Jak dlouho ..

[Picard]

Jak dlouho jste dělali bojové umění (nebo váš učitel), než jste jej začali učit sami své vlastní žáky? Myslím tedy pravidelně.

Jaká si myslíte, že zhruba optimální doba?

(Je mi jasné, že kromě délky cvičení je důležitý i talent, intenzita, kvalita učitele atd... ale myslím si, že některé věci musí prostě "uzrát")

Často jsem se setkal se stavem, kde to bylo prostě příliš málo

[Jendis]

Myslím,že ideální doba je něco mezi 10-15 roky.To už by dotyčný jedinec mohl aspoň něco umět a vědět a být tedy aspoň instruktorem.
Dneska stačí absolovovat instruktorský kurs a ejhle,sensei je na světě
Ona je to obrovská zodpovědnost,učit lidi bojové umění.Musíš je naučit nejen techniku,ale vůbec všechno a zároveň je i tak trochu vychovávat(spousta jich to rozhodně potřebuje ).A pokud jsou pro spoustu "mistrů" jediná vyhlídka a motivace peníze....pak nás ochraňuj!!!
Ale to je do jiné diskuze.....

[Picard]

Myslím,že ideální doba je něco mezi 10-15 roky.To už by dotyčný jedinec mohl aspoň něco umět a vědět a být tedy aspoň instruktorem.
Dneska stačí absolovovat instruktorský kurs a ejhle,sensei je na světě
Ona je to obrovská zodpovědnost,učit lidi bojové umění.Musíš je naučit nejen techniku,ale vůbec všechno a zároveň je i tak trochu vychovávat(spousta jich to rozhodně potřebuje ).A pokud jsou pro spoustu "mistrů" jediná vyhlídka a motivace peníze....pak nás ochraňuj!!!
Ale to je do jiné diskuze.....

JJ, mam dost podobny nazor.

Jinak omylem jsem to zalozil v "cinska bojova umeni", samozrejme jsem to myslel obecne pro vsechna BU.

[Jendis]

Možná bych otázku rozšířil i o kritéria dobrého instruktora,nejen dobu cvičení.Pominu-li talent jednotlivce a výši jeho odborných znalostí....co ještě by měl mít dobrý instruktor,potažmo mistr?Každý určitě napíše něco jiného,ale určitě se zase tolik rozcházet nebudou....Mne by to celkem zajímalo,jak by měl vypadat takový prototyp učitele BU?

[Gino]

Asi se to zde někomu nebude líbit, ale napíšu to ) Cvičím Ju-jitsu. Cvičím ho pátým rokem a před pů rokem jsem ho začal i učit. Je to trochu složitější, ale rozhodně jsem s tím nezačal kvuli penězům. Jsme malé dojo, mám 6 žáků a na pronájem tělocvičny ještě doplácím. Myslím, že nikdy z nich si nestěžuje na styl mé výuky. Ano, jistě - není to to samé jako když učí mistr, který má Dan a o poznání více zkušeností a znalostí, ale troufám si říci, že to, co učím chápu a nikdy bych si netroufl učit něco co neznám, nebo co jsem jen někde viděl. Techniky se snažím doprovázet do nejobsáhlejším výkladem - jejich klady, zápory atp. K žákům promlouvám i trochu filosoficky... občas nějaké to "řečnění" skutečně zaujme a je vidět, že nad věcí přemýšlí, což mě těší. Nejsem mistr, nemám mistrovský stupeň a na každou stranu křičím, že nejsem sensei ani se za něj nepovažuji. Jen něco znám a jsem ochotný to ukázat a naučit i jiné. Tvoříme dobrou partu, výuka neprobíhá ve stylu kostelním, ba naopak - často se ozývá i smích. Podle mě je nutné žáky zaujmout, motivovat je. Zkoušky samozřejmě neskládají přede mnou, ale zkouší je "cizí" zkušební komisař. Vše v pořádku. Myslím, že se snaží a jde jim to dobře. Snažím se jim předávat vše co vím. Jak říkám: Snažím se své vědění předat dál svým žákům. Oni jsou mým obrazem v galerii života. Jedním z nejcenějších.

