Historie judo a jiujitsu v Československu

[mysmys]

Na českém webu jsem našel několik velmi pěkných popisů historie džúdó/džúdžucu v Československu. Odkazy na ně níže..

Podrobný popis historie džúdžucu a džúdó za první republiky a protektorátu (Leggett, Dóbó).
HISTORIE JIU JITSU
http://www.jiujitsu.cz/nasehistorie.php

Historie Juda v Plzni - zmínka o Pryce Leggettovi, Dobó a dalších
http://www.judoclubplzen.cz/?presenter=Klub

MILNÍKY ČESKÉHO JUDA - Český svaz juda - především novější události po 2.sv. válce
http://www.czechjudo.org/Files/1/Docume ... a_v_CR.pdf

Toto vše je docela zajímavé téma akorát, jak se zdá není nikde dobře a uceleně zpracované. Stálo by to za nějaký větší průzkum / výzkum, snad více akademicky založen (téma pro nějakého historika na diplomovou práci) s větším vlastním bádáním v archivech a né opisováním chybných zdrojů - bohužel takových akademických prací je také několik.

[mysmys]

Já bych měl několik dalších střípků do skládačky k historii československého džúdó/džúdžucu (judo/jiujitsu) - z http://judonokenkyu.blog.cz/1410/par-stripku-k-historii-dzudo-v-ceskoslovensku

Návštěvy Džigoró Kana v Československu
V Československých různých knihách či dokumentech se uvádí, že Kanó Džigoró navštívil Československo v letech 1933 a 1936. Někde se zase uvádí, že v letech 1935 a 1936 ( například Český svaz juda ve svém dokumentu MILNÍKY ČESKÉHO JUDA - Český svaz juda ). V knize od pánů Krákory a Šímy je zachycena přednáška Kana z roku 1936, kterou v Praze pronesl při příležitosti zahájení školního roku, taktéž vedl lekci džúdó na VŠ Praha. Kanó Džigoró byl tehdy na cestě na Olympijské hry v Berlíně. Rok 1936 je tedy potvrzen.
Že by Kanó byl v roce 1935 v Evropě jsme nenašel nikde žádnou zmínku, v jeho dopisu panu Jarkovskému zmiňuje nějaké zdravotní indispozice, že nedorazí do Evropy do Osla na kongres Mezinárodního olympijského výboru IOC. Kanó byl v Evropě v roce 1933 (navštívil Vídeň (zasedání IOC - červen ), Stugart, Bavorsko, Berlín, Londýn). Ve Vídni byl s asistenty M. Takasakim a Sumijuki Kotanim - odtud odjel do Německa (zdroj: http://www.oejv.com/wissenswertes/gesch ... ste-blute/). Prahu měl navštívít též a na VŠ Praha vést lekci džúdó (více informací jsem nenalezl k této návštěvě). Také v roce 1934 Kanó Džigoro navštívil Vídeň a před tím Atény (zasedání IOC - květen) v Řecku.

Našel jsem navíc informaci z japonských zdrojů, ze Kanó Džigoró navštívil Prahu již v roce 1920 během svého pobytu v Evropě, kde byl:
- za prvé kvůli účasti v japonské delegaci na 7.Olympijských hrách v Antverpách (Kanó byl také průkopník olympijských myšlenek a hnutí v Ásii - byl prvním asijským členem Olympijského hnutí)
- za druhé Kanó navštívil více evropských zemí a zkoumal jejich vzdělávací systémy.

