Zdar a díky za Tvůj noční čas a upřímnost
Spolu jsme nad „Oním“ nediskutovali, protože bych se do takové diskuse určitě nepouštěl, ale pár věcích jsme už spolu tady určitě probrali. Bohužel, pokud mám být k Tobě také upřímný ve své reakci, tak budu muset být i osobní a dovolím si tady říci na Tebe svůj názor. Na můj vkus si moc bereš věci, které sám jen těžko můžeš zásadně ovlivnit. Tím samozřejmě nechci říci, že Tvoje názory např. na situaci v TJQ jsou zbytečné. Pokládám Tě totiž za člověka znalého problematiky a zkušeného. Bylo by totiž bláhové si myslet něco jiného o člověku, který už dělal i osobního strážce. Každý takový názor nutí lidi o tom přemýšlet a tak by to mělo být. Také mi vůbec není divné, že máš rád vnitřní kungfu, protože člověk s vysokou úrovní kungfu, podle mě musí dojít k tomu setření rozdílu mezi vnitřním a vnějším (mimochodem jeden z těch staříků – Huang cvičil před taiji vnější styl – tuším Jeřába).
Tak a teď zase chvíli o mě. Po těch letech, co mě toto cvičení už baví si vůbec nemyslím, že bych se s ním dokázal ubránit. To také říkám těm svým přátelům, které se snažím naučit cvičit sestavu 24 forem, podle principů, kterým rozumím a mám je na sobě odzkoušené.. Doporučuji jim, aby se nespoléhali na to, že cvičí bojové umění se kterým se ubrání, když je vlastně z toho vytažena jen jedna kategorie – pomalé cvičení sestavy. Ze svých studentských let, kdy jsem přičichl ke karate, tak vím, že každé správné bu má svoje (i když podobné) kategorie tréninku a že nestačí cvičit jen jednu (a to ještě myslím, že kata může připravit adepta rychleji na použití v boji než pomalé cvičení sestavy v taiji). Mistr bagua - He Jinghan říká o taijiquan, že to je top level mezi bu. Věřím mu a dá se tedy očekávat, že i cesta k dobrému kungfu v taijiquan bude dlouhá (pro někoho s koncem v totálním nedohlednu). Ale to ještě pro mě neznamená, že bych se tím měl teď nějak trápit a neobrnit se trpělivostí, která nemusí přinášet hned růže – i malá poupátka jsou přece hezká
Samozřejmě se s Tebou rád setkám při nějaké příležitosti (naposledy jsem tu možnost měl na oslavách dne taiji tenkrát u Radka Koláře a té jsem nevyužil), ale určitě ode mne neočekávej, že bychom si poměřili síly – to bys pak teprve viděl, jak to vypadá, když se mlátí stařík
Jinak, ale být Tebou, tak skutečně vážnou diskuzi o taijiquan směřuji na ty lidi a svoje kamarády, kteří cvičí taijiquan a přitom jim důvěřuješ. Mě samotného napadají hned dva adepti – PC a sifu Jiří Hušek. Pavla znám osobně a tam budeš určitě v dobrých rukou. A jsme u toho působení jin-jang v praxi – není to pozitivní, že se třeba schodneme na těchto dvou lidech, kterým důvěřuješ – a třeba přibudou další . Ještě pokud vydržíš to moje poučování od staršího, tak se zkus zamyslit nad taoistickým přístupem – wuvei – nečinění. Já to nechápu, jak by se mohlo na první pohled z názvu někomu zdát, že je to pasivita, ale aktivní se přiblížení přirozenému běhu věcích. Ale myslím, že to vlastně i děláš, jen se mi zdá, že tam je někdy u Tebe nevyvážené napětí s uvolnění. To nic ale nemění na mém přesvědčení, že to s bu myslíš dobře a upřímně.
Tak zatím a musím něco zase udělat pro to, abych si zasloužil svůj chléb
Janoj
A ted tedy vazne do jake kategorie bys zaradil wing cheun. Pres vsechny umele skatulky vnimam tento styl jako vnitrni. A to i navzdory tomu, ze uz se za ta leta vyhranovani tzv. vnitrnich stylu ustalilo, ze vnitrni je TJQ, XY a BG a z meho pohledu je tohle jen povrchni oznaceni, nad kterym si vlastne nikdy nikdo moc hlavu nelamal. To jestli je gung fu vnitrni nebo neni, zalezi jen na nasem pristupu a neurcuje jej jakysi nazev 
