zm píše:NOKT píše:Být z Prahy tak bych do toho šel. Nicméně bydlím 30 km od Brna tak jsem na tom trochu líp

Nicméně ne o moc

To není zas až tak moc vtipný, zejména proto, když k nám na pravidelná cvičení 2x týdně mohli donedávna dojíždět - kluk z Rajhradu = cca 17 km - a stále opravdu pravidelně dojíždí kluk z Kyjova = cca 60 km (ani jednou nechybí a k tomu staví domek a má rodinu). Kdo chce, tak může; je zajímavý, co kdo je ochoten obětovat pro budo a jak si zrovna takoví lidé toho váží. Takových lidí si vážím. A ono se jim to vrátí.
Jsem tu na fóru nováček, ale toto mě přimělo reagovat. Já NOKTa plně chápu, moc dobře vím, že není jednoduché takto dojíždět za pravidelnými tréninky. Sám jsem to zažil, půl roku jsem jezdil na tréninky do Brna 40 km. Ze začátku to šlo. Jenže měl jsem práci kdy jsem do poslední chvíle nevěděl kdy skončím - jak se říká nedělám na houkačku. Nebyly výjimky kdy 10 minut před mým normálním odchodem z práce přišel šéf a řek ať udělám ještě tamto... Měl jsem třeba zaplacený měsíc tréninků a byl jen na jednom - kvůli přesčasům v práci + nemoci. Kupodivu cvičení BÚ mě v té době imunitu rozhodně moc neposílilo, pořád problémy s koleny, zády, nachlazení... To co psal ukropcany je prostě realita. Pokud má člověk práci na úrovni, k tomu 2x týdně jazykové kurzy, přítelkyni, která se o BÚ vůbec nezajímá a obtěžuje ji, že se tomu věnuju, pokud chce ještě chodit do posilovny, jelikož BÚ bez síly a fyzické kondice nejsou to pravé ořechové, tak je to nereálné stíhat. Ke konci už jsem tam sice dojížděl, ale to byly vždycky takové fofry, že jsem ani nestačil vnímat co se kolem mě děje.
Aspoň pro mě je teda obrovský rozdíl, kdybych přišel z práce v půl třetí, doma si v klidu oddechl, pak šel na pátou na trénink co mám u baráku, než když si v pět ráno musím napakovat dva batohy: věci do práce, na trénink, jídlo na celý den, pak pendlovat autem mezi třemi městy a dvěma okresy a přijet v 9 večer domů. Já něříkám, ono se to teoreticky dá, ale prakticky z takového životního stylu já nic nemám (shon, spěch, stres). Pak jsem změnil práci, abych na BÚ měl čas, jenže firma byla v p... tak jsem zas neměl peníze na to dojíždění. Tak jsem to vyřešil tak, že místo BÚ jsem chodil hrát fotbal do tělocvičny, která je 300 metrů od baráku.
NOKTE, pokud je ti 17, máš ještě dost času na cvičení a tréninky. Hlavně toho využij ve věku 18-25 let a hlavně na V©, protože potom až začneš pracovat toho času bude ještě míň.