Miro píše:Kult osvícení je nesmysl, vytvořený očekáváním jedinců či skupin - očekávání jakéhosi transendentálního mystického zážitku, který vymaže všechny obtíže, zruší ego, nebo přinese pocity štěstí a svobody.
Nie je to nezmysel, prave naopak, na tom stoji kazde nabozenstvo bez vynimky (akurat to nenazyvaju osvietenie). Existuje dostatok literatury o tom, ze uz puhy zazitok klinickej smrti cloveka radikalne zmeni. A co uz potom, ked zazijes unio mystica, priame a bezprostredne spojenie s Bohom, ci ked Tvoje bytie vyplna cely kozmos bezo zbytku? Pre skutocneho mystika neexistuju ziadne obtiaze, neexistuje ego a blazenost nema konca. V buddhizme to vsak nestaci, je to iba polka, ta druha je vipassana a mudrost, ktoru prinasa. Ale stejne, akonahle si raz prerubes cesticku do absolutna, vzdy sa k nej mozes vratit.
Netreba hledat v sutrach. staci se podivat do zeme kde ma budhismus nejvetsi tradici - tj. zeme kde vznikl. V indii je malo budhistu. Proto prvek tradice nehraje roli.
Snaz sa vidiet veci v sirsich suvislostiach. Buddhovo ucenie bolo tak radikalne, ze nemalo moznost sa udrzat, pretoze Buddha poprel vsetko podstatne (s vynimkou zakona karmy, ale aj o tom by sa dalo polemizovat, preco to nepoprel a ci to naozaj nepoprel, aj ked to formalne pouzival), na com indicka spolocnost stala. To sa jednoducho nedalo udrzat. Keby som bol genius, mohol by som prist s povedzme (predstavme si to hypoteticky) zmysluplnym ucenim, ze staty Europskeho spolocenstva mozu fungovat bez akychkolvek parlamentov a vlad a vzdy by to bolo menej nez to, co urobil Buddha. Avsak aj keby som o tom presvedcil par statisicov ci milionov ludi a povedzme ze by to aj nejaky cas fungovalo, co myslis, ako dlho by sa tieto idey udrzali? Zaniklo by to a muselo by to zaniknut zakonite, lebo ludia na to este nemaju, a rovnako preto zaniklo aj Buddhovo ucenie v Indii, lebo ludia na to tam nemali.
Miro zde předeslal možnost, že Buddhismus může chápat lépe nějaký národ na základě tradic. Pro takové tvrzení jsem nenašel oporu vžádných buddhistických sůtrách, ani jsem ji neslyšel od žádného buddhistického učitele, naopak, je podporováno vlastní zkoumání žáka autorit. Také na základě vlastního pozorování bych řekl, že neexistuje žádná taiwanská mysl, polská mysl, slovenská mysl či americká mysl, která by byla lépe uzpůsobena k pochopení Buddhových slov na základě tradic, tato skutečnost je individuální, a odvíjí se od upřímnosti a opravdovosti v praxi a učení se.
Iba slepy (sorry, nemyslim to zle) nevidi odlisnost mysli a odlisny pocet svetov v tomto nasom “jedinom svete”. Preco mali Nemci tolko vyznamnych filozofov a Slovania prakticky ani jedneho? Prave preto. Analyticka mysel Nemcov (odvodena zo struktury ich jazyka ci cohokolvek, dovody si najdi sam) je uplne odlisna od “sirokeho srdca” (ci “sirokej mysle”) Slovanov. A naopak, ziaden z nemeckych spisovatelov nema na to, aby vyjadril to, co napisal Turgenev, Solochov ci Dostojevskij. Preco? Ina mysel.
