s

[yuanfen]

netreba zabúdať, že všetko má svoje výhody i nevýhody, či už s učiteľom alebo bez.

[manikin]

osobne si myslim, ze velice zalezi na tom v jakem stupni se clovek zacne "samovzdelavat". zacatecnik se dle meho sam ucit nemuze. mistr se sam ucit asi muze, i kdyz tam je to spise o tom, ze jezdi po seminarich a tak, nepredpokladam, ze se uci z knihy. sveho sensei pak vidi jen jendou za cas a muze s nim konzultovat, co potrebuje.
v dnesni dobe je moznost i mnoha vyukovych kazet, ale i tam jen malokdo dokaze vysledovat detaily, ktere jsou pro danou techniku dulezite a osobnost trenera, ktery na ne upozorni je nezbytna.

[SiuLouFu]

 
  Zdar a silu!
 
  4 yuanfen
 
  Myslim si, ze samostudium je nutna cast kazdeho BU. Stejne jako v klasicke skole, na hodine se neco noveho naucis, ale aby si to zvladla, musis danou latku (tzn. pohyb, techniku, kombinaci, ...) procvicit. To vyzaduje mnohem vice casu, nez cas straveny na vyukove hodine s ucitelem. Takze s Tebou souhlasim v tom, ze samostudium je nutne, protoze si musis s kazdou novou veci "pohrat" a "napasovat" ji na sve telo a do svych pohybu. A v tom Ti zadny mistr nepomuze. Tuhle cast si musi kazdy odchodit a odbouchat sam. Nicmene, vzdy je nutna zpetna kontrola nekoho zkusenejsiho. V opacnem pripade si muzes napriklad poranit loket (kdyz spatne smerujes silu uderu), poranit koleno, kotnik ci kycel (pokud spatne kopes). Takze mistr by mel vystupovat jako nekdo, kdo Ti rekne, co je pro Tebe opravdu spatne (tzn. muze napriklad zpusobit zraneni) a co nemas delat. Ale jak to mas delat "spravne", na to musis prijit sama prave samostudiem.

[yuanfen]

súhlasím.

[NIK]

 
  Zdar a silu!
 
  4 yuanfen
 
  Myslim si, ze samostudium je nutna cast kazdeho BU. Stejne jako v klasicke skole, na hodine se neco noveho naucis, ale aby si to zvladla, musis danou latku (tzn. pohyb, techniku, kombinaci, ...) procvicit. To vyzaduje mnohem vice casu, nez cas straveny na vyukove hodine s ucitelem. Takze s Tebou souhlasim v tom, ze samostudium je nutne, protoze si musis s kazdou novou veci "pohrat" a "napasovat" ji na sve telo a do svych pohybu. A v tom Ti zadny mistr nepomuze. Tuhle cast si musi kazdy odchodit a odbouchat sam. Nicmene, vzdy je nutna zpetna kontrola nekoho zkusenejsiho. V opacnem pripade si muzes napriklad poranit loket (kdyz spatne smerujes silu uderu), poranit koleno, kotnik ci kycel (pokud spatne kopes). Takze mistr by mel vystupovat jako nekdo, kdo Ti rekne, co je pro Tebe opravdu spatne (tzn. muze napriklad zpusobit zraneni) a co nemas delat. Ale jak to mas delat "spravne", na to musis prijit sama prave samostudiem.

Čus!Díky že si to slečně vysvětlil za mne,přesně to sem měl na mysli když sem jí odepsal že se mnou vlastně souhlasí.

[SiuLouFu]

 
  4 NIK
 
  Neni zac, jeden rad poslouzi

[JRup]

Samozřejmě správné "pobrání" základů a čas strávený s někým zkušenějším, jako např. s učitelem, je velmi důležitý. Na druhou stranu ti i číňan řekne, že od určitého momentu je skoro nutné pokračovat sám za sebe. Učitel Tě může urychlit-posunout, ale naučit se to musíš sám. Když se podíváme na tradiční styl výuky, kde se nevysvětluje, tak je to zase na Tobě, i když je učitel přítomný. Hlavička zlenivý, když máš tatínka za sebou. Věci, které pochopíš sám jsou mnohem cennější a trvanlivější.
Také tam vidím to, že někteří učitelé zdůrazňují výuku pod dohledem učitele - říká se tomu obrana trhu.
Obě strany mince jsou důležité. Sparring a další cvičení jsou také důležitá, ale stejně "spáruješ" s partnerem, kterým zpravidla učitel není.
Takže učitel ano, ale rozhodně bych to nestavěl jako podmínku, pokud má člověk zvládnuté základy.

J.

