Psychlogie boje
od Krokac » úte 09. kvě, 2006 19:40
Ahoj všichni, doufám že mě neutlučete, že jsem vytáhl fórum staršího data. Ale psychologie mě zajímá a tak se pokusím přispět pár radami a názory.
V poslední době je v našem regionu velmi napjatá situace neboť se u nás stala vražda jednoho kluka. Beze svědků ... a hodně lidí se mě ptá jak předcházet nebo jak čelit konfliktům. Já říkám, že pokud to není útočník, který jde čistě potom, aby Vám ublížil popř. okradl za jakoukoliv cenu (tehdy je potřeba reagovat hned a použít veškeré dostupné prostředky pro vlstní obranu).
Tak z 90% případů jde vyváznout bez jediné rány. Celé tajemství je v herectví. Teď předpokládám, že se na mě sesype plno výsměchu a "smysluplných příspěvků", ale je to tak. Agresora zaskočíte pouze svým postojem a jednáním.Tzn. Když z vás ucítí strach, slabost, nerozhodnost, zaskočení ... . Pak jste jistá kořist.
Pokud ovšem dokážete zahrát svou roli tak, že přesvědčíte i partu "5" agresorů o tom, že je zvládnete sami nebo že tady máte své kamarady. Buď ustoupí nebo je alespoň znejistíte a držíte patovou situaci a rozvíjíte situaci vyjednávání.
Máte dvě možnosti, jak přesvědčit agresora o tom, že na Vás nemá.
1) Hrajete děsného pohodáře, kterého nemůžou takoví "dementi" rozházet.
2) Hrajete děsně nasraného týpka, který je schopný zničit všechny spec jednotky na světě.
Zkoušel jsem a fakt zabírá. Celý boj, ať dialogový nebo kontaktní, závisí na vašem postoji, jestli dáte agresorovi šanci, aby se k Vám přiblížil či nikoliv. Ujasněte si, jak jste na tom psychicky a potom přemýšlejte o tom jak využít zbraně, které u sebe nosíte... . Můžete mít černý pásky z jakýchkoliv BU a systémů, ale pokud boj, střed, konflikt ... neustojíte psychicky nepomůže Vám nic než jen ©TĚSTÍ a NÁHODA.
V poslední době je v našem regionu velmi napjatá situace neboť se u nás stala vražda jednoho kluka. Beze svědků ... a hodně lidí se mě ptá jak předcházet nebo jak čelit konfliktům. Já říkám, že pokud to není útočník, který jde čistě potom, aby Vám ublížil popř. okradl za jakoukoliv cenu (tehdy je potřeba reagovat hned a použít veškeré dostupné prostředky pro vlstní obranu).
Tak z 90% případů jde vyváznout bez jediné rány. Celé tajemství je v herectví. Teď předpokládám, že se na mě sesype plno výsměchu a "smysluplných příspěvků", ale je to tak. Agresora zaskočíte pouze svým postojem a jednáním.Tzn. Když z vás ucítí strach, slabost, nerozhodnost, zaskočení ... . Pak jste jistá kořist.
Pokud ovšem dokážete zahrát svou roli tak, že přesvědčíte i partu "5" agresorů o tom, že je zvládnete sami nebo že tady máte své kamarady. Buď ustoupí nebo je alespoň znejistíte a držíte patovou situaci a rozvíjíte situaci vyjednávání.
Máte dvě možnosti, jak přesvědčit agresora o tom, že na Vás nemá.
1) Hrajete děsného pohodáře, kterého nemůžou takoví "dementi" rozházet.
2) Hrajete děsně nasraného týpka, který je schopný zničit všechny spec jednotky na světě.
Zkoušel jsem a fakt zabírá. Celý boj, ať dialogový nebo kontaktní, závisí na vašem postoji, jestli dáte agresorovi šanci, aby se k Vám přiblížil či nikoliv. Ujasněte si, jak jste na tom psychicky a potom přemýšlejte o tom jak využít zbraně, které u sebe nosíte... . Můžete mít černý pásky z jakýchkoliv BU a systémů, ale pokud boj, střed, konflikt ... neustojíte psychicky nepomůže Vám nic než jen ©TĚSTÍ a NÁHODA.
- Krokac
- pokročilý diskutér
- Příspěvky: 181
- Registrován: ned 05. čer, 2005 23:00
od Sennin » úte 09. kvě, 2006 20:53
Oba body jsou v podstatě správné.