Ked som kedysi davno zacal studovat cinsku kaligrafiu, zasypaval som mojho ucitela ukazkami japonskych zenovych kaligrafii a na moje zdesenie mi ucitel povedal, ze Japonci vobec nerozumeju kaligrafii (rozumej z hladiska cinskej kaligrafie, alebo aspon z jeho osobneho nahladu na kaligrafiu), ze vsetky tie skvosty, ktore som mu ukazoval, su dobre iba na to, aby cloveka z toho rozboleli oci. Az omnoho neskor som pochopil, preco tvrdil, co tvrdil, a ze ma pravdu. Prave preto, lebo ina mysel.
Ked buddhizmus prisiel do Ciny, miesal a zmiesal sa s povodnym taoizmom a obcas z toho vychadzali neskutocne paskvily – jedna z uz zaniknutych cinskych buddhistickych skol ucila, ze Buddha ucil existenciu vecnej a nemennej duse, uplny protiklad k povodnemu Buddhovmu uceniu. Dovod je opat jasny: neschopnost sa vmestit do ineho stylu myslenia.
A uplne najtrivialnejsia ukazka je toto forum a problem, aky mame s komunikaciou uz my sami (hoci debatujeme v jednom jazyku, teda skoro jednom) a nasa neschopnost zmenit nase myslienkove stereotypy a sposob uvazovania. Mam jedneho velmi dobreho priatela, ktory je basnik a celkom slusny filozof, za starych cias undergroundu sme mavali pravidelne cykly stretnuti, na ktorych sme preberali dejiny nabozenstiev a dejiny filozofie atd. A tento chlapik bol vo svojom mysleni tak originalny, ze castokrat jeho manzelka musela “prekladat” jeho vyroky zo slovenciny do slovenciny, aby ostatni pochopili, co vlastne hovoril.
Samozrejme, ze mas pravdu, ze obecna ludska skusenost je obecna, teda univerzalna – a ze to teda plati aj pre Buddhovo ucenie. Keby tato obecnost, tato univerzalnost neexistovala, studium Buddhovho ucenia (ci studium cohokolvek) by bolo nemozne. Aj tak vsak to neznamena, ze mame vsetci absolutne rovnake predpoklady na jej zvladnutie.
A existuju aj dokazy o tom, ze orientalci proste pouzivaju ine oblasti mozgu na myslenia ako occidentalci.
Zajímavé téma vzhledem k zaměření tohoto serveru by byl vztah Buddhismu a bojových umění. Např. šaolinští mniši svým usilováním podle mne úplně zrušili původní buddhistickou praxi a vystřídali ji "kultem" sebeobranného umění. na svých cirkusových vystoupeních jej propagují v buddhistických kulisách (buddhistické úbory, kašírované brány a lepenkoví draci). V těchto ukázkách nevnímám žádné buddhistické poselství, pouze šikovnost a zápal pro bojové umění.
Tento cirkus je iba moderna zalezitost poslednych dvoch desatroci. A s buddhizmom, rovnako ako s klasickym Shaolinom to naozaj nema nic spolocne. Rovnako je znamy aj fakt, ze legenda bojovych shaolinskych mnichov je do velkej miery iba legenda. Samozrejme, ze fakty o vrcholoch a uspechoch mnichov su zname, menej sa uz vie, ze okrem tychto vrcholov po drvivu cast existencie klastora kvalita bojovych umeni v klastore bola dost biedna. Existuju zapisy o tom, ako profesionalni vojaci a generali navstivili klastor a zistili, ze mnisi nic nevedia…
Daleko zaujimavejsie vsak je, ze bojove umenia sa spajaju so Shaolinom az od doby Bodhidharmu, ktory tam sucasne priniesol zen. Avsak texty, ktore su pripisovane Bodhidharmovi, nemaju ziaden suvis, ziadnu zmienku o bojovych umeniach. Bud su to vysostne zenove texty, alebo texty typu Yijinjing a Xisuijing, teda Premena sliach (teda cvicenia na rozvoj sliach, co vlastne znamena pracu s energiou) a Vymyvanie kostnej drene (jakbysmet). Nahoda ci zakonitost?
