SPORT A STRES - 1. ČÁST
Aktuální psychický stav před zápasem a počas něho je spolu se sportovní formou a zdravotním stavem tím pověstným jazýčkem na vahách, který rozhoduje o úspěchu či neúspěchu. Empirické zkušenosti a průzkum mínění našich trenérů z různých sportů ukazují, že podíl psychiky na aktuálním výkonu se odhaduje mezi 20 až 90 procenty (průměr nad 50 %).
Z toho vyplývá, že psychika v aktuálním sportovním výkonu sice rozhoduje, avšak její podíl se mění podle intenzity různých stresujících faktorů (tzv. stresorů), které jsou následující:
sledovanost zápasu
zájem veřejnosti a mediální zájem
výkonnostní úroveň tímu
významnost zápasu
vyrovnanost soupeře
převodné rizikové faktory (např. úrazové podmínky, finanční rizika zápasu, atd.)
tlak ze strany klubu a funkcionářů
tlak ze strany publika
tlak na hřišti počas hry (zápasové situace, hráči, trenéři, lavička)
tlak z hodnocení (delegáti, média)
vnitřní stres rozhodců (předcházející výkony, osobní prestiž, jiné faktory)
Teorie stresu
Základem pro pochopení předsoutěžného stavu je poznání teorie stresu. Vrcholná soutěž je pro aktéra vždy mimořádným stresem, proto se musí na zvládnutí svého vystoupení dlouhodobě a správně připravovat. Původní teorii stresu vypracoval H. B. Selye v oblasti biologie, přičemž táto teorie dodnes nestrácí na aktuálnosti. Psychický stres je stav způsobený vnějšími zátěžovými podmínkami (stresory), které vedou k změně v organizmu a v důsledku toho k změně vnitřního prožívaný (stres).
1. Alarm (mobilizační stádium)
V stádiu „ohroženi“ stresorem nastává spuštění nespecifické vnitřní reakce organizmu (tzv. generální adaptační syndrom GAS). Organizmus se takto připravuje na zvýšený výkon.
Hormonální změny:
z hypofýzy se aktivizuje vylučování ACTH, adrenalinu, noradrenalinu a kortizolu, vylučuje se serotonin, který působí antidepresívně a zabraňuje pádu do deprese, do krvi se vyplavuje krevní cukr jako zdroj okamžité energie, z tukových tkaniv se uvolňuje energie, zrychluje se spalovaní tuku.
Fyziologické změny:
zvýšené pocení
zvýšený tlak krve
zvýšený pulz
vyšší překrvení tkáně
Psychologické změny:
kognitivní a vjemové procesy jako např. zúžení vnímaní, restrukturováni vjemového pole a změněné chápaní souvislostí
poruchy orientace až chaos
změněné vnímaní času
emocionálně převládají stenické a mobilizujíce emoce (agresivita, strach)
2. Rezistence (obranné stadium)
Fáze zvýšené odolnosti, když organizmus funguje na zvýšené obrátky a vyrovnává se se stresorem. Hovoříme o individuální kapacitě anebo zatížitelnosti.
3. Vyčerpání (exhaustívní stádium)
Po vyčerpaní rezerv nastává útlum, který je symptomaticky různý dle typu osobnosti. Z hlediska adaptace se nejhůř sportovec vyrovnává s kumulovaným stresem, který zahrnuje víc příčin - stresorů (například být mimo sportovní formu, rozchod s přítelkyní, očekávaní velké konkurence, a pod).
Velmi negativní je i dlouhotrvající stres, který nenápadně a postupně vyčerpává energetické rezervy organismu až organismus přechází do exhaustivního stadia stresu. Známý je v této souvislosti především tzv. syndrom vyhořeni (burn-out).
Dle novějších výzkumů je organismus zatížený nejen negativním ale i nadměrně pozitivním zážitkem, proto třeba rozlišovat distres (dysfořický stres) a eustres (euforický stres). O záměrném vyvolávaní eustresu můžeme hovořit například v souvislosti s adrenalínovými sporty.
Každý člověk má různou individuální zatížitelnost, tzv. stresovou toleranci. Do stresu se dostává tehdy, když překročí vlastní stresový práh, který je daný do znační míry subjektivním vnímáním.
Psychologická příprava na střetnutí
Psychologická příprava se dělí z časového hlediska na dlouhodobou, střednědobou a krátkodobou, přičemž každá z nich má jisté specifika.