Ale taky se mi osobně osvědčilo, zvlášť, když tam bylo více frajerů, kteří si chtěli taky "kopnout do ležícího" (protože ve stoje by nic nedokázali
) a já byl sám s holkou, že jsem dal ruce za záda, ještě jsem se posadil na židli a nastavil bradu: "Tak mě zmlať, já se bránit nebudu, je vás víc..." V 99% případech borec mávl rukou a s partou odešel!
Já byl maximálně nastartovaný, třásly se mi nohy a čekal jsem pecku... V tom 1% jsem chytl facku, až jsem skoro spadl a borec taky odešel...
Co je lepší? Předejít boji nebo bojovat za každou cenu???
Ale taky se mi osobně osvědčilo, zvlášť, když tam bylo více frajerů, kteří si chtěli taky "kopnout do ležícího" (protože ve stoje by nic nedokázali
) a já byl sám s holkou, že jsem dal ruce za záda, ještě jsem se posadil na židli a nastavil bradu: "Tak mě zmlať, já se bránit nebudu, je vás víc..." V 99% případech borec mávl rukou a s partou odešel!
Já byl maximálně nastartovaný, třásly se mi nohy a čekal jsem pecku... V tom 1% jsem chytl facku, až jsem skoro spadl a borec taky odešel...
Co je lepší? Předejít boji nebo bojovat za každou cenu???
-
Sennin - mistr diskutér
- Příspěvky: 786
- Registrován: úte 03. čer, 2003 23:00
- Bydliště: Praha
od Krokac » úte 09. kvě, 2006 21:06
Tak když si dostal facku a odešel, tak bych to neřešil, byl to jeho poslední záchvěv jednání, protože ze své pozice musel něco udělat, aby si nepřipadal jako poražený, ale přitom v konečné fázi si na tom byl mnohem lépe ty. Co to je jedna facka 
Za každou cenu určitě ne. Viz motto pod čarou
Za každou cenu určitě ne. Viz motto pod čarou
- Krokac
- pokročilý diskutér
- Příspěvky: 181
- Registrován: ned 05. čer, 2005 23:00
od graver » stř 10. kvě, 2006 6:07
Pozor na tohle "nezmohl se na pěst". Jen málokdy je to taková sra*ka, že neví, jak pěst vypadá 
. Většinou mu jde o to, že tě chce trefit, ale nemíní ti vytlouct zuby. Pokud si myslíš, že nemá na to, aby ti dal pořádnou, rozhodně mu to v té chvíli nesděluj 
. Většinou mu jde o to, že tě chce trefit, ale nemíní ti vytlouct zuby. Pokud si myslíš, že nemá na to, aby ti dal pořádnou, rozhodně mu to v té chvíli nesděluj Ani nejlepší sokol ničeho neuloví, když se mu nedovolí vzlétnout...
-
graver - mistr diskutér
- Příspěvky: 1778
- Registrován: pon 22. srp, 2005 23:00
- Bydliště: Brno
od Kwai_Cheng » stř 10. kvě, 2006 20:15
2) Hrajete děsně nasraného týpka, který je schopný zničit všechny spec jednotky na světě.
to Krokac: Naprosto perfektni, jakmile nazenes trosicku strach, mas vyhrano.
- Kwai_Cheng
- diskutér - začátečník
- Příspěvky: 83
- Registrován: pon 24. kvě, 2004 23:00
od Krokac » stř 10. kvě, 2006 21:18
KwaiCheng píše:2) Hrajete děsně nasraného týpka, který je schopný zničit všechny spec jednotky na světě.
to Krokac: Naprosto perfektni, jakmile nazenes trosicku strach, mas vyhrano.
No určitě. Přišel jsem jen tyto dva způsoby a fakt fungují. Ať si každý vybere co mu vyhovuje.
- Krokac
- pokročilý diskutér
- Příspěvky: 181
- Registrován: ned 05. čer, 2005 23:00
od S474N » čtv 11. kvě, 2006 11:09
Krokac: musim souhlasit. Samozrejme, ze se muze stat ze v 1% clovek pohori, ale jinak je uspech zarucen. Kamarada takto prepadl hosik s nozem. Ten se na nej jenom podival a rekl, az s tebou skoncim, tak ten nuz bude muj. A hadej, jak to dopadlo
-=:: Lepší být souzen jedním, než nesen čtyřmi ::=-
Citát dne: "Rychlejší, než 158 na drátě, je 357 na opasku ."
