Miro píše:Jasne, to je naprosta malina, to je velmi lahke - urcite Ti to popisem, az mi najprv Ty popises mechanizmus daleko lahsej cinnosti (ktoru dokaze takmer kazdy a na ktoru netreba mat ziadne neobvykle schopnosti), napriklad mechanizmus bicyklovania, alebo aby si to nemal tak komplikovane, tak aspon mechanizmus udrziavania rovnovahy na bicykli. To je stokrat lahsie popisat, takze to v pohode zmaknes, nie? Dakujem.
Miro
Luen se k tomu nemá, protože je zaujat bojem proti cizokrajným démonům tak zákeřným, že se jeden z nich dostal až na jeho web, a když se sepisování románů stalo módou, tak tedy ode mne poslyšte
pohádku o rovnováze na bicyklu.
Bylo nebylo, v daleké zemi vzniklo video starého muže jedoucího na bicyklu. Co je to bicykl nikomu nemusím vyprávět, protože byl dostatečně ztvárněn v následující módní filmové produkci ve tří, čtyř, ba i pětikolovém provedení.
Nuže, jako reakce se po důkladném prozkoumání původního materiálu vyrojilo mnoho rozumných lidí, kteří poukázali na nezvratný fakt, že udržet rovnováhu na bicyklu je zhola nemožné. Vždyť dle současné fyziky, podle které se všechno přeci řídí, se dvě tenká kola, notabene na povrchu gumová, nemají pořádně čím o zem opřít. A jelikož jde o rovnováhu labilní, zákonitě dojde vbrzku k pádu. Je sice teoreticky možné, že rovnováha vydrží tak dlouho jako na videu, ale pravděpodobnost je tak malá, že by se to od počátku vesmíru stalo nanejvýš jednou. Fenomén bicyklu je tudíž nutno odkázat kam od počátku patří, tedy do říše nevědeckých pohádek. Přijatelnou možností by teoreticky byla stoupavá fyzikální
síla, která by jezdce nadlehčovala natolik, že by díky zátěži bicyklu zůstal sedět vzpřímeně, avšak tato
síla zjevně neexistuje. Video je tedy podvrh. Koneckonců, vyzkoušet si to může každý. Zkuste se posadit na bicykl, každý si sám na sobě může za několik málo vteřin ověřit, že z něj hned spadne!
Nato začali oponovat bicyklooptimisté, že video je jistě pravé, neboť tam je znázorněna jízda zcela uvěřitelně realisticky. Protože ale nikde není vidět žádné lano, za které by bicyklista byl uvázán např. k jeřábu, aby se na něj stoupavá
síla na něj přenesla, tak tato
síla existuje na duchovní rovině. Zjevně je nutné se dlouhodobě postit a meditovat, aby se dosáhlo stoupavého psychického proudu, který bude tak mocný, aby začal zvedat i tělo. A začali to praktikovat, a někteří se dokonce nechali prý natočit, jak na bicyklu jedou.
O množství obchodníků, kteří začali stoupavou
síla vyrábět a prodávat v gumovch vacích, a nakonec i dřevěných bednách, se ani nemusím ani zmiňovat.
Já vám teď prozradím velké tajemství rodiny Dunlop, které ještě nebylo na veřejnosti řečeno. To video není podvrh, rovnováhotvorná
síla skutečně existuje! Není však charakteru hrubé fyzikální síly, jako když visíte za lano z jeřábu, ani duchovního charakteru získaného vylehčováním těla meditací, ale je to jemná psychická jakoby
síla, vznikající delším nácvikem. Jde o velmi jemné předivo spolupráci vaší psychické schopnosti vyhodnocovat směr hrozícího pádu a fyzikální možnosti rukou drobně otáčet řidítky. Opravdu, i velmi malá síla k otočení řidítky uvede do rovnováhy desítky kilogramů vaší váhy! Tajným klíčem je, že se musí zachovávat pořadí vzniku této "
síly", totiž nejdřív se silně odrazit vpřed, a pak teprve se snažit vzbuzovat rovnováhotvornou sílu, jinak vám to nebude fungovat. Pokud se nejprve odrazíte, pak musíte udržovat hlavní rovnováhotvorný princip, který je od pradávného vynálezu bicyklu neměnný, a vlastně ještě starší. Neopovažujte se z něj vyřadit jednu z polovin jako nefunkční a pro naši moderní dobu zastaralou! Tedy: Zaprvé, pokud se nakláníte doprava, stočte lehce řidítka vpravo, zadruhé pokud se nakláníte doleva, tak vlevo. I když se vám to napoprvé nepovede, a možná si i několikrát rozbijete kolena, věřte, že to funguje! Jednou to přijde, a vy rovnováho udržíte dlouho. Po dlouhodobém cviku dokonce budete jezdit s takovou jistotou, že drobné zatáčky budou tak malé, jako by se skryly "uvnitř" jízdy, můžeme tomu říkat třeba "vnitřní technika". Zvenku to bude vypadat, že jedete přímo rovně, vztyčeni, jako byste viseli na lanku na jeřábu, nebo vaše tělo bylo zázračně lehčí než vzduch. Získali jste "rovnováhotvornou sílu", ale nedoufejte, že byste ji byli schopni přenášet vzduchem na vzdálené předměty. To jsou přece jen bicyklistické legendy a výmysly filmařů.
Obchází vás hrůza z takového bicyklistického tmářství? Nebojte, jak vám potvrdí každý, kdo si sedl na bicykl, není to pravda. Je to jen pohádka určená naivkům, na které je potřeba sedřít s kůže prodejem bicyklů. Kdo bys mi však přeci jen chtěl věřit, věz, že jsem tento text zapsal podle zjevení samotného Johna Boyda Dunlopa, dávného vynálezce bicyklové pneumatiky, které mi předal, když jsem se vracel po mnohahodinové meditaci krátce po půlnoci cestou pod povrchem země domů, obklopem řvoucími ovíněnými cizáky. Tak jsem to zapsal já, vyhledávač předem prohraných bojů, nenadaný a líný žák mistrů tohoto oboru,
Jox.
PS pro šťouraly: Není to o psychofyzickém cvičení. Ve skutečnosti jde o podpůrná kolečka, která nejsou na videu vidět, protože jsou skleněná. Tak hlavu vzhůru!
. Tím nechci nikoho zesměšňovat jen říci to, že se tu všem neměří stejným metrem. Lidi velice rychle zapomínají předmět diskuze a sklouzává to k takovýmto výměnám.
.
