je to zajímavá debata. o monosignální obraně vím jen něco málo od kamaráda, který cvičí u Cibulky Sitra achru a četl jsem pár knížek ale nepochopil jsem jednu věc: když v tomto článku
http://www.gunting.cz/clifoth/styl.html
je napsáno toto:
No a teď si konečně řekneme, co že to ten monosignální systém je. Soupeř pochopitelně útočí kdy chce a jakýmkoliv útokem chce. Monosignální obránce ovšem ignoruje všechny útoky, které nejsou vedeny v okamžiku pro něj vhodném a ne způsobem, který mu vyhovuje. Ignoruje značí, že jim uhýbá. Couvá, uskakuje a vhodnými pohybovými lákadly provokuje soupeře zaútočit v připraveném čase do připravené obrany. Bylo to poněkud zjednodušeně popsáno, ale tak nějak to funguje. ©panělé ovšem až takhle dalece nebyli. Vhodná redukce prvků ovšem výrazně zrychlila rozhodovací proces. Budeme to dokumentovat jenom na základě systému krytů. Rozvinutá italská škola rozeznává 8 až 10 možných poloh krytů, přičemž nejméně z šesti je zapotřebí vybírat a při každém útoku jsou nejméně dvě možnosti volby. Naproti tomu španělská škola má kryty jenom dva a třetí přídavný, viz obrázek.
... pochopil jsem to tak, že na rozdíl třeba od italské šermířské školy, je v té španělské kladen důraz na jakousi "improvizaci" (úhyby, úskoky, couvání, vyčkávání) a obránce vlastně čeká na vhodný okamžik, protože zná jen 2 - 3 základní kryty (má nadrilovanou jednoduchou, ale účinnou obranu). pak ale nechápu, proč vzápětí autor článku píše tohle:
Mnohem více si nacházela oblibu italská škola - sice mnohem nepřehlednější, ale také pochopitelnější! A hlavně - ©paněl, chtěl li svou školu úspěšně použít, musel ji mít sakra naučenou, sic riskoval debakl. Ital, uměl li málo, dovedl i to málo použít s úspěchem - jeho škola to dovolovala.
divím se tomu proto, že v tomtéž článku se vyzdvihuje monosignální obrana před multisignální, a to z důvodu, že cvičenec není zahlcen velkým počtem možností obrany, čímž se zkracuje reakční doba (dřív si vybere tu správnou - z menšího počtu)
na jedné straně je tedy španělská škola podle autora mnohem jednodušší, protože využívá menší množství technik (z toho bych usoudil, že je i snažší se ji naučit a dříve ji využít) na druhou stranu uvádí, že Ital, uměl li málo, dovedl to málo použít s úspěchem. Takže vlastně popírá výhody monosignální obrany...
mohl by mi to někdo osvětlit? možná jde jen o špatnou interpretaci nebo z mé strany o špatné pochopení, ale opravdu mě tohle zajímá...