Viz text z webu 100yearlegacy.org :
1920 - June - Participated the 7th Olympiad in Antwerp, met Coubertin Visited Prague and other European countries as part of a tour of educational system inspection
July - Demonstration and lecture on Judo in London, visited Budokai (a Judo club) there Lecture on Judo in Los Angels
Zdroj: http://100yearlegacy.org/english/Kano_Jigoro/Chronology/

Navštěvy japonského džúdisty pana Tanakiho (1934) a japonského džúdistického týmu vedeném Ičiró Hattou v Československu v roce 1935 a další info k dění kolem džúdžucu z let 1932 - 1935
31.července 1935 se tým Japonska utkal s týmem ČSR - článek Jak jsem začínal s JiuJitsu z časopisu o jiujitsu, judo z let 1950-1957 (bývaji ve vědeckých krajských knihovnách)
Článek je celkem na 3 naskenovaných fotech (14 MB), lze je stáhnout na: http://ulozto.cz/xNZhBZnZ/jakjsemzacalsjiujitsu-zip
Bohužel autor není uveden a nebyl jsem schopen dohledat, o koho se jedná.

Korespondence Džigoró Kana s Jiřím Guthem Jarkovským z roku 1935 k podpoře Olympijských her v Tokiu pro rok 1940. Kanó i Jarkovský byly členy Mezinárodního Olympijského hnutí. Pořízeno ze sbírky tělesné výchovy a sportu - Národní muzeum v Praze.
Odkaz ke stažení (360kB):
http://ulozto.cz/xGLM6iCz/dopisy-jigorokano-guthjarkovsky-zip

Historie džúdó (judo) a džúdžucu (jiujitsu) a silný vliv profesora Džunjú Kitajámy ( Junyu Kitayama ) nuceně žijícího po 2.sv. válce v Československu na zdejší přední instruktory džúdžucu/džúdó - viz např. citace od reprezentačního trenéra A.Lebedy.
Odkazy, citace z dokumentu a skeny z časopisu o jiujitsu z let 1950-1957
http://www.kitayama-junyu.info/

Další a kompletnější naskenované články z časopisu o jiujitsu, judo z let 1950-1957. Stáhnout lze (165 MB)
http://ulozto.cz/xchZPWbD/clankyzcasopisujiujitsu-historiejuda-junyukitayama-zip

Přednáška Džigora Kana o džúdó - znění pocházi z knihy Zápas džudo, Krákora, Šíma, 1947 Našel jsem původní anglický text přednášky z Olympijského kongresu z roku 1932. Text se malinko liší. V české přednášce z roku 1936 Kanó Džigoró se v jednom odstavci více rozepisuje o příkladu principu Seirjoku Zenjó (maximálně dobré využití síly).
Českou přednášku lze stáhnout:
http://www.ulozto.cz/xgR86wA/judoprednaska-jigorokano-losangeles1932-pdf
Případné heslo pro stáhnuti je:judo , pdf velikost cca 3MB

Zajímavou osobou je Trevor Pryce Leggett, jenž v Československu v období před 2.sv.válkou předával své informace zdejším zájemcům (Plzeň, Kladno). Ten začal v Anglii s džúdó v roce 1932 ve slavném londýnském klubu Budokwai pod Jukio Tanim. Ještě před válkou postupně získal 3.dan., než odešel do Japonska jako pracovník Briské ambasády. Během války tam pobýval, pak byl posléze vyměněn zpět do Británie. Po válce učil džúdó v Budokwai. Jako první nejaponec získal od Kódókanu stupeň 6.dan. džúdó.

[mysmys]

Zdroj web Jiujitsu Zlin : http://www.jiujitsu.cz/nasehistorie.php

O prázdninách téhož roku pořádal VS Praha na letním táboře v Unhošti u Kladna výcvikový kurs jiujitsu a juda, který vedl anglický mistr Price Leget, za účasti zahraničních mistrů Martina Pampella z Němacka a pana Fleka z Rumunska. Price Leget pak ještě v září a říjnu instruoval ve VS Praha a v SK stráž bezpečnosti.