[Miro]

Hosi, niektori tu miesate dohromady dve rozne veci. Jedna vec je cvicit sam ako individualne precvicovanie a prehlbovanie toho, co sa student nauci od ucitela a uplne ina vec je cvicit sam bez ucitela. To prve je samozrejme, to druhe je mrhanie casom.

Obecne plati, cim dlhsie je student s ucitelom, tym viac sa od neho nauci. Je to ako moja osobna skusenost, tak i skusenost niektorych mojich ucitelov, ze student si po urcitom case mysli, ze rozumie a moze ist sam. Ak vsak vytrva, vacsinou casom zisti, ze umenie je daleko hlbsie a ze sa od svojho ucitela moze naucit daleko viac, nez si myslel.

Bojove umenia sa v tomto nelisia vo vztahu medzi ucitelom a studentom v nabozenstve, klasickych filozofickych skolach ci umeleckych (alebo remeselnickych) "skolach": techniky su individualne, ale to co je spolocne, to co sa odovzdava, je "duch".

V bojovych umeniach teda nejde o "techniky" (tie su vlastne iba pomocka, cosi ako nastroj, pomocou ktoreho prichadzame na princip), skutocny majster "odovzda" svojmu studentovi cosi ako sposob zivota, nazeranie na svet (teda svetonazor), urcite poznanie - a to je vlastne princip ucenia sa bojovym umeniam (nie techniky), ktore sa odovzdava z generacie na generaciu (nie je majetok ucitela) a bohuzial, na toto student nema sancu prist sam...

Miro

[Panda]

V bojovych umeniach teda nejde o "techniky" (tie su vlastne iba pomocka, cosi ako nastroj, pomocou ktoreho prichadzame na princip), skutocny majster "odovzda" svojmu studentovi cosi ako sposob zivota, nazeranie na svet (teda svetonazor), urcite poznanie - a to je vlastne princip ucenia sa bojovym umeniam (nie techniky), ktore sa odovzdava z generacie na generaciu (nie je majetok ucitela) a bohuzial, na toto student nema sancu prist sam...

Miro

S celým odstavcem souhlasím až na poslední větu, to jsem zásadně proti.

Je užitečné využívat zkušeností které nasbírali stovky generací před námi, stejně tak užitečné je ale všechny je odhodit a začít na zelené louce, když si to situace žádá a okolnosti se mění.

Kdyby platila poslední věta kterou si napsal tak se ptám, odkud se vzalo to co se genraci za genrací předává?

Věřím že lidé mohou najít tuhle životní cestu a nepotřebují k tomu "Mistra".
Nechci zabředat do rozebírání příkladů, ale Miamoto Musashi nebo Tatsu Oyama? Všichni "opustili" své učitele a vydali se vlastní cestou a dosáhli na ní toho o co usilovali.

Možná je to tím že pro Karate a asi i celé japonské BU je introspekce na prvním místě, zatímco v čínském na prvním místě rodina...

[Miro]

*Je užitečné využívat zkušeností které nasbírali stovky generací před námi, stejně tak užitečné je ale všechny je odhodit a začít na zelené louce, když si to situace žádá a okolnosti se mění.*

To sa neda - na zelenej luke mozes zacat s technikami, ale nie s umenim. Neplet tieto dve veci dohromady, pliz. Sampzrejme na "to" mozes prist roznymi sposobmi, ale nikdy nie systemom "zacat na zelenej luke". Filozofi potrebuju nastudovat diela predoslych generacii filozofov, umelci svojich predchodcov, nikto nemoze zacat len tak "z nicoho". Cela civilizacia stoji na pleciach predoslych generacii, bojove umenia nie su vynimkou...

*Kdyby platila poslední věta kterou si napsal tak se ptám, odkud se vzalo to co se genraci za genrací předává?*

Vid moju poslednu vetu v predoslom odstavci.

*Věřím že lidé mohou najít tuhle životní cestu a nepotřebují k tomu "Mistra".
Nechci zabředat do rozebírání příkladů, ale Miamoto Musashi nebo Tatsu Oyama? Všichni "opustili" své učitele a vydali se vlastní cestou a dosáhli na ní toho o co usilovali.*

Samozrejme niektori ludia mozu najst zivotnu cestu, ale to este nie je bojove umenie. Napriklad v zene existuje tzv. divoke satori - su ludia, ktori "prirodzenou cestou" dosiahli osvietenie, su osvieteni, ale to, co robia, nie je zen. Podobne mozno najst poznanie boja, ale to este nie je bojove umenie. Ale takych ludi je velmi, velmi malo, a nemyslim si, ze by sme sa mali domnievat, ze sa to podari "prave mne"...
Nehovoriac uz ani o tom, ze odkial vies, v akej faze oni "opustili" svojho ucitela?

*Možná je to tím že pro Karate a asi i celé japonské BU je introspekce na prvním místě, zatímco v čínském na prvním místě rodina...*

Huh? To mas odkial, taky skvost? Asi nemusim dodavat, ze je to naprosta pitomost...

