od Empty_Bell » úte 07. čer, 2005 7:38
Po několika odpovědích na osobní výpady bych diskuzi vrátil zpět k tématu, a k několika bodům, na čem se shodnu či neshodnu s ryuninem:
Kult osvícení je nesmysl, vytvořený očekáváním jedinců či skupin - očekávání jakéhosi transendentálního mystického zážitku, který vymaže všechny obtíže, zruší ego, nebo přinese pocity štěstí a svobody.
K tomuto tématu se může přistupovat ze 2 základních hledisek:
A)Citováním buddhistických autorit
B)Vlastní zkušeností z praxe
Už v nejstarších pálijských sůtách je citován Buddha, který jednoznačně poukazuje na nutnost vlastního zkoumání jeho slov či učení starších. Takže ryze intelektuální pochopení buddhistických témat není možné bez vlastního zkoumání a praxe, buddhisté se nevyhýbají rozhovorům na základě intelektu, ale ani nepřeceńují jeho možnosti, netvrdí, že takto může být porozuměno definitivně.
Nebudu používat slovo osvícení, ale pro buddhismus možná výstižnější slovo probuzení. Slovo probuzení je ve vztahu ke snění, rozdíl mezi probuzeným a snícím je pouze v přítomnosti či nepřítomnosti "zákalů" mysli, kterými je bytost svázaná jako jedinec, znovuzrozující se ve strastných podmínkách. Buddha učí možnost vyjasnění zákalů a ukončení strastného znovuzrozování.
Zajímavé by mohlo být i téma, že toto strastné znovuzrozování se vlastně netýká jen nových zrození, ale i toho, jak funguje mysl od okamžiku k okamžiku, zde je možno spatřit naprosto stejný princip strastného znovuzrozvání, stejně tak možnost probuzení se.
Miro zde předeslal možnost, že Buddhismus může chápat lépe nějaký národ na základě tradic. Pro takové tvrzení jsem nenašel oporu vžádných buddhistických sůtrách, ani jsem ji neslyšel od žádného buddhistického učitele, naopak, je podporováno vlastní zkoumání žáka autorit. Také na základě vlastního pozorování bych řekl, že neexistuje žádná taiwanská mysl, polská mysl, slovenská mysl či americká mysl, která by byla lépe uzpůsobena k pochopení Buddhových slov na základě tradic, tato skutečnost je individuální, a odvíjí se od upřímnosti a opravdovosti v praxi a učení se.
Zkoušel jsem také Mirovo pochopení principů Buddhismu a bojového umění vědomou provokací, za což se Mirovi omlouvám.
Zajímavé téma vzhledem k zaměření tohoto serveru by byl vztah Buddhismu a bojových umění. Např. šaolinští mniši svým usilováním podle mne úplně zrušili původní buddhistickou praxi a vystřídali ji "kultem" sebeobranného umění. na svých cirkusových vystoupeních jej propagují v buddhistických kulisách (buddhistické úbory, kašírované brány a lepenkoví draci). V těchto ukázkách nevnímám žádné buddhistické poselství, pouze šikovnost a zápal pro bojové umění.