Skvělé téma a děkuji moc TongPoovi za jeho založení. Také děkuji zkušeným matadorům tohoto fóra za jejich příspěvky, které mají vysokou informační hodnotu.
Nikoho zde zřejmě nepřekvapí, že i u nás probíhá obrana proti noži podle výše popsaných zásad.
Jako první věc je samozřejmě útěk, pokud to jen jde. Nikdo nejsme hrdinové a zdraví je to nejcennější, co máme.
Jako druhou věc, pokud není možnost útěku – například zmiňovaný kout, slepá ulička nebo jste na procházce s přítelkyní v devátém měsíci těhotenství, nebo s nemocnou matkou nebo s malým dítětem – tak tam preferujeme použití zbraně, ať již vlastní nebo improvizované, jak zmiňoval Jendis – židlička, půllitr, stojan, popelník nebo láhev, jak zmiňoval Luen. Pokud jde o vlastní zbraň, tak v dnešní době není problém nosit u sebe palnou zbraň, plynovku, která vzhledem palnou zbraň velice připomíná (a pochybuji, že pachatel bude koukat do hlavně a zkoumat, zda je tam napasovaná přepážka nebo ne), kovový teleskopický obušek nebo také nůž. Nemusím zdůrazňovat, že vlastní zbraň je nutné precizně ovládat, včetně rychlého vytasení a připravení k použití.
Jako třetí věc cvičíme zachycení nože, byť může dojít ke zranění, asi podobným způsobem, jak popisoval Jendis nebo kopáním, jak popisoval třeba PM. Pro tento nácvik používáme jak molitanové barvící nože, tak dřevěné a gumové atrapy, ale také ocelové nože, samozřejmě bez ostří a s kulatým hrotem, tvarově, velikostí i hmotností podobné čs. armádnímu noži UTON, kterým pro jejich vzhled čepele říkáme „příboráky“. Protože je rozdíl trénovat proti gumové atrapě a proti pevnému ocelovému noži. Trénujeme samozřejmě s ohledem na maximální bezpečnost, ale i tak ty příboráky zanechávají parádní modřiny a to i když máte oblečenýho Boba.
Stejně tak souhlasím s názorem, který zde zazněl a tento také preferujeme, že pokud chcete zvládnou obranu proti noži, je nutné zvládnout nůž jako takový, jako zbraň. A zde se dostávám k věci, která zde nezazněla, jen PM naznačil různé druhy nožů, a tou je typologie nožů. Jiná bude totiž obrana proti lacinému vyskakováku z tržnice, jiná bude obrana proti dýce typu FS, jiná bude obrana proti bojovému noži typu Ka-bar a jiná bude obrana proti noži typu Kukri. A jiné jsou samozřejmě typy zranění, které jeden nebo druhý nebo další typ nože způsobí.
U nás proto nacvičujeme bodání, řezání a sekání do různých materiálů, včetně tkáně s kůží. Pro tento účel používáme vepřová kolena, vepřový bok s kostí a kůží nebo tzv. střeleckou želatinu, kterou tajně pašujeme z jistého ústavu. Vzhledem k cenám vepřového si tento luxus můžeme dovolit tak dva až třikrát do roka. Maso a želatinu oblékáme do různých materiálů a zavěšujeme na zeď, na dřevěné trámy nebo volně do prostoru. Oblékáme ho například do trička nebo do trička a mikiny nebo do trička, mikiny a bundy nebo do košile a kožené bundy. Starého oblečení seženeme vždycky dost. Je pak zajímavé sledovat frekventanty kurzu, jak na ně působí různé typy poranění, pokud ovšem už neprošli výukou na patologii, kde mohou studovat na tělech obětí násilných tr. činů typy poranění.
Současně nezanedbáváme ani různé úchopy nože, včetně simulace zpocené ruky nebo mastné ruky nebo ruky od prachu. Tam se totiž pozná pevnost úchopu a následující jistota bodnutí, říznutí nebo seknutí. Toto bodání, sekání a řezání samozřejmě podrobně dokumentujeme a slouží k dalšímu vzdělávání nebo pro výzkumné účely.