Miro

[majkx]

Ja se taky přikláním k tomu, že trénovat sám jen z knih a videí je o ničem, podle mě kromě toho, že tě dobrý učitel vyučuje nějaké techniky a principy BU, tak ti aniž by si věděl může předávat spoustu věcí tím jak na tebe působí jako člověk, jak jedná, jak se chová atd., ale tady si myslím musí být nějaký předpoklad, že tam kde cvičíš to je jak rodina a ty musíš disponovat určitou vnímavostí.

4 Panda s tou introspekcí v japonských BU taky nesouhlasím, příklad pucmaz.

[Panda]

2 Miro. : mame jiný názor, nevadí
2 majkx: to je jen muj názor a osobní zkušenot a upřímně doufal jsem že ho nějako okomentujete, především jsem ale doufal že Miro jako expert to okomentuje nějak smyslupněji než tak že je to uplny nesmysl Výuka a přístup k ní v japonských a čínských školách se podle toho co jsem měl možnost poznat já zásadně liší...

[Fukki]

.

[Miro]

Hm, sorry, mozno by si sa mohol vyjadrit jasnejsie, ako konkretne si to predstavujes Ty. Napriklad, co konkretne by sa mal clovek naucit sam? Alebo ako sa lisi vyuka v japonskych a cinskych skolach?

Miro

[Lada]

No já bych hlavě řek, že je otázka co se člověk učí! B. umění či sport? v tom bych viděl diametrální rozdíl........

V umění pokuď člověk chce to poznat do hloubky tak to bez učitele ani nejde, techniky a chápání jsou dosti složité a samouk je určitě nepochopí a nenaučí se správně.....
Takže v tomhle bych nejprve viděl vedení učitele a naučení začátků, pochopení trocha smyslu toho všeho a až potom určitý rozvoj samouka což je potřeba už kvůli své vůli pro to dané umění.....potom už se člověk je schopen naučit a poznat spoustu věcí a technik sám(del toho jestli je dřevo či talent), ale vždy je třeba je vyzkoušet na soupeři a zkonzultovat....vecí co si člověk nemusí uvědomovat, nevnímá je či o nich ani neví je spousta a mohou se neblaze projevit na danných technikách......Samo nemluvím o cvičení pro sebe a opakování si technik..

V bojových sportech bych to viděl jinak, tam se nedělají složité techniky, duševní rozvoj a podsata není....Tady to vidím uvolněněji a člověk se dovede samostudiem lépe naučit danné techniky sám....Ale i tady bych doporučoval začátky s trenérem či někým kdo tomu rozumí...bo obrázkách není všechno a někdy se v nich blbě čte a člověk spoustu důlečitých vecí přehlédne hlavně u úderů a kopů, posavení obrana při útoku.....no zažil jsem hodně kopyt co jsem učil (nejsem žádný mistr, trenér,papírky a pásky pro mě k ničemu žádné nemám tak to berte z rezervou ) a ti by dle mého se podle knížky spíš zlomili vše co by mohli a stejně by se nikomu neubránili ti šikovnější zas také nebrali v potaz další aspekty postavení a krytí. Ti šikovní jsou na tom lépe, ale stejně na sebe nevidí a hlavně i když si to natočí nevidí chyby které dělají a jejich eventuelní spar. partner to také nevidí....

Závěrem bez trenéra, učitele, mistra to prostě nejde "nikdo učený z nebe nespadl" a knížky či DVD nejsou dostatečná náhrada.
To že se to někde vzít muselo dle mého vycházi jasně s principu přežití, kdy se člověk musel bránit a to tak jak uměl a mohl, ale to jsou dávné dějiny a různá umění a sporty se vyvyíjejí staletí či tisíciletí v návaznosti na situaci a zdokonalování........

Já každopádně nějakou duševní cestu a velké poznámí bojovníka nehledám a stejěn nenajdu, vysoké cíle si nekladu a papírky, pásky a zkoušky které by znamenali že jsem mistrem, v tom a tom a můžu trénovat či si založit školu atd jsou mi k smích (hlavně kvůli momentální mentalitě u nás a v evropě,ale stejně bych je nechtěl) a úplně se bez nich obejdu.. . tak to mám jednodušší než většina z vás
Jde mi o to se umět bránit, naučit se novým dovednostem, které se dají v reálu použít, zacvičit si, eventuelně někomu pomoci se uěmt bránit i když to samo o sobě je dosti zapeklité....
No stejně je to běh na dlouhou trať a tolik věcí co je potřeba či chtění se naučit a vstřebat, že je dokoce života co dělat

[Jendis]

Myslím,že aby se člověk učil sám,bez učitele,musí být velký talent a obětovat tomu vše......a mít opravdu dobré materiály.......a určitě alespoň základy,aby dokázal vůbec pochopit,co má dělat.
Nemožné to ale není,viz Peter Koza a jeho umění šermu.......učil se v podstatě sám a podívejte,kde je.......je na takové úrovni,že tu nikdo lepší není a všichni se k němu jezdí učit(dobře,všichni ne,ale hodně lidí ano.....a není to kvůli dovednostem,ale spíše o tom,že to bere trošku jako kšeft-což se ale na druhou stranu není co divit)......

