Pri cteni techto prispevku me opet napadlo, jak jsem se citil na poslednim seminari na Morave, kam jsem byl pozvan s mym ucitelem, abychom zde prezentovali nase vnimani JJ. Videl jsem tam par cernych pasu, kteri byli postizeni syndromem "1.danu", to jest ze se nenechali poucit od nikoho s nizsim pasem byt jine skoly, ze se chovali jakoby po obdrzeni cerneho pasu pronikli do podstaty BU a vetsinou se tak krasne a dulezite nosili po dojo, az me to ponoukalo proverit jejich bojovnost

a zahledl jsem par maniku, kteri se snazili opravovat techniky, ktere nikdy necvicili, nicmene vedeli, jak se maji delat....
Pouzivali hodne japonskych slovicek (hai sensei, arigato, apod.) aby pravdepodobne pusobili jako velci senseiove...
Ukazali jsme techniky, o kterych jsme presvedceni, ze funguji v realu a pusobili jsme ihned za exoty, protoze techniky nepripominaly prilis krasne kombinacni zalezitosti, ktere se ucili doted a vetsinou to bolelo...na tele i na dusi
Vetsina tech radoby cernych pasu mela problem s footworkem a poradnou supou nicmene melo plno kecu o duchovnim vyvoji bojovnika, energii Ki a podobnych zalezitostech. Spise se zajimali, jestli a jak lze pouzit Ki v boji a jestli Reiki energie je podobna Ki energii misto toho, aby premysleli, jak zlepsit jejich techniku kopu ci uderu.
Prislo mi to jako hrani si na bojovniky, mnoho reci, ale oblect je do chranicu a pustit do sparringu....ojojoj...to by bylo velice kratke. Predem rikam, zamerne nikoho nejmenuji, ani tam jsme nikoho nejmenovali, slo jen o muj postreh. Chteli jsme jen, aby si lide uvedomili, ze existuje i jine JJ, nez to kombinacni. Ze existuje JJ, ktere neni prilis hezke na pohled, ale funkcni (zajimave bylo, ze pak se skupina, ktera cvicila s nami, ustalila na same policajty a celniky...zbyli rekli, ze to neni JJ anebo, ze jsme prilis brutalni)
A pri cteni predchozich prispevku me to znovu napadlo - hodne mluvime, malo cvicime. Utrhnuti z retezu je dobra vec, ba dokonce vitana vec. Je rozdil mezi nerizenou agresivitou a rizenou. K tomu, aby se clovek naucil ridit agresivitu, musi ji nejdrive okusit v plne podobe, aby vedel jak "chutna". A pak se naucit ji ridit. K tomu je sparring, k tomu jsou i scenare. Bojovat s chladnou hlavou je zalezitost pohadkova. Kdo to nezazil, bude mit plno reci o meditacich a duchovnim vyvoji bojovnika.
Mam pocit, ze se bavime o teorii relativity, ale pritom jsme jeste poradne nepochopili naklonenou rovinu a paku.
Uz to tu zaznelo x-krat prostrednictvim prispevku Ukropcanyho, ktery ma pravdepodobne nabouchano vic nez polovicka z nas, i Honzy Novaka, ktery vi o cem mluvi a specialne pod jeho posledni prispevky bych se klidne podepsal take. Pak tu vidim lidi, kteri travi cas studiem Musashiho, psychologii, knihami Lojzy Konecneho ci Madla a zapominaji, ze nejdrive se musi naucit fyzickou stranku boje - mlatit do pytle, sparovat se sparringem, zkouset techniky pod casovym presem jakozto i s vice protivniky, kteri utoci kratce po sobe a az to zvladnou, ziskaji neocenitelne zkusenosti. Do te doby je to skutecne akademicka debata u piva....
Puvodni dotaz byl uplne jiny, ted se to zvrhlo, ale i tak si myslim, ze z toho je jasne videt, ze technika je prvni a pokud clovek zjisti, ze mu to funguje i v realu, pak sebejistotu prijde automaticky. Vim, neb jsem si tim prosel. Zvlast u boxeru vidim minimalni mnozstvi filozofu...proste oni vedi a nehledaji za ranou nejaky filozoficky podklad. Mam pocit, ze zvlaste v JJ je to spise naopak...jakoby by verili, ze s duchovnim osvicenim prijde i technicka zrucnost
Opet, neberte to nikdo osobne, sam nejsem ani zdaleka tam, kde bych rad byl. Chtel jsem se jen podelit o muj poznatek.