Dlouhodobá psychologická příprava
Úlohou dlouhodobější přípravy je v podstatě budováni si správních návyků a postojů vzhledem na sportovní kariéru. Zahrnuje tyto body:
obklopovat se vysoko motivovanými lidmi
obklopit se lidmi, kteří poskytují podporu a zázemí (rodina, přátelé)
rozvíjet postoj lásky k sportu a radosti ze soutěžení
připomínat si, že sport je prostředkem k osobnímu rozvoji a vnitřnímu naplnění
rozvíjet odhodlání
nesetrvávat v uvažovaní o chybách a sebekritických komentářích
při chybě co nejrychleji objevit cestu na zlepšení a vykročit
naučit se udržovat vnitřní odstup v těžkých momentech
rozvíjet odvahu: dokázat snést nejistotu a zabojovat s vlastním strachem
dokázat změnit perspektivu pohledu na problém
zůstat zacílený, ale zachovávat si přitom čistou hlavu
starat se o dobrou psychickou pohodu, udržovat si dobrou náladu a humor
učit se myslet pozitivní, problémy brát jako výzvu
nezveličovat těžkosti, zůstávat realistický
nenechat se odradit neúspěchem a kritikou (odolnost vůči kritice)
pěstovat si kontrolu nad emocemi
dělat pravidelné rekapitulace vlastní práce a rozmýšlet jako by věci dali udělat lépe
hodnotit vykonanou práci i vlastní výkon až po výkoné, ne počas něho
učit se věřit sám v sebe
udržovat si pozitivní myšlenky
nenechejte se mást a znechucovat jinými
udržovat si pocit jistoty a vnitřní pokoj pod největším tlakem (naučit se být okem hurikánu)
nechat zmiznout všechno zbytečné a zůstat koncentrovaný na podstatu
utváření pozitivních charakterových vlastností a morálních kvalit
rozvoj celkové psychické odolnosti a vyrovnanosti
rozvoj zdravě sebedůvěry a ctižádosti
zvyšování úrovně vlastností potřebných na samoregulaci vlastního chování, myšlení a cítění
zdokonalovaní kognitivních procesů jako specifického vnímaní pro daný sport (např. cit pro vodu, míč, sníh, atd.)
zdokonalování kognitivních procesů jako specifických intelektových schopností (např. anticipace, hráčská inteligence, vůdcovství)
Střednědobá psychologická příprava
Střednědobá příprava se počítá na měsíce, týdny a dni podle náročnosti soutěže. V první etapě je důležité především získávaní informací, které se týkají specifických zátěžových faktorů očekávané soutěže. Informace by měli být zprostředkované v dostatečném předstihu, aby se aktéři mohli důsledně připravit na to, co jich čeká. Informace, které jsou k dispozici, třeba starostlivě zvažovat. V popředí je především otázka účelnosti a použitelnosti. Též je třeba zohlednit kapacitu zpracovatelnosti ze strany člověka. Každá poskytnutá informace se začleňuje do celkového obrazu toho, co možno očekávat. Při správné struktuře představy to zvyšuje možnost adaptace a dodává to aktérovi na jistotě. Informace by měli být z následujících oblastí:
organizační podmínky:
cesta, ubytováni, strava, časový plán cesty, a pod.
časové podmínky zápasu: začátek zápasu, společenské časové nároky, posuny času v případě přeletu do jiného časového pásma (tzv. jet-leg)
osobitosti v místě zápasu: povrch, osvětlení, kabiny, hřiště, tribuny
informace o týmech a jednotlivých hráčích: silné stránky a slabiny, příp. očekávané problémové správní
informace o dějišti a průběhu soutěže: místo konáni, možnosti na rozcvičení, možnosti na stravu, regenerační možnosti, rozpis zápasů (zdroje aktuálních informací jako informační tabule, porady, a pod.)
klimatické podmínky: počasí a teploty v daném období, vlhkost, větrnost a jiné klimatické specifika
informace o klubech a jich publiku: místní zvláštnosti, předpokládané složení, zkušenosti z předešlých zápasů.
Zdroj:
http://www.sfhshop.cz/index.php?option= ... &Itemid=58
Jsem zvedav, jak to bude pokracovat... a doufam, ze se nekdo u druheho dilu postara o korekturu, protoze je to text jak od G. Husaka