Od jednoho chlapika asi z Nemecka jsem dostal info o panovi Pampellovi a Flekovi:
Martin Pampel byl aktivní v Německu Judo-kruzích v době nacistického režimu a "bojoval" se ve prospěch juda, proti vlivu Ericha Rahna a jeho "Jiu-Jitsu."
Ja pak nasel, ze v Nemecku v roce 1935 vydal knihu "Deutscher Kampfsport ohne Waffe (Judo)".

chlapik z Nemecka pak pise o panu Flekovi z Rumunska:
Jsem si jistý, že to není nikdo menší než Julius Fleck, nazvaný "profesor", z Herrmannstadt (Rakousko-Uhersko až do konce první světové války, pak Sibiu, Rumunsko), který po druhé světové válce, spolu se svými studenty z Rakouska, vyvinul, co on nazval "Judo-Do".

Ja pak nasel dasli info k Juliovi Flekovi: http://www.jiujitsu-karate.de/idokan-europa/index.php/History.html
Prof. Julius Fleck
Professor Julius Fleck (1894 to 1967), a Hungarian by birth, developed Judo-Do in 1949 as a further development of traditional Judo. After seventeen years of practical work and numerous Judo fights, he came to the conclusion that Judo had its weak points and did not take into consideration many possibilities. Julius Fleck asked himself again and again why the Japanese used non-hanging and drawing movements for throws as they were an excellent prerequisite for breaking the balance and primarily to accentuate the body as a logical entity. In addition, he noticed that occidental Judo always was and is only – albeit a good – copy of Japanese Judo. We learn Judo, the Japanese, however, feel Judo. After careful consideration, Julius Fleck decided to fill the gap and to carry his own ideas into the field of Judo, to extend traditional Judo, and to adapt Judo to our (western) needs and to our mentality, the idea being not to fight against each other, but with each other.

[mysmys]

Ahoj,
dneska čirou náhodou jsem narazil na fotku Džunjú Kitajamy (Junyu Kitayama ) s českými studenty z letní školy džúdó v Petrohradě v roce 1951. Kitajama je téměř uprostřed fotky, stojící se spojenýma rukama, menšího vzrůstu.


Zdroj:
http://www.rozhlas.cz/plus/pribehy/_gal ... &pozice=3#

Je to další ministřípek k historii džúdó, džúdžucu v Československu.

[mysmys]

Zajimave informace z webu judistu z Berouna: http://www.judoberoun.cz/index.php/cs/o-judo/historie-judo-v-cesku.html

Foto Jigoro Kana z Prahy z roku 1936:



Zalozeni Československého svazu jiu-jitsu - 3. dubna 1936
Československý svaz jiu-jitsu byl založen 3. dubna 1936. Bývalý dlouholetý předseda svazu Ladislav Pikhart nám tuto událost popsal takto: Ten den navečer, v Černé ulici ve středu Prahy, okna Marathonu svítila do temné uličky, jejíž název jako by ji patřil už pro tu její temnotu, a vítala vzácné hosty. Přijížděli a přicházeli ve svátečním. Hosté, jejichž jména tehdy byla zvučná, se měli stát svědky slavnostního založení Československého svazu ju-jutsu.

Mezi prvnímu přišel profesor František Smotlacha, hlavní aktér a iniciátor. Vítal zástupce pozvaných institucí a úřadů, předsedu Československého Olympijského výboru i zástupce japonské ambasády. Po projevech profesora Smotlachy, předsedy Československého Olympijského výboru Dr. Grusse a zástupce Ministerstva kultury a školství byl Československý svaz ju-jutsu oficiálně prohlášen za založený. Předsedou nově založeného Československého svazu ju-jutsu byl zvolen profesor Smotlacha. Založení svazu předcházelo čtvrtstoletí činnosti nadšenců a dobrovolníků, zvláště pak při vysokoškolském sportu, u jehož založení byl v roce 1910 právě profesor Smotlacha.

[mysmys]

Podařilo se mi sehnat knihu Džiu džitsu (autoři Krákora, Šíma) z roku 1944. Je tam mnoho podrobnosti k historii jiujitsu a judo v Čechách. Naskenuju, nekam to ulozim a dam sem odkaz.