Pokud se budete chtít na něco zeptat, nic netajím, klidně se ptejte. Já sám začínal u člověka, který v té době dělal Ju-jitsu jen tři roky a měl také 3.kyu. Nyní je to mistr, a troufám si říct, že je velmi dobrý... každý potřebuje čas. A jak jste zde napsali - záleží na člověku.

S pozdravem a přáním pěkného dne Tomáš P.

[Jendis]

A proč ne???Když vám to takto funguje,všechno je v pořádku.O tohle ani nešlo...že nejsi mistr.Spousta lidí má černý pás a já bych je nikdy neoslovil titulem "mistře" či "sensei".Černý pás není podmínkou dobrého instruktora,dle mého.Takže pokud vám to jede,tak je to fajn a držím palce,aby to tak zůstalo

[Gino]

Jendis: Děkuji ti mnohokrát, přání vždy potěší. Občas to není snadné, když máš málo žáků a nechceš přitom, aby museli platit velké členské příspěvky, tak musíš řešit nedostatek financí, ale zatím to zvládám. Bojová umění jsou cestou, kterou jsem si vybral... a není to jen fráze řečená do tmy. Mám rád Jiu-jitsu... v tom se cítím jako doma. Když mi je bídně, jdu do dojo a jen si třeba sednu (samosebou, když tam nikdo není) a přemýšlím... tam je mi dobře.

Mějte se hezky a přeji hodné úspěchů nejen v boj.umění, ale i v životě. Tom

[Traft]

A co si myslite aky vek by mal mat instruktor? Kedy uz bude mat dostatocnu autoritu.Myslite ze takych 20 je malo?Aj ked bojovym umeniam sa venuje napr 7 rokov.Aky je vas nazor?

[Gino]

Například mě je zrovinka "pouhých" 21 let. Ale zase - myslím, že je to člověk od člověka. Někdo má autoritu ve dvaceti a jiný si jí nezíská ani ve třiceti. Každopádně nemyslím, že by měl být čistě jen autorita... měl by být i kamarádem, pomocníkem, rádcem... prostě učitelem. Nemyslím, že být jen autoritativní je správné, naopak to podle mě překáží otevřenému vztahu žáka s učitelem.

[Jendis]

Autoritou trošku být musí....na věku záleží jen trošku(měl by být vyzrálej-duševně)....nedovedu si představit,že by mi dělal instruktora nevyzrálej 18-letej "fracek" Ale pokud bude rozumnej,dobrej,tak proč ne.Prostě záleží na vyzrálosti....samozřejmě se ztotožňuji s názorem GINA,nejde jen o autoritu.

[WT_Martin]

Otazka je polozena spatne. Nejde vubec o dobu cviceni. Jde o to, co clovek zvladnul. V rade skol jsou zaci po 10 letech horsi, nez v nekterych jinych skolach po 10 mesicich.

Navic si myslim, ze takove rozhodnuti by nemel udelat samotny clovek, ale spis jeho instruktor/mistr.

BTW k tomu veku... Lam Jou, mistr z nasi linie Hungga gungfu, zacal vyucovat v 16 letech. Jak rikam, nejde o vek, ale o dovednosti.

[Gino]

Samozřejmě, že nejde o rozhodnutí samotného člověka. Ani já bych se neobešel bez doporučení svého mistra a svolení od vedení federace pod kterou jsem svůj klub zařadil.

[Jendis]

Na tom jsme se shodli všichni.....jenže Picard to myslel trošku jinak,že?Já vím,že někteří jsou po 10-ti a více letech horší než někteří po 3 letech,ale zase na druhou stranu,když dojde zájemce do školy a optá se,jak dlouho instruktor studoval a dozví se třeba,že 2 roky,tak to trošku budí dojem "rychlokvašky".
A ten začátečník sám nepozná,jak je kdo dobrý A popravdě,která škola v republice má tak dobré jméno,aby se o ní nikdo neotíral
Víte,co se snažím říci?