Citát dne: "Rychlejší, než 158 na drátě, je 357 na opasku ."
- S474N
- mistr diskutér
- Příspěvky: 371
- Registrován: úte 06. zář, 2005 23:00
od Low » čtv 11. kvě, 2006 11:29
s74: znamyho kterej 15 let cvici musado a je u policajtu prepadl cikan s nozem a v tu chvili na vsechno zapomel jednal instinktivne chytil mu tu ruku kde mel nuz a od ty doby ma pres cely zapesti jizvu.a dal to ukecal ze to skoncilo jen u toho.a je to vazne korba, vyholenej, jde z nej strach.
- Low
- mistr diskutér
- Příspěvky: 1175
- Registrován: úte 15. lis, 2005 0:00
od Krokac » čtv 11. kvě, 2006 14:44
diablik píše:-RELATIVNE ANO,ALE JE TU JEDNO MALE NEPRIJEMNE ALE,KDE TIETO 2 TEORIE NEPLATIA...|SKUSENA POULICNA SELMA",PREKUKNE JEDNO AJ DRUHE,NIE CASTO SA S TAKYM JEDINCOM STRETNETE,ALE CHODIA TAKI PO ULICIACH...TI SI IDU ROVNO PO SKALP,HLAVA NEHLAVA,DIVADIELKO NEDIVADIELKO...KwaiCheng píše:2) Hrajete děsně nasraného týpka, který je schopný zničit všechny spec jednotky na světě.
to Krokac: Naprosto perfektni, jakmile nazenes trosicku strach, mas vyhrano.
Však jsem taky řekl, že je tam malé % případů, kdy potřeba reagovat hned, ale stává se to ojediněle. Většinou, když to není nějaký chystaný a mířený útok přímo na tebe, tak po tobě agresor něco chce nebo Tě začne pošťuchovat ... . Z toho se dá vybruslit.
- Krokac
- pokročilý diskutér
- Příspěvky: 181
- Registrován: ned 05. čer, 2005 23:00
od Shylock » pon 20. srp, 2007 19:38
zdravím. viem staršia téma ale určite nie zanedbatelná.
podla mojich skúseností (ako už kdesi tu v diskusiach odznelo) je treba jednať individualne. niekedy pomôže ked sa človek správa submisívne, prykyvuje ako hlupáčik. inokedy asi pomôže ked sa človek naštartuje s penou na papuli (obrazne povedané). zaujimavo o tom píše Vadim Schlachter avšak tá stránka sa nedá zobraziť. mnohé o čom tam píše znie logicky a uveritelne (niečo síce aj absurdne). neviem nakolko je to aplikovatelné v realite. ak viete o čo ide vyjadrite sa. každopádne píše vlastne niečo o tom že akúsi šialenú agresivitu (nie doslova, ale obrazne povedané) "s penou na papuli"
je možné si navodiť (v zmysle naštartovať psychiku, ten stav) namiesto paralyzujúceho strachu. a pritom je možné ju mať po kontrolou. je psycholog a vysvetluje to tam dosť podrobne. že viac ako nejaká 100 kilová korba je nebezpečnejší trebárs aj chudší a menší zato však šialene vytočený a nepríčetný vezeň schopný všetkého (vraj takých zažil).
neviem no ale ak si napríklad uvedomim respektíve vyhecujem sa tým že tak teda tento sviniar ma napadol len tak z pasie alebo si len tak zmyslel že mi vezme niečo čo mne patrí tak to vie riadne vytočiť. horšie by asi bolo ak by som konflikt nejak aj ked neumyselne vyvolal ja. potom by som citil vinu a už by som sa tak nevedel nasrať.
ale dosť teórie. za život som sa pobil len dva krát a to na strednej škole. som menšieho vzrastu a chudší. nevenujem sa žiadnym bojovim umeniam. prax teda veškerá žiadna. preto som bol vždy odkázaný myslieť hlavou a na to ako z konfliktu vyklučkovať bez zranení. v škole ma šikanovali a doma som odmalička mal fotra závislého od alkoholu ktorý bol velmi, ale ozaj velmi agresívny, aj sa viac krát vyhrážal zabitím. navyše bývam v oblasti bohatej na náslie (naštastie v poslednej dobe už menej).
