Falchus píše:ghekon: Dík za pozvánku, ale už to nestíhám. Snad jindy
Emiel: Když já bych opravdu rád...

Nic, asi mi nezbývá, než vydržet ještě jeden rok (to se dostanu, snad, do Prahy na vysokou) a tam už s tím začnu. Jinak - jak vypadají tréningy? Myslím, zda cvičíte i s tradičními japonskými zbraněmi, popř. trénujete špionáže a vše, co je s ninjutsu úzce spjato? Dík
Já cvičím v Cěských Budějovicích, tka řeknu, jak vypadají tréninky tam, jinde nevím
Ze začátku se každý,dle svého protáhne, ještě před započetím tréninku. Pak se tradičním způsobem pozdraví (Nevím přesně, co ta věta znamená v češtině).
Následuje procvičování akrobacie - kotouly, pády, hvězdy, kotouly přes překážky, hvězdy přes překážky atd. Uhybání se útoku zrbraním kotoulem - Například proti tobě sekne shora mečem, ty uhneš strano ua jdeš do kotoulu, než stihne přejít mečem do jinéhu útoku - musíš se držet pěkně dole, aby tě pak nesekl doopravdy
Pak je tam i plížení atd.
Po téhle části následuje nácvik nebo opakování technik. většinou se začíná na taijutsu (umění bez zbraní) a pak se přejde na nějakou zbraň:
U nás se používá mnoho zbraní, nebudu jmenovat všechny
a přes celý trénink se procvičuje něco jako základní instinkt přežití. Prostě takový ten blbý pocit, když na tebe něco jde, tyo tom nevíš a prostě máš nutkání se uhnout. Ono to takhle slovy vypadá blbě a zní docela směšně, ale někeří ví o čem mluvím a ti co si budou myslet, že to je nějaká blbost, jako používání Ki na deseti metrové odhozy, tak je to jejich problem
Tohle je tak, ve velice hrubém zrnu, průběh tréninku...
PS: Nevyjmenoval jsme všechno, spíše takovou všeobecnou kompetenci. Jinak se provádí i nácviky tiché chůze, práce s těžištěm, V zimě i boj na ledu

(kulturní vložka)
Jinak ve většině Dojo Bujinkanu senecvičí na tatami (žíněnkách), ale na tvrdé zemi - On se tím člověk otluče a alespoń si nezvykne padat do měkkéo, ale musí se dávat majzl, aby se moco tu zem netřískalo, to vážně potom bolí.
Never get into fights with ugly people because they have nothing to lose.