[Gino]

Myslím, že ano. Víš, ono tohle je smutné na povaze lidí. A opravdu nejvíce mě mrzí, že i školy vzájemně se pomlouvají a znehodnocují jiného instruktora, že nic neumí abla bla bla... mrzí mě, že se takovéto jednání dostalo i do světa Budó (protože bohužel se to děje, není to pravidlem, ale děje se to). A máš pravdu v tom, že když se někdo zeptá na to, jak dlouho učitel cvičil a dozví se třeba, že jen 4 roky... a pak se zeptá jinde a tam mu řeknou, že ten jejich třeba 8 let, tak si asi zcela logicky vybere toho, kdo cvičí déle... řekl bych, že i bez ohledu na to, jaký kdo z nich je člověk... nevím no... já osobně jsem také tak začínal, také jsem šel tam, kde to dělal ten člověk déle, ale po třech letech jsem přešel jinam.

[Jendis]

Poznáš to,až když sám nějakou dobu cvičíš....kápnout na dobrého učitele,to je výhra v loterii.Proto teď cvičím radši sám....poslouchat pořád nějaký kecy,že tihle tohle atd blablabla
ne že bych si nevybral,ale to mám zase z ruky a časově bych to taky neustíhal

[Gino]

Jendis: cvičíš sám? A co? smím-li vědět. A s tím, že to máš z ruky... podívej, já mám mistra 300km daleko a také to jde... jednou měsíčně ho vidím + semináře a soustředění. Nejde o to, jakou dobu strávíš s ním, nebo u někoho v dojo, ale jde o to, co si z toho odneseš...

[Jendis]

Opakuju,co jsem se zatím naučil.Takovej mix karate,scars,boje nožem a dalších.Sám znamená bez mistra-chodím bouchat s kamarádem.A pak ještě Italskou školu šermu.
U mne je problém i s pracovním vytížením a když už mám volno,tak ho radši strávím se synem(je malinkej ),než jet za nějakým mistrem.Moje volba.Ale pokud mi to vyjde,chtěl bych zkusit mrknout na seminář DIPENSHI.
Taky ještě musí vyjít zdraví - zrovna se mi moc nedaří,bortí se mi díky lupence kloub levého zápěstí a ještě se k tomu přidal zánět.Takže sám sebe akorát knokautuju,pokud do někoho tou packou bouchnu...ale jinak se mám fajn


Jinak s Tebou souhlasím,určitě jde o to,co si odneseš.Ale pak to musíš drilovat,aby to vešlo do podvědomí a opravdu si to uměl.No a nějak už nemám chuť začínat někde úplně od začátku.

[Gino]

Zdraví... to je moc důležité ve všem. Já mám problémy s rameny a koleny... když připočtu, že mi křipe pořádně i v zápěstí a všude možně, tak by mi všichni řekli, že jsem pako, když ještě k tomu cvíčím boj. umění Ale já to prostě miluju a dokud to půjde, budu cvičit...

K tvému synkovi.. tvou volbu zcela chápu. Mít já syna, ženu, rodinu... tak ta by samozřejmě byla na prvním místě. Ale nemám.. a jak říkám, dokud mi bude jakštakš držet zdraví a nebudu okrádat o čas svou rodinu (až ji budu mít), tak budu cvičit a cvičit

[Jendis]

No,už jsme dost off topic,takže se vraťme k původnímu a možná rozšířenému tématu,ne?

[Gino]

Okay, když uvedu fakta... cvičím pátým rokem, začínal jsem u člověka, který v tu dobu cvičil tři roky (ale uměl dost). Po třech letech jsem přešel pod jiného mistra, američana (sám cvičí 8 let, má 1.DAN a je to podle mě mistr takový, jaký má být), který přinesl do čech Miura ryu Ju-jitsu... zalíbilo se mi to, je to Ju-jitsu jako každé jiné, jen má své specifika. Před půl rokem jsem otevřel své dojo (tj. asi po 4 letech cvičení). Nikde nevidím žádnou chybu ani důvod, proč bych nemohl učit, pokud vím, co učím, vím jak to naučit a ve schopnostech a znalostech žáků je to vidět.

Hezký den všem.