Psychlogie boje

[jeefes]

Nazdar, rád bych se dozvěděl něco o psychologii a taktice v boji (odhad soupeře,zastrašování,chování ve stresových situacích). Pokud máte v tomto směru nějaké zajímavé poznatky nebo víte o zdrojích (www, knihy, videa) kde bych se o tom mohl něco dozvědět , byl bych vám za ně moc vděčný.
Jeefes

[Anonymní]

Podívej se na www.vlkodlak.cz nebo na www.specnaz.cz. Na vlkodlakovi se ale musíš zaregistrovat a zaplatit registrační poplatek(cca 180Kč na 6 měs.), aby jsi mohl číst články. Jsou tam docela zajímavé věci o bodyguardingu, kde je psychologii boje věnována velká část. No, počti si a uvidíš...

Marek

[kusa]

No na toho vlkodlaka by som sa moc nespoliehal, bavil som sa totiz o predmetnej stranke s profesionalnymi vojakmi, ktori si uz co to odskakali a nemaju o prispevkoch a autorovi prilis vysoku mienku...
Minimalne vsak treba ocenit autorovu schopnost vyhladavat a syntetizovat informacie...

[Sennin]

No, informace na tomto webu nejsou jen od Marka Chlíbka. Navíc on sám přiznává, že témata zde obsažená vyhledává a zpracovává do podoby, ve které jsou nyní.A k té poznámce o profesionálních vojácích a autorovi - vím o tom a nejenom od vojáků, ale i od příslušníků jiných ozbrojených složek...Ale na druhou stranu je zase mnoho těch, kteří Marka berou. To víš, kdo píchá do vosího hnízda...atd. Nebo mrkněte na www.specforces.cz

[Anonymní]

pozri na www.geoffthompson.com

[Anonymní]

Specnaz.cz je informacne dost kvalitni ceska stranka, pokud si clovek uvedomi, ze na stejnou vec existuje vzdy vice nazoru a ke stejnemu cili vede vzdy vice cest. Z publikovanych textu je nutne vybirat jen to pozitivni a pouzitelne pro rozvoj konkretniho ctenare.
Chci ale upozornit mlade ctenare, ze stranka specnaz.cz je primarne zamerena na ziskavani romantickych typu mladych muzu, kteri jsou lakani k ucasti na ruznych vojenskych dobrodruzstvich ve svete. Tvurci stranek to prinasi nemaly financni zisk...

[Anonymní]

[quote="kusa"]No na toho vlkodlaka by som sa moc nespoliehal, bavil som sa totiz o predmetnej stranke s profesionalnymi vojakmi, ktori si uz co to odskakali a nemaju o prispevkoch a autorovi prilis vysoku mienku...
quote]

Pana Chlípka z http://www.specnaz.cz osobně neznám a nedokážu posoudit jaký je to člověk. Několikrát jsem ho ale žádal mailem o pár rad a vždy mi po čase odpověděl a poradil (a myslím, že dost kompetentně). To není tak úplně zvykem a většina jiných lidí se na vás dnes spíše vykašle.
Nemám rád, když se na někoho kydá špína. Operovat jakýmsi rozhovorem s profesionálními vojáky bez možnosti ověření je dost levné a spíše bych se přimlouval za uvedení konkrétních lidí. ze zkušenosti vím, že někteří vojáci bývají testosteronem prosycená hovada, kteří pomluví kohokoliv jiného, kdo se může jevit lepší než oni. Netvrdím, že je to tento případ, ale podobných týpků pár znám. Kritizovat umí kažný!
Znám hodně lidí co ho fakt berou (hlavně ti, kdo s ním osobně cvičili) zejména z policie. Mě dal na něho kontakt náš bojař.
Každý kdo se v určitém oboru prosadí má v lidech mnoho sympatyzantů i odpůrců. Já jsem rád, že http://www.specnaz.cz existuje a myslím, že se tam dá najít spousta zajímavých věcí i pro ty kdo osobně nemají chlípka rádi.
Zároveň bych o něm rád vyzvěděl více informací. Pokud s ním máte nějaké skušenosti, tak je sem prosím napište. [/url]

