

Měl jsem za to, že jsem se zeptal relativně slušně, ale ty sis z mého příspěvku něco sám vydedukoval mezi řádky a urazil ses něčím, co nebylo vyřčeno




Kupodivu mám nyní pana Petráše svým způsobem docela rád, přece jen nám několik let šéfoval jako prezident federace (asi to bude stockholmský syndrom

Jinak opravdu mám dojem, že se mně někdy někdo na nějakém semináře na pana Petráše ptal, už si tě ale nevybavuju. Mrzí mně, žes tehdy nepochopil, proč ti neodpovím, nemůžu ti samozřejmě odpovědět ani teď. Tedy pro méně chápavé (kamiwazo

No ale když o to stojíš, můžu ti napsat, proč pana Petráše nemusím – respektive jak to začalo. Respektive jak on si začal:
Ve Zlíně jsme cvičili jiu-jitsu někdy od roku 1985. Jaromír Pokorný v roce 1991 založil ABDU, do které můj oddíl patřil (a patří doteď). Nějakou dobu na to byla v Dobré Vodě u Pozďátek valná hromada ABDU, kde byl i pan Petráš. Pan Pokorný mi tehdy sdělil, že ABDU rozdělil na jednotlivé federace a že jako prezidenta dosadil tehdy mně neznámého pana Petráše (což byla chyba – podle mě měl být volen a ne direktivně dosazen) a že jestli chci setrvat v ABDU, mám k němu jít přihlásit oddíl. To jsem už měl pár let dana z JJ i juda a zlínský oddíl již fungoval kolem pěti let (datem si nejsem jist). Představil jsem se tedy panu Petrášovi a řekl mu, že k němu jdu přihlásit. On se mně zeptal:
„A u koho to jiu-jitsu cvičíš v tom Zlíně?“ Já jsem nepochopil otázku a zeptal jsem se:
„Jak – u koho?“ On upřesnil:
„No kdo tě tam trénuje?“ Já to už pochopil a řekl jsem:
„Jo tááák – u sebe.“

Hned po té se pan Petráš a jeho dva tehdejší nohsledi (tuším jeden z nich byl Matěj Novák – tehdy s modrým páskem, druhého si nepamatuju) začali smát a pan Petráš, aniž by mně kdy viděl náš styl cvičit (to asi neviděl doteď) řekl:
„No to by nešlo, aby jste si tam v tom vašem Zlíně cvičili nějaké Bača-ryu. Budete muset cvičit podle nás.
No – a bylo to. Já ve své tehdejší mladické ješitnosti jsem se urazil, neboť jsem jeho poznámku považoval (a dodnes považuju) za neslušnou, neodbornou a nekorektní. Nicméně tehdy jsem to nějak překousl a pan Petráš nám několik let šéfoval a učil nás petrášoviny.
Těch několik let, co nám velel, mě zejména točil tím, že nebyl schopen udělat zkušební řád na dany, ač jsme nabízeli pomoc (osobně jsem např. tehdy sehnal v Berlíně německý zkušební řád JJ jako inspiraci).
S tou frází, že LP „má svůj styl, který veřejně prezentuje na seminářích, ale také občas pustí něco navíc, ale zřejmě to neukáže kdejakému volovi“ jsi mi připomněl, co se stalo před 15 lety našim karatistům. Ze zdejšího kung-fu, kterému tehdy z Ostravy velel tebou zmiňovaný „bombarďák Karel Doležal“ odešla jedna dívenka a přešla do karate. V noci jí pak tloukli na okno mladíci z kung-fu a sdělili jí, že kdyby to udělala ve středověku, museli by jí zabít, aby nevyzradila jejich tajné techniky


Jinak na semináře pana Petráše jsem jezdil řadu let, ale kromě překombinovaných kombinací nás naučil jen dva nové základní prvky – nukite-garami, které se tak určitě nejmenuje a kesa-garami, která se tak taky určitě nejmenuje. Pochybuju, že ve vaší federaci znáte něco, co by jsme neznali my – spíše naopak. Máme přes 60 hodů, 40 pák, 20 kopů, podobný počet atemi, 12 držení atd. Pochybuju, že znáš aspoň zlomek toho. Nevím tedy, proč bychom si dle tvé rady měli přidávat něco z boxu, když to v našem sytlu je už staletí. S tím si experimentujte v Ju-jitsu

No a když mluvíš o „pseudoorganizaci“, kterou dle tvého názoru máme my, tak nevím, jestli sis to nepopletl. Pseudoorganizace je ta vaše. Nastíním proč:
1) Jsme nejstarší popřevratová federace JJ. Od nás se pak odtrhli nynější Gibalovci o od nich až mnohem později pak vy. Jste mlaďoši, musíte tedy víc šoupat nohama, abychom si vás všimli. Navíc je vás jen hrstka.
2) Děláte na rozdíl od nás JU-jitsu. JU-jitsu je mladé bojové umění, vymysleli ho Němci v roce 1969 tím, že zkombinovali judo, box a aikido (viz Wolfgang Weinmann, „Lexikon bojových umění“, Praha, Naše vojsko 1997, str. 87). Vždy mně pobaví, když někdo svém webu píše, že Ju-jitsu vzniklo v Japonsku


My jsme na rozdíl od vás navázali na JIU-jitsu (popř ju-jUtsu), které přišlo do republiky v roce 1910 (mimochodem, asi nevíš, že můj dědeček Jan Beránek cvičil jiu-jitsu už od roku 1932 a mně k bojovým sportům před 34 lety přivedla jeho dcera – moje teta, rovněž trenérka? Jsem už třetí generace trenérů v naší rodině).
3) D. F. Draeger rozděluje JJ na „estetické JJ“ a „JJ s bojovou zkušeností“. O estetickém JJ píše, že „ledabylá ukázka JJ na neznalé osobě způsobila, že pojmy „džúdžucu“ a „hulvátsví“ se staly synonymem



Nyní proti panu Petrášovi, jelikož je v jiné federaci, už velice nic nemám, neboť za své skutky si již zaplatil. Jen mně trochu zklamal s tím okopírovaným vystoupením. Když jsem to u nás viděl, tak se mi to líbilo a řekl jsem svěřencům, že to bylo nečekaně dobré vystoupení. Když jsem se ale pak dozvěděl, že bylo okopírované, tak mně to ani nepřekvapilo. Osobně si myslím, že člověk s 8. danem by měl už vymýšlet vlastní dokonce i základní techniky. To je samozřejmě těžké, vše už tu někdy bylo, tedy by měl vymýšlet vlastní kombinace. U nás to umí už žlutí pásci.
No a co že jsi to chtěl vědět? Kdo je můj vzor v JJ? Přece Saturnin – nejznámější český jiu-jitsák již z 1. republiky. A na rozdíl od některých jiných adeptů JJ mu to i pálí.

Tak co, stačí ti to jako rozumné vysvětlení? Jestli ne, tak klidně pokračuj, stejně tě umlátím argumenty, a to aniž bych musel použít jedinou nadávku

King ze Zlína


