Kluci pekne, konecne jsem snad pochopil o jakem strachu kazdej z nas pise, resp. co za tim pojmem vidi.
Ja si nemyslim, ze strach se da potlacit. Porad se nemohu zbavit dojmu, ze to neni zalezitost hlavy. Nemyslim si, ze myslenky a jinej "bordel" vznikaji v hlave. Tam se dle meho soudu jenom, "jakoby" projektuji a ziskavaji nejakou, treba konkretni podobu (musi se na neco vazat).
Opravdovej strach vychazi ze "srdce" (davam do uvozovek, at neresime anatomii) - je to jen pomucka.
Bat se ..., to se clovek neuci, s tim se rodime. Ze si ho s vekem umime lepe skatulkovat, dle zkusenosti, schopnosti analyzovat ... ale i na zaklade nej jednat ... je vec jina.
Lidi si pletou strach a sve "zrudne" predstavy, kteryma se "jakoby" strasi a vlastne se tim tak trochu i bavi

Treba horory, ze

Pri koukani na horor neprozivame strach, jen si na nej hrajeme pomoci schopnosti, vtahnuti se do deje a jinejch triku... Prozit vlastni strach je neco jineho, nez strach jehoz pricinou je film o jakesi Zahade Blair Witch.
Vetsinou lidi resi jen ty projekce a nejdou po zdroji. Souhlasim s tim, ze strach je neco jako pevnej zaklad nasi geneticke vybavy. Bez ohledu na barvu, kulturu, dobu, prostredi, vychovu ... proste napric vsim ... vsichni tvorove strach znaji.
Jedno jakou k nemu mame vztazenou konkretni situaci, predstavu, proste jakou dostane formu... To se muze lisit prave s ohledem na kulturu, dobu, vychovu, vlastni zivotni zkusenosti ...
Vsichni ho mame shodne v situacich, kdy jsme v roli obeti. Kdyz necitime pevnou pudu pod nohama a mame pocit, ze nam situace protejka mezi prstama! Priroda totiz veli zit a prezit - nekdo tomu rika pud sebzachovy, ale myslim, ze je to trochu slozitejsi i u zvirat - aspon u tech, co znam
S predstavou strachu, ktera je vam neprijemna nebo je za hranici vaseho vkusu, atd ... s tim se da, vetsinou uspesne, neco delat, ale tomu ja nerikam strach.
S problematikou strachu (pokud se bavime o preziti) v bitce a vse kolem toho ... S tim vam musi pomoci osud a musi vam prat

Delat modelovky s tim, ze si v ni zahrajete na strach, sparovat, stinovat, cvicit na apratech, posilovat, studovat a anlyzovat zajimave a komplikovane situace, ...

nic platne, bez vlastni zkusenosti je to cira teorie. Pokud vam to nepredava nekdo z vlastni zkusenosti, cira teorie.
Kdo chce pochopit nejstarsi emoci, musi podle toho zit. Tomu neporozumi kazdej kdo projevi zajem. Ale kazdej, kdo tomu rozumi, si prosel srackama o kterejch pak jini sni. A v tom ma Emil naprostou pravdu!
Strach, kterej nejde (a on nejde) zakazat, nasilne potlacit, snadno znicit, zadupat, musime pretransformovat a naucit pracovat v nas prospech. Brat to jako energii, tak ji prevedeme na neco uzitecneho.
Nepotlacuji strach, jde jen o to, ve vhodnej okamzik prehodit vyhybku (idealne - mysl, emoce, telo do loveckeho modu) a tam to pomaha. Vetsinou se to povede, ale ... je to o pozornosti a o tom, ze vam musi bezet na "pozadi" jakejsi "antivirak", ale to je na dalsi tema...
Nebudu prikladat do ohne uz je stejne pozde, ale neodpustim si jednu uvahu:
Nevim jak vas strach, ale ten muj mi z vysoka sere na vsechny vedecke teorie, na vsechny rady, psychologicke poucky a ze jsem toho za ta leta neco nacetl.
Je to jednoduche, trenink je pripravou na ty SITUACE, ale az kdyz tema situacema uspesne prolezeme, tak si z nich teprve muzeme brat ty zkusenosti. K cemu je tedy samotna priprava ... ???
Jake pocity z plavani ma "plavec", kterej nikdy nebyl ve vode ... ?
Co vytvari mysl ditete za predstavy o sexu, dokud ho clovek nezacne praktikovat ... ?
Nema smysl resit problem virtualniho strachu, ktery je z vypraveni a zprostredkovanej. Aby vam to neco dalo, musi to byt vas strach!
Je jedno, co pro tu teorii a pro ty sterilni informace vsechno udelame ... Je jedno jak moc slavnym lidem se motame za zadkem. Vypravet si jejich zkusenosti, je porad jen oralni trenink a nikam nevede.