Ahoj vsichni!
Tak hele - suburi to je opravdu jen a jen na suburi -proto se to tak jmenuje. Jestli chcete doslovný překlad tak
SU - 1, základním (původním) způsobem (moto no mama) 2, stejně celou dobu (zutto), jednoduše,prostě (kantan). Jestli máte Krouskýho tak je tam heslo s tímhle su a to suashi - a to podle něj jsou bosé nohy, podle japonského výkladového to znamená nohy na kterých nic není.
BURI (furi) - mávání
TO - meč
Jestli chcete používat suburi to na něco jiného než na suburi - což je obecně bráno jako posílení tenouchi, zápěstí a celého těla následně jejich koordinace (nemluvte prosím ve spojení s mečem jen o síle rukou - mečem se totiž nenapřahuje a neseká rukama ale pomocí celého těla, hlavně pomocí zad a břicha) - chápu, že to není v žádné "odborné" literatuře, ale to je dáno jen povrchní znalostí práce s mečem a nebo si autoři myslí že to je strašný tajemství) dělejte si s ním co chcete nebo to co po vás chce učitel, ale nepište, že je to na to dobrý pro všechny. (ono totiž suburi může pro každou určitou školu být cokoliv - teda pokud je to v osnově školy a ne v hlavě lokálního senseie, který má pocit že by mohlo být)
Já sem třeba dostal v japonsku od svýho učitele suburi tó protože sem podle něho moc slabej a to sem v tý době vyšplhal na lano bez přírazu a ani se nezapotil

(kde sou ty časy - dneska mi ale neříkají učitelé, že sem slabej - jen nešikovnej
Osobně si myslím, že dělat třeba nuki nebo kumitachi se suburito je konina protože je delší než meč se kterým obvykle cvičíme. To ale neznamená že to nejde že jo
Co se týče bokutó (nebo bokenu) tak těch je ovšem celá škála tvarů, délek a hmotností vždy podle té které konkrétní školy a použitého materiálu. Přece zevšeobecňovat něco na to co známe, je hrob dalšímu studiu. ale to řek už Torao
Třeba tady Val cvičí Muso Jikiden Eishin Ryu pod Sekiguchim senseiem jak sem vyrozuměl a oni používají bokeny fakt dlouhý a těžký, ale Iaitó zase normální délky a to i pan Sekuguchi - osobní postřeh z fragmentu semináře, kde sem se byl podívat.
Třeba ve škole Jagyů Ryu (v jedné z původních odnoží - dnes je jich několik) se používá místo bokenu takové párátko 101 cm dlouhé a asi třetinové hmotnosti než jako používá Sekiguchi. atd
Díky za příspěvek ohledně různého vnímání rychlostí s různými zbraněmi (konečně téma k něčemu) protože v boji nejde přece jen o to jestli sekneš za 0.001 sekundy nebo za 0.0012 ale o to kdo tam je dřív ne? Ale nemám za to, že by se měl sek s těším měčem zpomalit - to je jen následek nedostatečné koordinace svalů a špatného použití síly.
to Torao - zkus dávat do seku s těžkým mečem méně sily - jde přece o počáteční zrychlení, pak už meč padá vlastní vahou a fyzikálně bráno těžší těleso ze dvou těles o stejném tvaru padá rychleji (nehledě na to že meč se vzduchem prořízne a to bokutó ani náhodou

, musí to být velice lehký pohyb nad hlavou (ono proslulé nahazování udice) a pak už je to všechno na gravitaci. Přidáváním síly do seku se z toho stane úder mečem a pokud to zkusíte na té rohoži, bude štěstí když odstřelíte rohož do prostoru či naseknete jen do půlky a neohnete při tom meč (většinou nastává kombinace těchto možností - jsem očitý svědek a slyšel sem už spousty "veselých" příhod)
Tím se dostávám k tameshigiri a k tomu zda je nutné je provádět pro lepší sek. Není to nutné. Osobně sem se dostal k tameshigiri až po dvanácti letech cvičení iai (tak pozdě protože sem o to nijak dvakrát nestál) a mluvím o tom teď jen proto, že je na to dotaz. Pro mě bylo přeseknutí makiwary (srolovaná rohož) lehčí než utrhnout malinu a to v jakémkoli směru (naname i yoko) na druhé straně jsou učitelé kendo se šestým danem, kteří toto nedokážou (ale to je jejich ostuda) Na kontrolu hasuji (směr ostří) stačí bohatě tachi kaze (hvízdání meče)
Jinak si osobně myslím, že trénink tameshigiri hodně obohatí naše studium pokud není naším cílem ukazovat ostatním lidem, že to umíme nebo že katana je ostrá (to je něco jako ukazovat že voda je mokrá) No, ale na téma tameshigiri - jeho historie a vývoj připravuju článek a tak už dost.
Jiná věc je, jak tu těžkou mrchu (Shinken, Suburitó) ustát tělem - a jsme zpátky u suburi a samozřejmě i u Ki, Ken, Tai Ichi. Což je harmonie energie (dechu), těla (hara) a meče (te no uchi).
Ale tohle asi všichni víte a umíte - jinak byste tu tak zasveceně nedebatovali že jo
A zakončím paradoxem z úst mistra japonského čajového obřadu i když
o paradox se jedná pouze v případě pokud nad tím hloubáme hlavou a ne pomocí hara.
"k lehkým věcem se chovej jako k těžkým a s těžkými věcmi zacházej jako s lehkými, pak tvé pohyby budou správné"
Hodně sil do cvičení a zdraví do života
Yamabushi