[koblih]

Co se týká literatury na téma psychologie agrese, tedy především motivy ze strany agresora, doporučil bych ti něco od Doc. PhDr. Ivo Čermáka, CS
Čermák, I. (1998). Lidská agrese a její souvislosti. ®ďár nad Sázavou: Nakladatelství Fakta
Nebo teď (2003) vyšla kniha "Agrese, Identita, osobnost" kde je několik československých autorů:-), a řeší tyto tři pojmy v zájemných souvislostech ... vydalo sdružení SCAN.
Dále zkus něco od PhDr. Ludmily Čírtkové, CSc, je to vedoucí katedry společenských věd Policejní akademie ČR, mohla by být zajímavá publikace Policejní psychologie, Praha, Portál, 2000. Hodně se angažuje i v oblasti domácího násilí.

Jinak jdeš na to dobře, určitě se dozvíš zajímavé věci, já do toho taky zatím pronikám a jsem někde na povrchu, ale myslím si, pokud jde o pouliční boj, či sebeobranu, že:
odhad soupeře: v té chvilce nemáš šanci, ale více méně většinou pokud se bavíme o nějakém napadení v hospodě či na ulici nejčasteji je motivem agrese:
- snaha o vyvolání či potvrzení respektu(důležití jsou pozorovatelé)
- odplata (pokud se domnívá že mu bylo ublíženo)
- spravedlivé rozhořčení (vyvolá ho křivda často spojená s pocitem ponížení) zde mě napadá pěkný příklad kdy jsem dostal přes hubu já, když jsem se smál zrovna v okamžiku kdy kolem procházel nějaký jedinec se svou partou, kerý se spravedlivě rozhořčil proto, že si myslel, že se směju jemu(pocit ponížení před pozorovateli)
- opovržení (začíná verbalním napadením, urážkami cíle agrese za účelem jeho zpochybnění)
Je toho více, všechno si to nepamatuji, ale vždy to je o identitě a osobnosti toho agresora.
zastrašování: nedoporučuji, co zatím vím o motivech agresívního chování, pokud se chceš vyhnout konfliktu doporučuji spíš podřízenější polohu, neodporovat, dát za pravdu, potvrdit ho verbálně v jeho pozici obzvlášť pokud jsou přítomni pozorovatelé. Tedy zastrašováni nech agresorovi.
chování ve stresových situacích: tohle je ten zasr... lidský faktor, můžeš toho přečíst tuny, můžeš cvičit sebeobranu x let, můžeš být korba, ale jak ti vypne mozek je to všechno na prd ... strach je velmi důležitá věc a kdo ho má měl by být rád, jen díky strachu ze sebe dostaneš to nejlepší, stále tě drží ve střehu a nedovolí ti jít do předem stracené situace, ale chce to mít strach kontrolovaný, nedovolit mu aby tě zcela ovládnul. To se všechno lehce říká hůř praktikuje. Myslím, že jde o to zvyknout si na stres a naučit se v něm fungovat. Napadá mě, že by mohl pomoci nějaký adrenalinový sport, který je více méně o tom, že dobrovolnými stresy vyplavujeme do svého těla adrenalin a tím tělo přivykáš na stres.

[kusa]

No ono sa da obray spravania cloveka celkom dobre poskladat aj z knih, ktore sa priamo nezaoberaju psychologiou agresie. Napriklad mne stacili publikacie od profesora nakonecneho, teda uvod do psychologie a psychologia osobnosti. Treba si prejst, nastudovat senzoricke procesy a vplyv stresu, ostatne je uz o konkretnom cloveku, pretoze kazdy vdaka svojim jedinecnym skusenostiam a charakteru reaguje na bezprostredne ohrozenie inak, niekto stvrdne, niekto zacne konat. Patrat po motivoch a drajvoch agresorov je podla mna bezucelne )

[kusa]

Nechcel som na pana Chlibka kydat, len som tlmocil nazor profesionalov, kazdopadne je ne jeho strankach vela podnetnych veci. Kazdopadne ale normalny smrtelnik ma len malokedy moznost postupy, ktore p. Chlibek na svojom webe uvadza overit v praxi!!!!!!!!

