pm píše:DrGlock: nechapu, protoze
a) zadne zraneni = moznost trenovat kazdy den, zatimco zraneni = cekani na to nez se zahoji, ztrata casu, ktery si mohl venovat treninku
b) co zdravi? ne dnes, kdyz si mladej a vsechno se ti rychle hoji, co za pet, za deset, za dvacet let? sorry, nevymenil bych zeleznou pest za moznost moci se rukou podepsat nebo skladat se synkem Lego.
jinak na tuto "osvedcenou metodu" (kterou budou nedejboze laici-zacatecnici hledajici pouceni od anonymnich vsevedu na webu v treninku aplikovat) jsi prisel sam, naucil ses ji od nekoho, nebo ses o ni docetl na jinym chytrym webu od jineho rozumbrady? jen pro zajimavost, kde, u koho a jak dlouho cvicis? no offense, ale to co pises jsou nesmysly, cesta k znicenym rukam. nebyt bolestinek jeste neznamena byt magor.
Asi jsem zapoměl napsat, že to tak samozřejmě nedělám stále. Dělal jsem to tak před pár lety, než si ty ruce zvykly a než sem se naučil trochu boxovat. Teď už sem shnilej a bouchám minimálně v bandážích (někdy i v boxerkách), protože dřív než kůže na kloubech by mi asi odešly zápěstí. Ale ty klouby si tenkrát zvykly a i dnes je to to poslední, co by mě při úderech bolelo.
a) V okruhu lidí, se kterýma cvičím, je člověk do tří zranění zdravej. A ať už je zranění jakékoliv, pokud člověk není ochrnutej, je stále co cvičit.
b) Zas nejsem takovej magor, abych trénoval se zlomeným nártem, jako někteří lidi, které znám. Ale odřená kůže, pokud to není na šití, mi jako zranění nepřipadá. A jizvy z toho žádný nemám.
Tuhle metodu mě naučil borec, co mě učil údery. Mě to přijde celkem normální. Když v rámci tréninku boucháme do lap, kde ty údery prostě sklouzávají, skoro vždycky si tu kůži někdo rozedře a teče mu krev. Ale u nás se kvůli takovým prokotinám nepřestává a trénujou tak i baby. Necvičím u někoho v nějaké škole bojového umění, máme partu lidí, pronajatou tělocvičnu a cvičíme sebeobranu. (Dřív jsem BU cvičil a pro zábavu dělám bojvé sporty.)