takže napríklad čo sa mi osvedčilo je že pomáha ked protivníka niečim prekvapíte. niečim fakt nečakaným. pamatám sa ako sa raz foter vyhrážal mamke a už sa ju chystal zase zmlátiť. a ona urobila niečo čo aj mna prekvapilo. začala sa hystericky smiať, naozaj velmi afektovane a choromyslene smiať. inak normálna žena avšak bola zahnaná do kúta a jednala zrejme nejak inštinktívne. ale zabralo to lebo foter ostal zarazený, nechápal, nič nerobil a nakoniec mávol rukou, považoval ju za šibnutú a odšiel. čo sa týka mna tak aj pri fotrovi aj pri situacii kedy ma otravovali alkoholici a iní odpad, som jednal viac menej takým priatelským spôsobom. až submisívnym. napriek tomu že sa mi dotyčný hnusili. chce to trošku trpezlivosti s nimi a možno menšiu dávku herectva. ako napriklad jeden ma otravoval na autobusovej zastavke v noci a pytal meno, a adresu. a ja som mu aj povedal, ale všetko falošné. ked prišiel autobus priatelsky sme si podali ruky a rozlúčili sa . inak toto sa mi fakt osvedčilo. aj u nevypočitatelných narkomanov a iných indivíduí ked som pracoval v nemocnici na pohotovosti. občas som tak zabranil aj bitke ktorú by som schytal v škole. ale tam to šlo ztuha 
. bohužial. ale tiež som tam použil moment prekvapenia kedže agresor očakával tiché, trpitelské správanie, alebo fyzický odpor a ja som namiesto toho reagoval veselým, žoviálnym správaním.
len raz v živote sa mi ešte osvedčila dalšia vec. a síce v tej nemocnici voči nejakemu zlodejíčkovi. proste tváril som sa ako nevypočitatelný. síce som sa chvel asi od adrenalínu a aj strachu díval som sa mu priamo do očí, nespustil som z neho pohlad a navyše som sa šklebil na neho. potom som začal zhlboka dýchať tak by to zretelne videl. búlil som na neho oči. ostal v pomykove. asi sa to nevypláca a za inych okolností bych dostal cez držku ale tu to zabralo. potom som ledva udržal pohár vody v ruke
ak by ma však niekto fyzicky napadol bol by som v riti. vtedy pre ludí ako ja je asi najlepšie jednať ako v ohrození života. trebárs aj kúsať, jednať ako v stave nepríčetnosti a nedbať na vlastné škrabance a modriny. to podla mna môže byť problém ak človek privelmi dbá na to aby neutržil žiadnu ranu. ja by som povedal že ked už nie je východisko treba do toho ísť s tým že poriadne dostanem ovšem aj oni. viem o chalanovi ktorý mal v istom období suicidálne sklony a niekto na neho robil bu bu bu. protivníka odradil tým že ho predsvedčil že je schopný všetkého pretože mu na vlastnom živote nezáleží a kludne umrie ale že ho vezme zo sebou. hm. ale to človek asi musí byť v takom určitom stave.
každopádne mne pomáha aj prevencia. nevyzerám a nepatrím ako člen nejakej skupiny napr. skinheadov, či antifašistov, ale neviem čo. z toho som vyrástol a nikdy som to nepotreboval. som velmi nenápadný a tichý. ale ja som introvert od detstva. pracovalsom aj na zmeny a chodil som v noci domov. v okolí máme hned dve krčmy a plno nevybúrených tutkov. ked som šiel po ulici domov bol som takmer v stave paranoidnom. keby bol den a ludia by ma videli mysleli by si že som paranoik. ale pomohlo to pretože akonáhle som už z dialky počul nejake hlasy obišiel som aj cez dve, tri ulice. síce unavený po práci a prešiel som sa ale vyhol som sa im a oni ani netušili že nejaka potencionalna obeť niekde pomedzi domi prechádza. zastavil som sa pri každom šuchnutí, našlapoval som po tichu, klúče som držal vo vrecku, nerobil som nápadné a prudké pohyby.