[Anonymní]

Nechcel som na pana Chlibka kydat, len som tlmocil nazor profesionalov

Dobrý den všem diskutujícím!

Kolega mi poslal odkaz na toto fórum a tak jsem si se zájmem přečetl zdejší příspěvky, vztahující se, víceméně, k mé osobě.

Nejdříve bych chtěl poděkovat všem, co se mě zde nezaujatě v podstatě zastali...

Dále bych jen krátce zareagoval na ty profesionály. Kdo nic nedělá, nic nezkazí a čím více je člověk veřejně činný, tím má více přátel, ale samozřejmě i odpůrců. Kritiku mých názorů, slýchávám samozřejmě poměrně často a ta se zase dost často opírá prý o názory profesionálů. Nemám monopol na nevyvratitelné pravdy a rozhodně se ve své činnosti a názorech někdy nevyhnu chybám. Proto jsem vděčný každému, kdo poukáže na mé případné omyly či nepřesnosti a tak mám možnost své teze buď obhájit nebo je někdy i korigovat...

Ohánění se anonymními profesionály, ale prostě neberu! To je dost levné a populistické zvyšování síly vlastních argumentů. Pokud nějaký profesionál má nebo měl k mé činnosti výhrady, dost bych uvítal jejich konkretizování a samozřejmě i vystoupení takového profesionála z anonymity. Mám totiž zejména zkušenosti, že kritika takového „profesionála“ (který mě většinou v životě ani neviděl - natož aby se mnou někdy spolupracoval...) často pramení spíše z jeho nezvládnutého ega, trochy vlastní namyšlenosti a potřeby excelovat v bezpečném jednostranném pomlouvání osoby jménem Chlíbek.
Pokud se s takovým člověkem pak setkám tváří v tvář, buď po oboustranném vysvětlení postojů uzná, že to s mojí „neprofesionalitou“ není zdaleka až tak zlé, nebo daleko častěji ani o žádnou diskusi, natož kritiku z očí do očí nestojí. Někdy to i skončí jeho prostým „lezením do zadku“, čili poplácáváním po zádech se slovy „...seš dobrej Maro, jsem rád, že se konečně potkáváme osobně“... A to nemluvím o nějakých puberťácích, ale právě o některých lidech z řad tzv. profesionálů.

Asi před rokem jsem byl znovu osloven s nabídkou uspořádat několik „besídek“ právě pro profesionály z řad jedné spec. jednotky PČR, kterou nechci konkretizovat. Jelikož po dřívějším odstoupení ODS od moci a postupnému nastolení trochu jiných mocenských struktur, jsem byl zde v ČR označen za závadovou osobu, měly být besídky víceméně neoficiální, vycházející z iniciativy dřívějších spolupracovníků a přátel, kteří mi u PČR ještě zůstali.
Jak jsem věděl, měli se besedy účastnit právě i někteří lidé, kteří mě a mé znalosti často haněli. Dost jsem se tedy těšil na možnost vyříkat si případné nejasnosti nebo odlišné postoje. Bohužel jsem si připadal spíše jako cvičená opička. Na nějaké odborné rozhory v podstatě vůbec nedošlo a víc jak pár zážitků z minulosti jsem povědět nestihl. Z plánovaného časového rozsahu 2hodiny na každou besedu, skoro jedna celá hodina přišla vniveč na fotogarafování (!!!!!) mě spolu s ostatními účastníky. A tak jsme se drželi kolem ramen, podávali jsme si ruce, usmívali se na sebe ve skupinkách i ve dvojicích... , prostě každý chtěl mít fotku „s tím klukem ze Specnazu“. Do toho jsem ještě podepisoval svou knihu Záškodník, kterou tam měl snad naprosto každý. Chodili si ji nechat podepsat i lidi, o kterých jsem měl od přátel přehled, že patří k mým nekompromisním kritikům a já jim na jejich žádost vepisoval do Záškodníka stupidní větičky typu: „Pro kámoše Milana, Marek Chlíbek“. Samozřejmě to většinou byli lidé, které jsem nikdy před tím neviděl...

