NAIA píše:...musím mít jistotu že když to neukecám, že se umím porvat (bránit) jestli jediné co mám natrénované jsou kecy, tak to nefunguje protoze to není žádné vyednávání když nemám druhou možnost...
Vidím to podobně. A nejde jen o tu tvojí vlastní jistotu, že máš možnost "řešit to" i fyzicky, když to nepůjde vyjednat

I ten šmejd na druhý straně musí cítit, že se baví s predátorem, kterej bude v případě eskalace konfliktu 100% bojovat, takže domluva bude výhodná i pro něj... No a to, že to ten šmejd tak cítí, zase souvisí s tou tvojí sebejistotou a verbálním i neverbálním projevem... Takže vlastně - kruh se uzavřel...

Jasně, jsou i případy, kdy různý "vyhrábla", šmejdi co si jsou jistí svojí převahou, nebo lidi pod vlivem alkoholu / drog, do fyzickýho konfliktu půjdou stejně, ale většina si nechá domluvit. Jinak zkušenej pouliční / hospodskej rváč, co už hodněkrát okusil chuť vítězství a opojnej pocit vlastní dominance, moc dobře vycítí, kdy má proti sobě jen neškodnýho kecálka, kterej nemá jinou možnost... Pak záleží jen na jeho libovůli, jestli ho taky "sežere", nebo milosrdně ušetří... Za takových podmínek, jak jsi napsal, se nejedná o vyjednávání, ale škemrání...
Každopádně si myslím, že snažit se všechno za každou cenu jen rozkecávat, není v mnoha případech smysluplný... V některých případech je snaha řešit to po dobrým brána jako projev vaší slabosti a někdy je zase třeba z časových důvodů někoho "demonstrativně" sejmout dřív, než se to tam rozjede ve velkým, ale to už musí člověk vycítit na místě... Taky si nedovedu přestavit, že by měl např. vyhazovač každýho debílka, co mu tam dělá dordel, 1/4 hodiny ukecávat, to by se mu to tam rychle vymklo kontrole

Člověk si podle mýho názoru musí umět zjednat respekt... Takže se nedomluvíme? Fajn, tak jedém...
