Přemýšlíte o bojování, jako kdybyste chtěli žít věčně. Je to tím, že si myslíte, že žijeme v nějaké době, která je pokročilá a úžasně sofistikovaná a jste všichni vyděšení k smrti z toho jednoho jedinýho chlápka, nebo jediný party, která napadne právě vás.
Přitom se vůbec nic nikdy nezměnilo, jen že místo na hliněné tabulky se záznam dat dělá na křemík. Člověk je ale stejnej. Víte, proč se tak bojíte? To proto, že ti, kteří vás chtějí ovládat, jsou rádi, že se bojíte. Přijde zlý terorista tamhle z jiné země, akdyž hned nepomůžeme svým občanům, s vytetovaným čárovým kódem nebo chipem, něco se jim může stát...
Jestli chcete zůstat svobodní, nemusíte ani cvičit bojová umění. Stačí se stále kolem dokola nekrčit a neposírat z autorit, jimiž se pro krátký okamžik boje stává i ukrajinský zloděj a albánský dealer s pistolí. Zvedněte hlavy, nekrčte se posraní a najednou se strach rozptýlí a ubožáci kterých jste se báli si hned tak netroufnou. A když jo, tak prostě dostanete do držky. Když vás to nezabije, posílí vás to a když vás to zabije, nebudete umírat někde na kyslíku a v posteli.
Chci říci, to váš strach sem přivolal ty, kteří si dovolují. Zvedněte hlavy a neptejte se jak, ale když budete muset, bojujte, vaše tělo zná jak, neposírejte se jak to Češi vždycky udělají. Až bude Ivanovi nabíhat na oku biftek, budete mít třeba zlomené kosti v ruce, ale bude to o.k.
Takže otázka nezní jaké bojové umění? Bojová umění studujeme jako krásnou a hrdou věc. Vítězství v boji spočívá v mysli, ne v technice.