Abych už tady víc neopruzoval a nějak to uzavřel, tak jen prosím, pokud už kritiku, tak adresně a s nějakou zpětně ověřitelnou identifikací kritizujícího.
Mějte se všichni v pohodě a přeji úspěch v cvičení i v osobním životě.

[Anonymní]

Marek Chlíbek
www.specnaz.cz

PS. Na tohle fórum nechodím, tak pokud budete mít někdo potřebu na můj dopis nějak reagovat, učiňte tak prosím na můj mail chlibech@specnaz.cz nebo přes stránky našeho „specnazáckého“ fóra na www.specnaz.cz/forum
Děkuji za pochopení.

[kusa]

Nechcel som na pana Chlibka kydat, len som tlmocil nazor profesionalov

Dobrý den všem diskutujícím!

Kolega mi poslal odkaz na toto fórum a tak jsem si se zájmem přečetl zdejší příspěvky, vztahující se, víceméně, k mé osobě.

Nejdříve bych chtěl poděkovat všem, co se mě zde nezaujatě v podstatě zastali...

Dále bych jen krátce zareagoval na ty profesionály. Kdo nic nedělá, nic nezkazí a čím více je člověk veřejně činný, tím má více přátel, ale samozřejmě i odpůrců. Kritiku mých názorů, slýchávám samozřejmě poměrně často a ta se zase dost často opírá prý o názory profesionálů. Nemám monopol na nevyvratitelné pravdy a rozhodně se ve své činnosti a názorech někdy nevyhnu chybám. Proto jsem vděčný každému, kdo poukáže na mé případné omyly či nepřesnosti a tak mám možnost své teze buď obhájit nebo je někdy i korigovat...

Ohánění se anonymními profesionály, ale prostě neberu! To je dost levné a populistické zvyšování síly vlastních argumentů. Pokud nějaký profesionál má nebo měl k mé činnosti výhrady, dost bych uvítal jejich konkretizování a samozřejmě i vystoupení takového profesionála z anonymity. Mám totiž zejména zkušenosti, že kritika takového „profesionála“ (který mě většinou v životě ani neviděl - natož aby se mnou někdy spolupracoval...) často pramení spíše z jeho nezvládnutého ega, trochy vlastní namyšlenosti a potřeby excelovat v bezpečném jednostranném pomlouvání osoby jménem Chlíbek.
Pokud se s takovým člověkem pak setkám tváří v tvář, buď po oboustranném vysvětlení postojů uzná, že to s mojí „neprofesionalitou“ není zdaleka až tak zlé, nebo daleko častěji ani o žádnou diskusi, natož kritiku z očí do očí nestojí. Někdy to i skončí jeho prostým „lezením do zadku“, čili poplácáváním po zádech se slovy „...seš dobrej Maro, jsem rád, že se konečně potkáváme osobně“... A to nemluvím o nějakých puberťácích, ale právě o některých lidech z řad tzv. profesionálů.