Info ke knize lze nalezt: http://www.kodokan-judo.cz/akce-dziu-dzitsu-sima-krakora-1944-200


Nicmene navsteva Jigoro Kana v Praze je tam podrobne potvrzena z roku 1936, o jeho navsteve v letech 1933, 1934, 1935 tam neni zadna zminka. Je tedy dalsim potvrzenim, ze Kano v Ceskoslovensku v letech 1933, 1934, 1935 nebyl. V letech 1933 a 1934 byl okolnich statech - Rakousko, Nemecku, ale zatim zadna zminka, ze by byl v Praze - pousim se hledat v neceskych zdrojich.

[mysmys]

V knize Džiu-Džitsu od Krákory Šímy z roku 1944 je několik zajímavostí.
Například:
1,
Z popisu k technikám je patrno, že vysvětlení je velmi podobné provádění technik v Nage no kata a Katame no kata (souhrně obě pod názvem Randori no kata ).
Z toho se dá usuzovat, že buď, tehdejší metodika učení chvatů v judu vycházela z provedení jako je v těchto judistiských kata a takto se to naučili od šiřitelů juda ze zahraničí
a nebo již v těchto pionýrských dobách byly Nage no kata a Katame no kata známá autorům - v Pramenech je odkaz na japonskou knihu Džudó o kata od Kódókanu
2,
V sekci Prameny a literatura je uvedeno osobní sdělení od několika japonských i nejaponských judistů - učitelů, instruktorů, v té době probíhaly intenzivní kontakty s učiteli ( japonští, angličtí z londýnského dódžó Budokwai).
Hata Ičiró (Hata Ichiro), Ičige Kozo (Ichige Kozo), Kanó Džigoro (Kano Jigoro), Layons, Pryce Leggett, Maki, Ogawa Noboru.
3,
Kniha obsahuje popis pák na prsty s japonskými názvy. S tímto se v dnešním judo již nesetkáme.
4,
Je tam popsáno, že poslední kontakt s japonskym ucitelem měli čeští judiste v roce 1940.

Historie judo, jiujitsu v Československu - z knihy Džiu-Džitsu od Krákory a Šímy z roku 1944.
http://ulozto.cz/xJL29dEG/dziudzitsu-krakorasima-1944-historievcr-pdf

Prameny a literatura - z knihy Džiu-Džitsu od Krákory a Šímy z roku 1944.
http://ulozto.cz/x7gPXdV5/dziudzitsu-krakorasima-1944-zdroje-pdf

[frajerKokoMihule]

Když jsem viděl J.Kitayamu a "tábor v Petrohradu", nemohl jsem si nevzpomenout na anekdotu, kterou kdesi uvádí Ing.Špička (snad mysmys promine ):

"Kitajama nebyl mým duchovním vůdcem, guru či mistrem, jako ostatně nikdo, neboť jsem poznal, že musím jít implicitně do pekla dotud, dokud se v mé mysli explicitně nevynoří veškerá kriteria cesty od něj. Ale věděl jsem jasně, že je tu člověk, jehož osobnost neskonale, duchovně i mravně, převyšuje (řekl o sobě, že sice nemá vysoké stupně jiu-jitsu, ale že na rozdíl od jejich nositelů je "vědec", tj.rozumí) úroveň našeho okolí (a tím spíše infantilních a omezených sportovců, kteří se vzhledem k němu zmohli nanejvýš na hloupé otázky "kam táhnout rukama?" a na jeho ocenění tím, že jej vezli na trakaři z nádraží do letního tábora juda v Petrohradu; říkal o nich, že nemá smysl jim cokoliv sdělovat; lidé se - řečeno s Goethem - smějí, čemu nerozumějí)...."

[mysmys]

Proč promine, ja jsem za to rad. O Kitajamovi shromazduju informace tez - diky tez za info meilem.