podla mojich skúseností (ako už kdesi tu v diskusiach odznelo) je treba jednať individualne. niekedy pomôže ked sa človek správa submisívne, prykyvuje ako hlupáčik. inokedy asi pomôže ked sa človek naštartuje s penou na papuli (obrazne povedané). zaujimavo o tom píše Vadim Schlachter avšak tá stránka sa nedá zobraziť. mnohé o čom tam píše znie logicky a uveritelne (niečo síce aj absurdne). neviem nakolko je to aplikovatelné v realite. ak viete o čo ide vyjadrite sa. každopádne píše vlastne niečo o tom že akúsi šialenú agresivitu (nie doslova, ale obrazne povedané) "s penou na papuli"
je možné si navodiť (v zmysle naštartovať psychiku, ten stav) namiesto paralyzujúceho strachu. a pritom je možné ju mať po kontrolou. je psycholog a vysvetluje to tam dosť podrobne. že viac ako nejaká 100 kilová korba je nebezpečnejší trebárs aj chudší a menší zato však šialene vytočený a nepríčetný vezeň schopný všetkého (vraj takých zažil).
neviem no ale ak si napríklad uvedomim respektíve vyhecujem sa tým že tak teda tento sviniar ma napadol len tak z pasie alebo si len tak zmyslel že mi vezme niečo čo mne patrí tak to vie riadne vytočiť. horšie by asi bolo ak by som konflikt nejak aj ked neumyselne vyvolal ja. potom by som citil vinu a už by som sa tak nevedel nasrať.
ale dosť teórie. za život som sa pobil len dva krát a to na strednej škole. som menšieho vzrastu a chudší. nevenujem sa žiadnym bojovim umeniam. prax teda veškerá žiadna. preto som bol vždy odkázaný myslieť hlavou a na to ako z konfliktu vyklučkovať bez zranení. v škole ma šikanovali a doma som odmalička mal fotra závislého od alkoholu ktorý bol velmi, ale ozaj velmi agresívny, aj sa viac krát vyhrážal zabitím. navyše bývam v oblasti bohatej na náslie (naštastie v poslednej dobe už menej).
takže napríklad čo sa mi osvedčilo je že pomáha ked protivníka niečim prekvapíte. niečim fakt nečakaným. pamatám sa ako sa raz foter vyhrážal mamke a už sa ju chystal zase zmlátiť. a ona urobila niečo čo aj mna prekvapilo. začala sa hystericky smiať, naozaj velmi afektovane a choromyslene smiať. inak normálna žena avšak bola zahnaná do kúta a jednala zrejme nejak inštinktívne. ale zabralo to lebo foter ostal zarazený, nechápal, nič nerobil a nakoniec mávol rukou, považoval ju za šibnutú a odšiel. čo sa týka mna tak aj pri fotrovi aj pri situacii kedy ma otravovali alkoholici a iní odpad, som jednal viac menej takým priatelským spôsobom. až submisívnym. napriek tomu že sa mi dotyčný hnusili. chce to trošku trpezlivosti s nimi a možno menšiu dávku herectva. ako napriklad jeden ma otravoval na autobusovej zastavke v noci a pytal meno, a adresu. a ja som mu aj povedal, ale všetko falošné. ked prišiel autobus priatelsky sme si podali ruky a rozlúčili sa
. inak toto sa mi fakt osvedčilo. aj u nevypočitatelných narkomanov a iných indivíduí ked som pracoval v nemocnici na pohotovosti. občas som tak zabranil aj bitke ktorú by som schytal v škole. ale tam to šlo ztuha . bohužial. ale tiež som tam použil moment prekvapenia kedže agresor očakával tiché, trpitelské správanie, alebo fyzický odpor a ja som namiesto toho reagoval veselým, žoviálnym správaním.
len raz v živote sa mi ešte osvedčila dalšia vec. a síce v tej nemocnici voči nejakemu zlodejíčkovi. proste tváril som sa ako nevypočitatelný. síce som sa chvel asi od adrenalínu a aj strachu díval som sa mu priamo do očí, nespustil som z neho pohlad a navyše som sa šklebil na neho. potom som začal zhlboka dýchať tak by to zretelne videl. búlil som na neho oči. ostal v pomykove. asi sa to nevypláca a za inych okolností bych dostal cez držku ale tu to zabralo. potom som ledva udržal pohár vody v ruke
ak by ma však niekto fyzicky napadol bol by som v riti. vtedy pre ludí ako ja je asi najlepšie jednať ako v ohrození života. trebárs aj kúsať, jednať ako v stave nepríčetnosti a nedbať na vlastné škrabance a modriny. to podla mna môže byť problém ak človek privelmi dbá na to aby neutržil žiadnu ranu. ja by som povedal že ked už nie je východisko treba do toho ísť s tým že poriadne dostanem ovšem aj oni. viem o chalanovi ktorý mal v istom období suicidálne sklony a niekto na neho robil bu bu bu. protivníka odradil tým že ho predsvedčil že je schopný všetkého pretože mu na vlastnom živote nezáleží a kludne umrie ale že ho vezme zo sebou. hm. ale to človek asi musí byť v takom určitom stave.