Asi před rokem jsem byl znovu osloven s nabídkou uspořádat několik „besídek“ právě pro profesionály z řad jedné spec. jednotky PČR, kterou nechci konkretizovat. Jelikož po dřívějším odstoupení ODS od moci a postupnému nastolení trochu jiných mocenských struktur, jsem byl zde v ČR označen za závadovou osobu, měly být besídky víceméně neoficiální, vycházející z iniciativy dřívějších spolupracovníků a přátel, kteří mi u PČR ještě zůstali.
Jak jsem věděl, měli se besedy účastnit právě i někteří lidé, kteří mě a mé znalosti často haněli. Dost jsem se tedy těšil na možnost vyříkat si případné nejasnosti nebo odlišné postoje. Bohužel jsem si připadal spíše jako cvičená opička. Na nějaké odborné rozhory v podstatě vůbec nedošlo a víc jak pár zážitků z minulosti jsem povědět nestihl. Z plánovaného časového rozsahu 2hodiny na každou besedu, skoro jedna celá hodina přišla vniveč na fotogarafování (!!!!!) mě spolu s ostatními účastníky. A tak jsme se drželi kolem ramen, podávali jsme si ruce, usmívali se na sebe ve skupinkách i ve dvojicích... , prostě každý chtěl mít fotku „s tím klukem ze Specnazu“. Do toho jsem ještě podepisoval svou knihu Záškodník, kterou tam měl snad naprosto každý. Chodili si ji nechat podepsat i lidi, o kterých jsem měl od přátel přehled, že patří k mým nekompromisním kritikům a já jim na jejich žádost vepisoval do Záškodníka stupidní větičky typu: „Pro kámoše Milana, Marek Chlíbek“. Samozřejmě to většinou byli lidé, které jsem nikdy před tím neviděl...

Abych už tady víc neopruzoval a nějak to uzavřel, tak jen prosím, pokud už kritiku, tak adresně a s nějakou zpětně ověřitelnou identifikací kritizujícího.
Mějte se všichni v pohodě a přeji úspěch v cvičení i v osobním životě.

Paci sa mi Vas pristup, teda ze ste si to prisiel "vykecat".
Bohuzial predmetny pani robia pre slovensku vojensku spravodajsku sluzbu a aj ked poznam ich mena, nebudem ich tu konkretizovat, iste chapete preco. Kazdopadne som tlmocil nazor profesionalov, ktori sa zucastnili akcii napriklad na Golanskych vysinach a kadekde inde na svete. Kolko ludi, tolko nazorov, mozno keby ste sa stretli, pripadne nejasnosti by ste si vysvetlili.

vsetko dobre
kusa

[Anonymní]

Rvačku pana Chlíbka jsem shlédnul z videozáznamu akce radikálů v Berouně. Nedá se přehlédnout brutální, útočný a sebeobětující přístup ruských ochranek VIP. Pokud by se střet měl posuzovat před soudem, určitě bych si na Chlíbka nevsadil, že obhájí přiměřenost nutné obrany.

[Jendis]

Tak to bývá....."budují si pověst"

[Anonymní]

je to video nekde k dispozici (na netu)? docela bych to chtel videt.

[Anonymní]

Jedná se o dokumentační záznam protiextremistického odboru PČR. Nerozumím, proč by to mělo být na internetu?

[wushi]

pane mjr., asi som natvrdnutý, no prečo by sa to nemohlo uverejniť? aj bežný človek má právo vidieť, čoho sa môže v uliciach obávať, no nie? ale ak to je zo zákona o ochrane utajovaných skutočností, tak potom som ticho...

[Anonymní]

PČR obdobné materiály z vlastní iniciativy většinou nezveřejňuje. Občan, častěji novinář, se může domáhat jejich poskytnutí (zveřejnění) v rámci práva na informace. V takovém případě je třeba kontaktovat např. tiskovou mluvčí PČR pí Kosinovou, která, po konsultaci s právním oddělením sdělí, zda je možno předmětný materiál zveřejnit. Zveřejnění by nepřipadalo v úvahu, pokud by byl předmětný záznam zahrnut mezi důkazní prostředky k probíhajícímu šetření.
V konkrétním případě by zřejmě nastal též problém, že prostřednictvím svého právního zástupce p.Chlíbek k již dříve deklaroval k PČR striktní nesouhlas s jakýmkoliv zveřejňováním materiálů a záznamů, týkajících se jeho osoby, pokud na jejich základě nebude usvědčen a pravomocně odsouzen pro spáchání trč. Každopádně pan Chlíbek si v praxi dokáže svá občanská práva chránit velmi razantně.

[Anonymní]

Předchozí příspěvek byl ode mne. Omlouvám se za absenci podpisu.