Kdyz clovek cte sborniky z let 1950-1957, nebo jen knizku od Krakory a Simy z roku 1947, tak si muze udelat predstavu, co koho a jak lidi kolem judo a jiujitsu zajimalo. Nejsem historik se znalosti sirsich aspektu doby, ale myslim si, ze vetsinu tech lidi, zajimalo jen jak provadet techniky, zadne hluboke filozoficke myslenky burzoazie ci Dalneho vychodu, ci dokonce zeme ktera rozpoutala v Daleke Asii masakry. Navic v dobe po roce 1948 byla jedna ideologie jiz prosazovana horem dolem a to delnicka a socialisticka s mentory ze Sovetskeho svazu.
Chapu, ze Kitajama nasel jen malo lidi vhodnych pro predani jeho znalosti a myslenek, nejenom z oblasti BU ..., proto do toho zapada i ta citace pana Špičky, jiste ji pouziju...

Imho: dneska je to take podobne, vetsinu lidi take zajima, jak provadet techniky, porazit soupere, malokoho hloubeji veci okolo. Nicmene vyber ideologiii je svobodnejsi a ruznorodejsi ...

[mysmys]

Jedno video z roku 1942 s Karlem Zrůbkem
Jiu Jitsu - Praha - 1942
https://www.youtube.com/watch?v=-_MdP3lnkIU

Dokument o Karlu Zrůbkovi od CSJU
http://www.czechjudo.org/Files/Documents/R%C5%AFzn%C3%A9/Karel_Zr%C5%AFbek.pdf

[mysmys]

Medailón judisty Karla Zrůbka (7.dan) z časopisu Budo Journal z roku 1997
http://ulozto.cz/xjbDTS7N/karelzrubek-budojounal1997-pdf

[mysmys]

Na českém webu lze stěží najít nějaké staré fotografie českých pionýrů juda či jiujitsu. Kdyby jste o nějakých věděli, či je měli ve fyzické podobě, dejte prosím vědět na noboru@seznam.cz

Díky.

[mysmys]

Pionýrské časy džúdó v Československu
http://www.budonews.cz/pionyrske-casy-dzudo-v-ceskoslovensku-budonews_id-517

V Československu se džudó (pod tehdy užívaným názvem jiujitsu) začíná více šířit ve 30. letech 20. století. Tehdejší pionýři džudó čerpali informace z literatury a posléze z krátkých návštěv a lekcí, jak japonských učitelů (1934 - Dr. Tanaki, 1935 - Dr. Hatta a Sugijama, 1936 - Prof. Džigoró Kanó, 1938 - major Maki) [S1][S6], tak i s lidmí spjatými s londýnským Budókwai. Rád bych v tomto článku stručně zmínil některé skutečnosti, které se podařilo po cca osmdesáti letech vypátrat a poukázat na pozitivní vliv japonských učitelů i učitelů z Budókwai na šíření džudó v tehdejším prvorepublikovém Českoslovenku.

Istfán (Stefan) Fülöp alias Dobó

V roce 1933 v Brně začal učit džudó (jiujitsu) maďarský student Istfán (Stefan) Fülöp známý též pod přezdívkou Dobó. O něm je známo, že obdržel 1. kjú v londýnském Budókwai. Dobó postupně začal učit džudó také v Praze (1934), kde převzal skupinky cvičící jiujitsu VŠ Praha (tělocvična Marathon) a ze Strakovy akademie.

30. listopadu - 2. prosince 1934 se také konalo 1. Mistrovství Evropy v Drážďanech v Německu, kde Stefan Fülöp a Alois Cígner startující za Československo vybojovali dvě medaile. Medaile byly rozděleny do pěti kategorií: extralehká, lehká, střední, těžká váha a U63.