Druhá věc, která zde také nezazněla je typologie pachatelů. Opět je rozdíl stát proti opilému drbanovi, který v blízké herně prohrál všechny prachy, vytáhne výše zmiňovaný vyskakovák z vietnamské tržnice za 150Kč, mává s ním zleva doprava a drží ho dvěmi či třemi prsty. Je rozdíl se dostat do sporu se žárlivou a afektovanou manželkou, která zrovna krájí maso na guláš tím největším kuchyňským nožem, co doma máte a která vám v kapse saka nalezla černé tanga, které jste vy ovšem našli v práci na chodbě, kde je ztratila nepozorná kolegyně a strčili jste si je do kapsy, abyste je posléze vyhodili do koše (nebo našli majitelku

), ale v návalu práce jste na to zapomněli. Mírně odbočím, já tedy, když vidím manželku v kuchyni s nožem, jak tam něco porcuje, tak se klidím z dosahu, do obýváku nebo na procházku se psem

.
Dalším typem je militantní individuum s polovičním mozkem, v maskáčích a s nožem typu Ka-bar nebo Rambo v ruce, kterého před měsícem pustili z basy, kde seděl za těžké ublížení na zdraví a kde jste v jeho procesu vystupovali jako svědek.
No a poslední kategorií je nepřizpůsobivý občan, který na sociálce dostal místo peněz stravenky a protože to v životě neviděl, tak si myslel, že dostal eura a po zjištění ve směnárně, že si za to koupí maximálně chleba, mlíko a brambory si to jde vyřídit na úřad, kde sedíte. Jak víme, tito občané jsou pro férový přístup k věci, takže občan zavolá jednomu Ferovi, pak druhému Ferovi a třetímu Ferovi, doma vezmou dědovi břitvu nebo si vezmou laciný nožík, ukradnutý v tržnici a jdou. Buď na ten úřad, nebo si jdou na ulici poctivě vydělat (poctivě asi proto, že pracují rukama).
Samozřejmě je více typů pachatelů, ale tyto typy jsou nejčastější. Zoufalec, žárlivá manželka, pomstychtivý nebo názorový militarista a banda nepřizpůsobivých občanů.
U zoufalce jde o peníze, nechce vám ublížit a nůž vytáhne jen pro demonstraci síly, u manželky/přítelkyně jde o afekt, u militaristy jde o názor a tito jsou nejnebezpečnější, protože oni ten nůž skutečně ovládají a o nic jim nejde, a u bandy nepřizpůsobivých občanů jde o peníze a o vše, co můžou zpeněžit. Tedy neváhají vzít penzistovi protézu z huby a stařičkou Nokii 5110, které pak v nejbližší zastavárně vymění za obnos 200Kč (samozřejmě po řádném předložení platných dokladů:-D).
Ještě bych chtěl zdůraznit, že pokud se zabýváte bojem s nožem a všeobecně bojem s jakoukoliv zbraní, že je nutné, aby frekventanti měli základní znalosti první pomoci, aby uměli zastavit krvácení, ošetřit ránu a jiná zranění. Není nic horšího, než když se něco semele a pachatel nedejbože zůstane ležet na zemi se silným krvácením a zatím co vy vytáčíte 158 a půl hodiny se vykecáváte s ospalým operátorem na drátě, tak ten maník vedle vás klepe nohama. Následné vyšetřování, jak to vlastně celé bylo, když je zde jedna mrtvola a jeden živej, je obrovský psychický a morální tlak. I když se nakonec ukáže, že vy jste byli obětí a ten klepač nohou byl pachatel, táhne se to, slabší povahy končí na psychiatrii. Třeba rekonstrukce tr. činu je pro mnohé velké psychické trauma, myslím tím ženy a slabší jedince, kteří i když jim vyšetřovatel a psycholog stokrát vysvětlí, že figurant je policista, tak když ho ta ženská uvidí ve stejné situaci, okamžitě má před sebou tu hnusnou držku pachatele s vypoulenýma očima a šíleným výrazem ve tváři a prostě omdlí, pak se taková rekonstrukce vleče i pár dní, než se zdokumentuje vše tak, jak se stalo.
Takže když se něco takového stane, je vaší povinností poskytnout zraněnému první pomoc, i když to je drban, který vás napadl.