Miro
Mam takovy dojem, ze cim dele tu diskutujeme, tim lepe si rozumime. Na zacatku to jsou jen nicky, pak par vet spojenych s tim nebo onim nickem, a ted uz ja sam osobne mam docela dobrou predstavu o zkusenostech vetsiny z lidi, kteri se tu toho ucastni. Zachazime totiz do cim dal jasneji formulovanych detailu - a myslím, že až na Pracice tu na sebe už nepokřikujeme jako opice. Snažíme si upřímně vysvětlit svoje zkušenosti a to si myslím, je cenné. Doufam, ze Mirovi nebude vadit muj komentar. A zapnu si k tomu i diakritiku.
Osvícení, probuzení - určitě to není nesmysl v tom smyslu, že nemá smysl to řešit nebo že nic podobného neexistuje. Určitě lidé odpradávna hledají podstatu vesmíru, hledají Boha, hledají Pravdu atd. Na tom se jistě všichni shodneme. Na čem se už neshodneme, je to, co by ta Pravda nebo ten Bůh nebo ta Mysl měla být... Co bychom , s čím bychom měli příjít, pokud bychom TO poznali... na tom se neshodneme a k tomu ještě později , v jiném komentáři něco přidám.
Jen bych se chtěl zeptat Mira nebo kohokoliv - když cvičím meditaci a po hodině mé vnímání vlastního těla mizí, čili pokud přestávám vnímat hranice já a okolí, pokud moje vjemy prostě se vypínají, čili ta část mozku, která má na starosti onen pocit "já", se vypíná, jako když vypnete spínač, vypadá to jako úžasný mystický zážitek a když jsem to zažil poprvé, říkal jsem si, že to musím udržet a podobně... Ale nevím, jakou zvlášntí cenu tento stav uplného vyvanutí pocitů a myšlenek "já", má, když je to jen dočasná přeměna funkce mozku. Samozřejmě, když takhle budu sedět celý den, každý den, stane se ze mě ten "vyvanutý, osvobozený jogín", budu se všemu jen lehce usmívat, nebudu nic a nikoho potřebovat... ale řekněte mi někdo, jestli tohle je cílem usilování, aspoň v buddhismu to cílem není, protože kdyby tomu tak bylo, Buddha by neopustil jogíny - ti měli ideál právě tohle vyvanutí, vyhasnutí, vysušení nebo jak to chcete nazvat, kdežto Buddha v tom nenašel to, co hledal, nenašel v tom Pravdu a proto ty jogíny opustil a napil se mléka od pastýřky. A tenhle bod mě zajímá. A bylo by s podivem, kdyby Miro jako buddhista vysvětloval buddhismus jako jógu, kde jde o to vyvanout, vyhasnout, vyšumět ...
Teď už jen krátce k tomu problému národ a mysl. Zdá se, že Miro nenachází řešení problému, protože Indie, jak říká, nemá vhodné prostředí pro Buddhovu cestu, proto se tam buddhismus nechytil. Čína popletla buddhismus s taoismem a konfucianismem, tudíž to taky není ideální půda, Japonci jen napodobují Čínu, logicky z toho vyplývá, Evropa napodobuje Japonce... Všichni všechny jen napodobují a logicky tudíž nikde na světě není ideální půda pro buddhismus. To je ale určitě krátkonohá teorie. Právě proto ,že - a to s Mirem souhlasím - různé národy mají různou kulturu a jiný přístup k filozofii a způsob myšlení, proto se Buddové a patriarchové přizpůsobují, aniž by slevili s PODSTATY učení, přizpůsobují daným podmínkám v nových zemích. Pokud byl Buddha sám Ind a od té doby se na světě objevili patriarchové v Číně, Japonsku, Koreji, a jak věřím také v USA, Británii a okolí, nevidím důvod, proč by nějaká země nebyla vhodným místem pro studium a praxi buddhismu.
..