Výsledky mužů:

[S3], střední
1. Ralf Lehmann, GER
2. Mitschke, GER
3. Wolfgang Hahn, GER

středně těžká
1. Walter Wobbe, GER
2. Bruno Zumach, GER
3. Grosse, GER

těžká
1. Gasch, GER
2. Stefan Dobo Fulop, TCH
3. William, GER

pérová
1. Stenzel, GER
2. Bierschenk, GER
3. Gohmert, GER

U63
1. Hans Wittwer, GER
2. Kurschner, GER
3. Alois Cigner, TCH

Dóbó učil džudó také v Plzni a našel jsem zmínku, že i v Maďarsku navštěvoval a učil ve škole jiujitsu, kterou vedl pan Vincze Tibor [S4]. Dobó v roce 1937 vydal knihu Základy Jiu-jitsu. Druhá světová válka přinesla Stefanu Fülöpovi smutný konec - byl zavražděn v koncentračním táboře Mauthausen v Rakousku. Dohledal jsem, že jistý Stefan Fülöp židovského původu byl v Mauthausenu zastřelen na útěku dne 1. 10. 1942 [S2]. V roce 2011 byl Českým svazem judo uveden do Síně slávy a tak byl dlouho po své smrti oceněn za své veliké zásluhy na šíření džudó v Čechách.

Dr. Tanaki

V roce 1934 navštívil Československo pan Tanaki, který cestoval po Evropě a připravoval návštěvy japonského džúdistického týmu. Japonský velvyslanec Dr. Noboru Ogawa spolu s Dr. Tanakim dojednal s Františkem Smotlachou vedoucí osobou pražského klubu VŠ Praha návštěvu japonského džúdistického týmu na příští rok. Tanaki také vedl jednu lekci džudó v Praze v domě Marathón. Více se nepodařilo dohledat.

(Pozn. František Smotlacha byl legendární český mykolog, zakladatel českého vysokoškolského sportu a pozdější předseda Československého svazu jiujitsu.)

Sarah Mayer, Ičiró Hatta

V roce 1935 Prahu navštívili japonští mistři Dr. Ičiró Hatta, Sugijama s japonským týmem. Ičiró Hatta byl mistr džudó z Kódókanu a také zápasník. Na OH 1932 v Los Angeles reprezentoval Japonsko v zápase ve volném stylu.

Pánové Hatta a Sugijama vedli krátký kurz džudó a jiujitsu ve Strakově akademii - celkem asi 6 lekcí a na propagačním večeru v pražském Radiopaláci předváděli ukázky džudó a jiujitsu spolu se slečnou Sarah Mayer (členka Budókwai, rok žila v Japonsku, cvičila tam džudó a obdržela stupeň 1. dan. Na internetu jsou dostupné její dopisy z Japonska vedoucí osobě londýnského Budókwai panu Gundži Koizumi [S5]).

31. července 1935 se tým Japonska vedený Ičirem Hattou utkal s týmem ČSR - japonští džúdisté vyhráli všechna utkání. Za český tým startovali F. S. Dóbó, Cígner, Velebil a neznámý džúdista, jenž je autorem článku Jak jsem začínal s JiuJitsu. [S6]

Džigoró Kanó

V září 1936 se v Praze zastavil Džigoró Kanó cestou z Olympijských her v Berlíně. Zahájil zde školní rok, přednesl v Mariánské knihovně v německém jazyce přednášku podobnou té z olympijského kongresu 1932 v Los Angeles a vedl krátkou lekci džudó.

Přednáška se zachovala v knize Zápas džudo od panů Šímy a Krákory z roku 1947. Stáhnout si ji lze na Internetu (heslo je judo).

Trevor Pryce Leggett

O prázdninách roku 1936 pořádal klub VŠ Praha na letním táboře v Unhošti u Kladna výcvikový kurs jiujitsu a juda, který vedl anglický mistr Trevor Pryce Leggett, za účasti zahraničních mistrů Martina Pampella z Německa a pana Juliuse Flecka z Rumunska. Pryce Leggett pak ještě v září a říjnu instruoval ve VŠ Praha a v klubu SK Stráž bezpečnosti Praha.