každopádne mne pomáha aj prevencia. nevyzerám a nepatrím ako člen nejakej skupiny napr. skinheadov, či antifašistov, ale neviem čo. z toho som vyrástol a nikdy som to nepotreboval. som velmi nenápadný a tichý. ale ja som introvert od detstva. pracovalsom aj na zmeny a chodil som v noci domov. v okolí máme hned dve krčmy a plno nevybúrených tutkov. ked som šiel po ulici domov bol som takmer v stave paranoidnom. keby bol den a ludia by ma videli mysleli by si že som paranoik. ale pomohlo to pretože akonáhle som už z dialky počul nejake hlasy obišiel som aj cez dve, tri ulice. síce unavený po práci a prešiel som sa ale vyhol som sa im a oni ani netušili že nejaka potencionalna obeť niekde pomedzi domi prechádza. zastavil som sa pri každom šuchnutí, našlapoval som po tichu, klúče som držal vo vrecku, nerobil som nápadné a prudké pohyby.
- Shylock
- diskutér - nováček
- Příspěvky: 37
- Registrován: ned 19. srp, 2007 23:00
od Shylock » pon 20. srp, 2007 20:25
ešte by som doplnil že podla mna (subjektivny dojem) ludia čo ovladaju BU alebo su nejak fyzicky zdatnejši podcenuju práve psychologické taktizovanie. pretože sa maju možnosť viac spoliehať na svoje fyzicke schopnosti. to ovšem môže byť klamlivé. je to ako s rýchlou jazdou v aute. ak máte airbag a iné zabezpečenia vrátane silného auta (nejaka velká krava typu terenné) tak ste menej opatrný a jazdíte rýchlejšie lebo však pri náraze sa mi nič nestane ehm . akonáhle by vám však na kapotu namontovali nejaku nálož hned by ste jazdili opatrne a pohybovali sa autom ako slon v obchode s porcelánom a sklom.
inak toť práve včera v noci vystrájala tlupa ožratých hlupákov za našim domom. a videl som príklad kedy ludia podcenujú nebezpečenstvo a naopak kedy by sa vyplatilo chovať trebárs aj ako nejaky paranoidný. domov totiž šli dve mladé kočky. no nerypli si do nich títo výrastkovia ? samozrejme že áno. avšak naštastie zamestnávalo ich nejake auto zrejme asi (podla rečí) rádio v ňom. ja by som na mieste tých báb potom čo by som tých výrastkov začul už o dve ulice dalej (lebo boli hlučný) šiel véélkou oblokou. ale nie tie (s prepáčením) slipeky šli nedaleko nich akoby nič a aj sa za nimi jeden rozbehol a potom im znadali do ku...v. no bolo im to treba...
btw ked je možnosť radšej idem v takychto situaciach cez otvorene priestranstva. protivníka uvidím už zdialky a je možnosť držať od neho odstup a tým je vačšia možnosť utiecť. prípadne sa chovať ako pri zakrádaní. síce ako blázon ale lepšie sa ukrývať, zároveň ich mať na očiach. a potom šup ho domov . ale zas nie je ukrývanie ako ukrývanie. akonáhle by spozorovali že sa ukrývam začali by rýpať. a vôbec za takých okolností je dobré stále rátať s tým najhorším. že napríklad "prepadne ma tlupa statných hovád ktorá ma bude chcieť zmlátiť a asi budú posmelení, či u alkoholom alebo samotnym faktom že su v tlupe a je ich vela". a podla toho sa chovať to jest byť v strehu a nenápadný.