[Lada]

4lada - čo sa týka Tvojej analýzy potrieb trénera v športe - čo myslíš, kto stojí za úspechom každého jedného športovca? ®eby jeho individuálna pevná vôľa?

Podle mě trenér i učenec....bez vůle to nejde a bez dobrého tréninku, který se bez správného vedení neobejde také ne.

Když to shrnu obecně:
Trenér má za úkol naučit co nejlépe naučit to co dovede s individuelním přístupem ke každému jedinci. Také ho motivovat, předat mu své zkušenosti z toho a toho sportu, nutit do tohoa do toho, ale zároveň pochválit podpořit zdravou sebedůveru, eventuelně další aspekty hodící se k tomu a tomu sportu jako nějaká myšlenka, pojetí, duchovní stránka atp..

učenec, žák atd...musí především chtít to je ta pevná vůle, jelikož cesta není nikdy jednoduchá, ale plná bolesti, odříkání, zranění atd...Bohužel ale s nejasným výsledkem úspěchu. Také jen vůle nestačí ono se sice říká že když člověk bude chtít tak jde všechno, to určitě ano, ale do jistých mezí, tím chci říci že člověk pro ten daný sport musí mít alespoň nějaké předpoklady, talent když se tím chce zabývat na vyšší úrovni, no a od toho je tu trenér, který by to měl poznat...

[Lada]

ajo takhle, tak to samo nestačí

a jaká má poznámka o nerozvíjení psychické stránky člověka

[pavela]

Plně souhlasím s tím co řekl Miro. Začínat na "zelené louce" mi připomělo Saturnina, lépe řečeno strýce Františka, doufám, že se nebudete zlobit když odcituji: . Názor tety, že strýc byl vědeckým pracovníkem, také není možno úplně vyvrátit. V určitém smyslu slova byl člověkem, který objevil celou řadu chemických pouček a pravidel nejrůznějšího druhu. Všechna tato pravidla už před ním objevili jiní, ale strýc o tom nic nevěděl, a nelze proto jeho zásluhy přehlížet.
Protože chemii vůbec nerozuměl, byly cesty jeho objevů posety trny a zkropeny potem, ale tím větší byla jeho radost ze získání zkušeností. Nebylo mu lze upřít sportovního ducha. Podobal se člověku, který po ovládnutí malé násobilky prohlásil svým učitelům: „Dál už mi nic neříkejte. Nechci nic slyšet o tom, že pan Pythagoras, Eudoxus, Euklides, Archimédes a tak dále vymyslili to a to. Nepotřebuji týt z toho, co objevili jiní. Dejte mi papír, tužku a kružidlo a nechte mne na pokoji. Však já na to přijdu sám.“
A strýček opravdu na leccos přišel. Tak například zjistil při pokusu, který měl velmi vzrušující průběh, že lít vodu do kyseliny je blbost, a vůbec mu nevadilo, že tento poznatek, korektněji vyjádřený, mohl získat z učebnice chemie pro nižší třídy škol středních, aniž by si byl při tom popálil prsty a zánovní vestu.
Sorry ale stejně pitomě, jako by strýc František připadal studentovi chemie, stejně tak pitomě připadá lidem člověk, který s BU začne na zelené louce a objeví Ameriku.

[Lada]

V bojových sportech bych to viděl jinak, tam se nedělají složité techniky, duševní rozvoj a podsata není.... Tady to vidím uvolněněji a člověk se dovede samostudiem lépe naučit danné techniky sám....

Jenže ty sis to přebral po svém "poznámka o tom, že šport nerozvíja psychickú stránku človeka je úsmevná..."

moje měla za cíl vyjádřit to že v bojovém sportu se učíš bojovat a na rozvoj duševních schopností cičence, aby v tom a v tom hledal a našel hlubší smysl, harmonii atd. se nehledí jak v bojovém umění. To co si z toho ten a ten člověk po psychické stránce odnese,vezme ať už se jedná o b. sport či umění je věc druhá a individuelní....

Já nikdy neřek že sport (jákýkoli) nerozvíjí psychickou stránku člověka! protože je to blbost. Snad jde pochopit co jsem tím myslel či ne třeba že jsem to né zrovna ideálně vyjádřil