Téhož roku Trevor Leggett v říjnu roku 1937 zasvětil do tajů nage no katy a katame no katy džúdisty z Plzně, což mělo velmi příznivý vliv na zvýšení jejich technické úrovně. V roce 1939 Trevor Legett odjel do Japonska jako diplomat, cvičil džúdó v Kódókanu a po vstoupení Japonska do 2. sv. války byl v domácím vězení a se svými strážci cvičil džúdó. Po válce propagoval džúdó hlavně na britských ostrovech a byl prvním nejaponským 6. danem uděleným Kódókanem.

Pánové Layons a Stokes, major Maki

Roku 1938 vedl měsíční prázdninový kurs na letním táboře v Ledči nad Sázavou František Šíma spolu s anglickými mistry Layonsem a Stokesem. Koncem srpna téhož roku instruoval v Praze člen japonské vojenské mise major Maki, vysoce graduovaný mistr jiujitsu, v tělocvičně Marathonu české pokročilé závodníky. Na návrh mistra Stokese byl Františku Šímovi udělen londýnským Budókwai titul mistra jiujitsu. [S1]

Kontakty českých džúdistů s učiteli z Budókwai či Japonska přerušila druhá světová válka, v jejím průběhu a po jejím skončení již českolovenské džúdó pokračovalo samostatně.

Obrazová dokumentace:
[foto1] Obálka knihy Základy Jiu-jitsu od F.S.Dobó
[foto2] Džigoró Kanó s předsedou Českého svazu jiujitsu panem Františkem Smotlachou - v Praze roku 1936 [S7]
[foto3] Český letní tábor džúdó/jiujitsu v Řadově z roku 1939 [S8]
[foto4]: Ičiró Hatta [S10]
[foto5]: Leggett se svými strážci v Japonsku [S9]


Zdroje informací a obrázků:
[S1] kniha Džiu-Džitsu, Šíma, Krákora, 1944, česky - hlavní zdroj
[S2] web Terezín Memorial
[S3] web EJU
[S4] web A ju-jitsu (judo) fejlődési szakaszai Magyarországon
[S5] web An Englishwoman's Description of Learning Judo in Japan: Letters from Sarah Mayer to Gunji Koizumi, 1934-1935, Part I.
[S6] článek Jak jsem začínal s JiuJitsu z časopisu o jiujitsu, judo z let 1950-1957
[S7] web Judo Neratovice
[S8] časopis Budo Journal číslo 4/1997 , Medailón Karla Zrůbka
[S9] web
[S10] web =

[mysmys]

A jeste par fotek:

Ičiró Hatta: zdroj: http://ejmas.com/jcs/jcsart_mayer1_0500.htm


Sarah Mayer: zdroj: http://judoinfo.com/mayer.htm


Trevor Pryce Leggett: zdroj: http://kanosociety.org/trevor_leggett.htm

Leggett se svými srážci v Japonsku - zdroj: http://manoftheways.com/about.htm


František Smolacha: zdroj: https://www.natur.cuni.cz/fakulta/teles ... cha-1/view
Dr. František Smotlacha uprostřed náčelnického sboru VS Praha

[mysmys]

na YT je kratke cca minutove video z roku 1937 , kde členové londýnského Budokwai ukazují judo a kendo. Pani Sarah Mayer tam take ukazuje damskou sebeobranu ( od 0:32 )

Judo/kendo demonstration - London, 1937
https://www.youtube.com/watch?v=admqVs8vbqM

[kumori]

[quote="mysmys"]na YT je kratke cca minutove video z roku 1937 , kde členové londýnského Budokwai ukazují judo a kendo. Pani Sarah Mayer tam take ukazuje damskou sebeobranu ( od 0:32 )

[b]Judo/kendo demonstration - London, 1937[/b]
[url]https://www.youtube.com/watch?v=admqVs8vbqM[/url][/quote]

kruci to je materiál, to bylo Judo ještě Judo, než bylo zmrzačeno a stalo se judem

[mysmys]

Další fotografické střípky k historii džúdó v Československu

http://judonokenkyu.blog.cz/1507/dalsi-fotograficke-stripky-k-historii-dzudo-v-ceskoslovensku

[mysmys]

Přidávám přímé odkazy ma fotografie z knihy Základy Jiu-jitsu od F.S. Dobó z roku 1936. Historii džůdó džúdžucu od roku 1908 v Čechách a na Moravě do roku 1936 objasňuje v této knize Dr. František Smotlacha.