jedna vec ma tiež zaujala. a síce že ked sa schválne alebo úprimne (ked mam taky stav) tvárim depresívne ako 5 minút pred umretím tak mám tiež pokoj. ludia vtedy odo mna bočia akoby som mal lepru a asi aj prípadný agresori. neviem. ja som sa tak tváril ked som bol v blízkosti nejakych potencionalnych agresorov a nejak si ma nevšímali.
hrať sa na siláka, na hrdinu, suveréna sa myslím nevypláca v takýchto situaciach. si myslim. ine možno je ked človek robí vyhadzovača a mal by asi budiť silný rešpekt. ale zas taká korba s budením rešpektu asi problém nemá.
jedno viem určite. ak by ma niekto fyzicky napadol mal by som sááákra velký problém. akurát by som sa snažil pohybovať velmi, velmi rýchlo, išiel by som po očiach a celkovo hlave protivníka, nedbal by som na vlastné zranenia samozrejme okrem nejakych vážnych (myslím skôr modriny, monokle a škrabance ako som vyššie písal, nie zlomeniny, to by som bol odpísaný). to by asi tak po psychickej stránke u mna zafungovalo. ale kto vie....
btw nakoniec : čo myslíte ? pomáha ak nesledujete protivníkove/súperove konkrétne telesné partie - či už oči, ruky, nohy, atd. - priamo, ale skôr ho vnímate ako celok ? totiž ako jednu živú hmotu z ktorej niečo vyskakuje, vystrkuje sa smerom na vás (nie napríklad konkrétnu ruku a v nej nôž). nereagujete vtedy rýchlejšie ? a vôbec skúšali ste to ? ja s tým skúsenosť samozrejme nemám.
. akonáhle by vám však na kapotu namontovali nejaku nálož hned by ste jazdili opatrne a pohybovali sa autom ako slon v obchode s porcelánom a sklom.
inak toť práve včera v noci vystrájala tlupa ožratých hlupákov za našim domom. a videl som príklad kedy ludia podcenujú nebezpečenstvo a naopak kedy by sa vyplatilo chovať trebárs aj ako nejaky paranoidný. domov totiž šli dve mladé kočky. no nerypli si do nich títo výrastkovia ? samozrejme že áno. avšak naštastie zamestnávalo ich nejake auto zrejme asi (podla rečí) rádio v ňom. ja by som na mieste tých báb potom čo by som tých výrastkov začul už o dve ulice dalej (lebo boli hlučný) šiel véélkou oblokou. ale nie tie (s prepáčením) slipeky šli nedaleko nich akoby nič a aj sa za nimi jeden rozbehol a potom im znadali do ku...v. no bolo im to treba...
btw ked je možnosť radšej idem v takychto situaciach cez otvorene priestranstva. protivníka uvidím už zdialky a je možnosť držať od neho odstup a tým je vačšia možnosť utiecť. prípadne sa chovať ako pri zakrádaní. síce ako blázon ale lepšie sa ukrývať, zároveň ich mať na očiach. a potom šup ho domov
. ale zas nie je ukrývanie ako ukrývanie. akonáhle by spozorovali že sa ukrývam začali by rýpať. a vôbec za takých okolností je dobré stále rátať s tým najhorším. že napríklad "prepadne ma tlupa statných hovád ktorá ma bude chcieť zmlátiť a asi budú posmelení, či u alkoholom alebo samotnym faktom že su v tlupe a je ich vela". a podla toho sa chovať to jest byť v strehu a nenápadný.
jedna vec ma tiež zaujala. a síce že ked sa schválne alebo úprimne (ked mam taky stav) tvárim depresívne ako 5 minút pred umretím tak mám tiež pokoj. ludia vtedy odo mna bočia akoby som mal lepru a asi aj prípadný agresori. neviem. ja som sa tak tváril ked som bol v blízkosti nejakych potencionalnych agresorov a nejak si ma nevšímali.
hrať sa na siláka, na hrdinu, suveréna sa myslím nevypláca v takýchto situaciach. si myslim. ine možno je ked človek robí vyhadzovača a mal by asi budiť silný rešpekt. ale zas taká korba s budením rešpektu asi problém nemá.
jedno viem určite. ak by ma niekto fyzicky napadol mal by som sááákra velký problém. akurát by som sa snažil pohybovať velmi, velmi rýchlo, išiel by som po očiach a celkovo hlave protivníka, nedbal by som na vlastné zranenia samozrejme okrem nejakych vážnych (myslím skôr modriny, monokle a škrabance ako som vyššie písal, nie zlomeniny, to by som bol odpísaný). to by asi tak po psychickej stránke u mna zafungovalo. ale kto vie....
