Je to zhruba tak,co píšou kluci nade mnou. Nějakej speciální trénink,to fakt ne. Manželka ví,že lidi okolo sebe sleduju a že jí dám najevo,že se něco děje(i to kolikrát sama vycejtí - změna v mém chování). Mám trošku výhodu v tom,že má paní má skoro 190 cm a umí se o sebe postarat - verbálně velmi dobře,fyzicky v podstatě taky(tím netvrdím,že pokud bude útok zaměřen přímo na ní,že obstojí,to nemůže říct nikdo)- velmi se ale bavím,pokud do mne (nebo do ní) někdo "zavandruje"........co se týká "převzetí iniciativy",je úžasná

Už jsem ji viděl vzít maníka po palici flaškou od vína........ (a ví,že se na mne nemá věšet,když se něco děje.....sice na začátku má tendence se stavět mezi mne a případného agresora,ale v momentě,kdy cítí,že po dobrém a slovně to nepůjde,naopak se mění ve velmi dobrého spojence-kooperace jí jde náramně!!! ) - kdysi dávno si prošla pokusem o znásilnění,nepodařeným - ubránila se - od té doby (asi) nemá moc pud sebezáchovy....můžu do ní hučet,jak chci,aby se kdyžtak ztratila,že nejvíce mi pomůže,pokud zavolá cajty....ani prd,jen se ušklíbá,že mne v ničem nenechá samotného......na jednu stranu je to super,na druhou mám vždycky hrachy.......ale těch hnusnejch zážitků bylo jen pár(tři) ,tak zatím pohoda.
Cvičívala TaiChi(chce se k tomu znovu vrátit,jen neví kam....byla se tuhle podívat do klubu,kde cvičila a hned měla tendence učit instruktora,jak má bouchat - že prej to ten "vocas" neuměl......

).......+ s námi čas šermovala(šlo o život,vždycky se přepnula do bojového módu......ať prej to za něco stojí).
S klukama jsem doma cvičil takové věci jako ječení(pokud by šel někdo po nich) + taktiku (ve smyslu toho nechodit moc blízko k cizím lidem,nenastupovat k nikomu do auta,chodit středem chodníku atdatd) + nebát se oslovit cizí lidi,pokud by náhodou potřebovali pomoci,kdyby je někdo obtěžoval. To ne kvůli sobě,spíše kvůli nim.....začal jsem s tím,když tenkráte v Havl.Brodě ten pedofil odvedl kluka přes celé město,znásilnil ho a zabil(synek toho generála AČR).....+ kvůli šikaně. Ať se nebojí se ozvat.
Se starším klukem máme trochu nacvičeno,že kdyby něco,vezme roha a zavolá 158 (telefonovat umí,semotamo na něj vybafnu,ať mi řekne číslo + to,co má říct do toho telefonu). I když je trochu(trochu víc) "bojínek",tak tohle pochopil a ví,proč to má udělat tak,jak jsem to po něm chtěl.