Díky Miro,
u toho mabu tu nohu jakžtakž zvednout jde, ale nejde ji tam udržet.
To mi připomnělo, že mám na videu, jak Fu Zhong Wen (žák Yang Cheng Fu) cvičí sestavu. Když jsem se na to tak před čtyřma rokama díval, tak jsem si říkal, vždyť ten chlap má snad všechno špatně. Nejvíc mě prudilo, že místo aby chodil plynule a váhu přenášel plynule, tak na tu nohu doslova padal. Teď se na to dívám zcela jinak. Pokud si odmyslím, co vidím a budu důvěřovat tomu, že ten chlap to přeci jenom musí umět a já věřím, že umí, pak je to nezkutečné. Vůbec si nedovedu představit, že bych s takovým mystifikátorem dokázal bojovat. Tam opravdu si nemůžu být vůbec ničím jistý.
To se mi ale dere na jazyk rýpnutí do milovníků Chen stylu. Proč se tolik snaží ukazovat kde a kudy vedou sílu,vždyť by se měli snažit o opak. (Např. Chen Zhen Lei) Nebo to tak cvičí jen z reklamních důvodů a sami doma to cvičí jinak? (jak? viz některé žáky Chen Fa Ke) Nebo se úplně pletu?
Zpět k tématu:
Uvolnění je velice důležité, ale když jsem se na to ptal mistra, tak mi řekl, napřed musím hledat napětí. A je to fakt, člověk dokud nepozná napětí neví, co má uvolňovat. A mám pocit, že je to pořád dokolečka jen si trochu užiju uvolnění, tak záhy se dostaví napětí, což jsem ve své pýše mnohdy považoval za sílu ale prdlajs, znovu a znovu musím uvolňovat.
Miro, jak se díváš na rozdílnost ve vnímání různých pocitů váhy. Já mám pocit, že jeden druh váhy musím udržovat co nejníž a nedopustit, aby stoupala nahoru - to znamená zakořenění a potom je něco co nahoru pustit můžu a to bude asi síla, ale zatím se raději snažím vše držet dole, protože to mám problém to rozlišit. Je to velice podobné s qi. Musím ji udržovat v tantienu, ale taky něco podobného stoupá nahoru a těžko se mi to rozlišuje akorát, když se to daří mám pocit lehkosti nahoře a dole těžkosti. (dle teorie). Jenže většinou je to naopak (dle mé praxe)
. Nejlíp se mi to vnímá při stání. A ta síla z nohou zase při cvičení s tyčí.