btw nakoniec : čo myslíte ? pomáha ak nesledujete protivníkove/súperove konkrétne telesné partie - či už oči, ruky, nohy, atd. - priamo, ale skôr ho vnímate ako celok ? totiž ako jednu živú hmotu z ktorej niečo vyskakuje, vystrkuje sa smerom na vás (nie napríklad konkrétnu ruku a v nej nôž). nereagujete vtedy rýchlejšie ? a vôbec skúšali ste to ? ja s tým skúsenosť samozrejme nemám.
- Shylock
- diskutér - nováček
- Příspěvky: 37
- Registrován: ned 19. srp, 2007 23:00
od Makoto » stř 22. srp, 2007 9:26
Shylock píše:ešte by som doplnil že podla mna (subjektivny dojem) ludia čo ovladaju BU alebo su nejak fyzicky zdatnejši podcenuju práve psychologické taktizovanie. pretože sa maju možnosť viac spoliehať na svoje fyzicke schopnosti.
Podobna vec se tu rozebirala, ale v casti venovane zenske sebeobrane. Byli tu taci, kteri preferovali hned bitku a nejake rozmlouvani a ukecavani povazovali za neucinne ci dokonce za nesmyslne. Osobne si myslim, ze znaji bitku jen z filmu...Pak tu byli taci, kteri za kazdym rohem videli utocnika a vzpomnel jsem si na ne nedavno, kdyz jsem v radiu poslouchal rozhovor s nejakym manikem, ktery stravil cele leto na brigade v baru. Ptali se ho, jestli si mysli, ze lidi hodne piji...a asi uhodnete jeho odpoved - ano, ma pocit, ze Cesi jsou nejvetsi pijaci. Proc? Protoze travil prakticky cely den v baru, videl jen a pouze lidi, kteri se nalevaji a pak zvraceji venku jak prasata. ale nevidel ty ostatni, kteri si vyjdou na prochazku, jdou si zabehat, do kina, apod. V sebeobrane je to to same - pokud se pohybujete v prostredi, kde k rane neni daleko, pak je jasne, ze budete chodit ozbrojeni a za kazdym rohem uvidite utocnika. Ale pak je tu jiny svet, kde mnoho lidi nebude nikdy napadena. Vim, ze BU jsou o tom naucit se branit, ale to neznamena, ze se clovek ma stat paranoikem. Ja sam se venuji bojovkam uz od ctvrte tridy (letos mi je uz 34) a prat jsem se musel cca 2x (respektive malem 3x naposledy skoro vcera v noci, kdy moc nechybelo a vytahnul jsem z auta ctyri blbecky, kteri u nas jezdi v obytne zone 120 km rychlosti a malem mi prejeli psa) , jinak jsem se z toho pokazde vykecal. Nenosim zbran a uzivam si zivota. Presto se venuji sebeobrane, protoze chci byt pripraven. Ale znovu - verim, ze v drtive vetsine se z toho dokazu vykecat a zbytek...normalni zivot ve Stredni Evrope, v Cechach, kde je stale jeste castejsi facka nez nuz, maceta nebo dokonce strelna zbran.
Jarda Kolcun
Bojovky.info
"It's not how much you can hurt a person in an altercation, but how little you can hurt a person and still control him" Wally Jay
Bojovky.info
"It's not how much you can hurt a person in an altercation, but how little you can hurt a person and still control him" Wally Jay
-
Makoto - mistr diskutér
- Příspěvky: 1715
- Registrován: ned 02. kvě, 2004 23:00
- Bydliště: Roztoky u Prahy
od Shylock » čtv 23. srp, 2007 11:47
možno to súvisí len okrajovo ale zaujimave to je.
http://www.litcentrum.sk/22362
ak ste tu knihu niekto čítal tak napíšte váš názor. uvažujem že si ju kúpim.
http://www.litcentrum.sk/22362
ak ste tu knihu niekto čítal tak napíšte váš názor. uvažujem že si ju kúpim.
- Shylock
- diskutér - nováček
- Příspěvky: 37
- Registrován: ned 19. srp, 2007 23:00
Zpět na sebeobrana, streetfighting a reálný boj...
Kdo je online
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků