Omluva za OT -
pánové,add 1 a 1/2 ruční meče,motáte to. Srovnání s katatnou rozhodně na místě není,jsou to úplně odlišné zbraně. Jediné,co mají společné,je to,že se mohou používat oběma rukama.
Měšťácká zbraň to nebyla,začal se používat zhruba ve 14.století pro pěší bojovníky a až později,ve století 15-tém se začala používat jako zbraň soubojová.....odzvonilo mu zhruba v polovině 16-tého století(jak kde,v Itálii a ©panělsku a Francii už začali používat první kordy(nebo renesanční meče),v Německu pořád meče,tesáky a Angláni nosili ty své příšernosti......).
Jinak,vznik jedenapůlek....(
http://www.heraldicus.com/texty/vyvoj-c ... zbrani.php )
v průběhu 13-tého století reaguje vývoj zbraní na vývoj zbrojí a naopak.....s vývojem plátových zbrojí přestávají staré meče stačit,na tyto zbroje fungují jako bijáky,neproseknou je.
Takže: buď se musela zvýšit pádnost zbraně,anebo se muselo bodat. Aby se zvýšila pádnost,musela se prodloužit čepel a to už se jednou rukou ovládat nedalo(takže se prodlužovala jak čepel,tak i rukojeť). Takhle vznikly nové,velké meče(grete Swerdes, espées de guerre, grand espées).
Druhou cestou bylo vytvoření kratšího meče s výraznou špicí - meče bodného. Tím bylo možné prorazit kroužkovou zbroj tam kde nebyly pláty, nebo najít skulinku mezi jednotlivými lamelami.
Samozřejmě existovala i kombinace obojího, sečně-bodné meče tzv. jeden a půl ruční meče. Tento typ zbraně se držel v obou rukách a využíval jak pádnosti seků, tak přesnosti bodů. Čepel takového meče měřila průměrně kolem 100 cm, byla u záštity poměrně široká a přecházela rovnou do špičky. Aby se zvýšila ovladatelnost zbraně, bylo nutné umístit na meč větší hlavici, a tím posunout těžiště meče blíž k ruce. I když se zdá, že takovýto meč musel být pro svou pádnost velice těžký, nebyla to pravda. Po vybroušení měl kolem 1,5 kg, což není příliš veliká zátěž pro dvě ruce.
Konec OT......
EDIT- Bastard proto,protože to nebyla ani jednoručka,ani obouručka......proto bastard.