od yingjowpai » úte 25. bře, 2003 0:12
k tradičnímu kung fu jak jsem ho poznal :
<BR>
<BR>Velmi přesný systematický přístup, velmi detailní nácvik jednotlivých technik, přesná dráha pohybu. I u zdánlivě jednoduchých pohybů, důraz na určitou souhru kloubů a šlach a jejich pozici, jak např. u ruky provádějící techniku, tak současně koordinovaně s ostatními klouby těla od kotníků počínaje. Všechno ihned prakticky ukázáno, proč je tato technika nebo postoj, když je špatně provedena slabá a naopak, když je udělána správně je v ní síla, jsou skryty a chráněny klouby a určitá místa na těle před možným úderem,pákou atd.atd. Drilování technik na prázdno, postupně s partnerem.Otužování těla, tvrdá i měkká forma qi gong. Každá technika ve formě má své použití a to ne jedno. Ihned po základním zvládnutí pohybu po poměrně krátké době vždy mi bylo ukázáno, co technika znamená a jak se cvičí v aplikaci případně další varianty. Drily nohou: švihy, kopy, určitým specifickým způsobem, tak aby se postupně zvyšovala síla,flexibilita a rychlost, opět velká přesnost v pohybech a postavení těla,strečink a posilování. A samozřejmě úmorný nácvik postojů, zase jasný přesný proč a jak. Můj Sifu je tradiční učitel, pro něhož byl a bude prvořadý fighting. Jeho učitelkou je Sigung Gini Lau , cvičil i s dalšími členy rodiny Lau.Cvičím styl orlího spáru, ying jow pai nebo také severošaolinský fanze orlí spár někdy uváděn i jako arobatic style. Sijo Lau Fat Mang, otec Gini Lau, mimo to,že patřil ke špičkovým tradičním mistrům v Číně, byl současně i vynikající akrobat. Patřil k hlavním instruktorům Chin Woo asociace po jejím založení v ©anghaji, později sám vedl pobočku v Honkongu. Sigung Gini Lau mimo tvrdý trénink od 4 let pod vedením svého otce, absolvovala trénink v Pekingské opeře spolu s Jackiem Chanem, Samo Hungem atd., znovu spousta akrobacie atd. Její otec přitom vedl speciální komando ve válce proti Japoncům, obě dvě dcery Gini a zejména starší Lily se často věnovaly tréninku ozbrojených složek . Proč asi? Určitě je neučily salta. To na druhou stranu neznamená, když někdo udělá salto, že necvičí tradičně. Je to jen jeden z mnoho způsobů tréninků těla a samozřejmě se nesmí stát účelem, je to jen prostředek. Výsledkem musí být uvolněnost, rychlost (ale ne bezúčelná), přesnost, zautomatizování až instinktivnost pohybů a z toho plynoucí uvolnění energie patřičným způsobem. Samozřejmě do toho všeho musí být člověk patřičně naladěn, mentální výcvik, určitý stupeň kontrolované agresivity, naučit se necítit bolest atd. atd. Zjednodušeně pokud bude účelem jen nějaký pohyb pro rozhodčí a diváky a nebudete vědět co děláte a proč to děláte, těžko to bude správné a tradiční a naopak pokud to vím, můžu cvičit i moderní formu a bude to tradiční. Obecně ale lze říci, že některé základní formy slouží více k získání základní síly a koordinace, uvolnění těla atd. a mají v určitém smyslu méně použitelných aplikací (přitom mohou být pohybově,kondičně aj. velmi náročné, což je asi i případ tzv. sportovních forem) než vyloženě řekl bych pokročilé, vyloženě bojové formy, kde pohyb je méně nápadný, vypadají mnohdy jednoduše, obsahují drobné skryté pohyby a přitom jsou velmi náročné na pokročilost cvičence, vyžadují práci s vnitřní energií a jsou doslova nabity efektivními bojovými technikami. Domnívám se, že je zde určitá paralela např. s taiji. V mém stylu to první, to jsou některé formy odvozené od sev. šaolinu a fanze stylu (proto někdo občas říká, že styl je pěkný, ale trochu moc wu shu) a to druhé je případ tzv.starého stylu, tzv. jádra systému,(který asi moc lidí nezná a běžně se moc neukazuje) kde jsou kratší techniky, spousta drobných pohybů, kopy max. do pasu, spíš do kolen atd. tzn. techniky, které používal údajně generál Yue Fei pro výcvik svých vojáků již ve 12.století a musely fungovat a to velmi rychle, protože šlo o život. ( a dnes jsou zajímavé např.pro ozbrojené složky). Zdar Petr
<BR>