V jeho rešerši není zmínka o jiné návštěvě Džigoró Kana v Československu než v roce 1936. Dá se s velkou pravděpodobností předpokládat, že kdyby byla, tak by o ní byla zmínka.

F.S. Dobó



Společná fotka japonského učitele Gundži Koizumiho z londýnského klubu Budókwai and F.S.Dobó



F.S. Dóbó učí džúdžucu dozorce zemské donucovací pracovny ve Znojmě - zřejmě nácvik Udegarami jako odváděcí techniky


Fotka z prvního Mistrovství Evropy v Džúdó/Džúdžucu, který se konal v Kristal Palast v Dráždanech v Německu roku 1934 je na ní zachycen F.S. Dobó i Alois Cígner při slavnostním nástupu (zleva jako 15. F.S.Dobó a 14. Alois Cígner)


Foto z návštěvy vedoucí úřadu japonského velvyslanectví Dr. Noboru Ogawy ve Vysokoškolském sportu, kde přihlíží cvičení džudó. Dr. Ogawa sedí uprostřed, po jeho pravici sedí Dr. Gerolf Coudenhove-Kalergi (tajemník japonského velvyslance), po jeho levici je Dr. František Smotlacha (Od roku 1936 první prezident Svazu Jiujitsu). Stojící/dozorující džúdista na tatami je F.S. Dobó.


Momentka z lekce JiuJitsu (džúdžucu) na Masarykově studentské koleji v Praze - zřejmě nácvik Udegarami jako odváděcí techniky - napravo dohlíží F.S.Dobó


Japonští džúdisté Ičiró Hatta, Kendži Sugijama při své výuce v Praze (rok 1935) v rámci kurzu pro cvičitele - zleva J.Želinský, Dr. Ičiró Hatta, Kendži Sugijama, F.S.Dobó a Alois Cígner.


Anglická džúdistka a čerstvá držitelka 1.danu slečna Sarah Mayer, která společně přicestovala z Japonska s učiteli Hattou a Sugijamou (rok 1935). Na fotce nasadila techniku škrcení F.S. Dobó.


Fotka Džigoró Kana vyučujícího v Praze (září roku 1936) - F.S.Dobó v kimonu přihlíží, Uke Džigoró Kana je Alois Cígner, prihlížející pán je František Smotlacha

[mysmys]

Podařilo se mi identifikovat nejake osoby na fotce z návstevy Jigora Kana v Praze v roce 1936.


Na fotce zleva: neznámý japonský doprovod, Gerolf Coudenhove-Kalergi (tajemník japonského velvyslance), František Smotlacha (mykolog a vedoucí osoba vysokoškolského sportu v Praze), Džigoró Kanó, F.S.Dobó (vedoucí osoba průkopníků džúdó v Československu), japonský Charge de Affaires Dr. Noboru Ogawa, neznámý pán z Čech.

[mysmys]

Na webu http://muj-antikvariat.cz je v nabídce na prodej několik knih Sebeobrana od autoru V. Lorenz * J. Kitayama - z roku 1963.
Viz zde:
http://muj-antikvariat.cz/hledani?q=Kitayama&search_sub=Hledat

Kniha velmi vyčerpávajícím způsobem popisuje 21 techniky Kódókan gošin džucu + další. Při vysvětlování technik a souvislostí je zde patrný Kitajámův vhled do technik i skutečností z korjú škol. Na tehdejší dobu se jedná o velmi unikátní knihu v našich podmínkách.