©koly Jujutsu v ČR

[zm]

zm: skoro to vypadá, že jsi ztratil trpělivost s mládeží. to by byla škoda

Ne s mládeží ne (to si mládež nezaslouží), ale spíše s "nevážnými spekulujícími pseudozájemci" a "hurá nadšenci". Jen odvádějí pozornost od práce. Považuji práci s nimi (ať už výuku či jakoukoli jinou formu praxe) za ztrátu času a mrhání energií.

Jenže to je skoro všude stejný a korjú džúdžucu je rarita i v Japonsku

To bych si tak rezolutně tvrdit netroufal, řekl bych spíše, že je docela dost svázané s uměním meče a zřejmě je míň známé než např. zde na "západě", ale byl jsem docela překvapen, kolik lidí se mu tam věnuje.

Stale je to totiz vnimane jako mismas karate juda a aikida a bohuzel i mistri sami tomu vesele nahravaji. Po dotazu co drive delali je casta odpoved karate / judo / aikido a po naslednem druhem dotazu, jak se dostali k jj je odpoved: "na tom neni nic tajneho, jsem to jen zkombinoval, protoze jj je pouze kombinace juda a karate...."

Ano, je to vnímané jako mix judo, karate a aikido. Ale nejen u nás. Když jsem byl v roce 2005 na velké akci ve Vídni pořádané k výročí 100 let rakouského jiu jitsu (takto je jujutsu oficiálně nazývané v Rakousku), bylo zde toto jiu-jitsu prezentované celostátní organizací Österreichische Jiu Jitsu Bund oficiálně definované jako směs judo, karate a aikido. Nejinak je tomu i v Německu, které je považováno v osobě Ericha Rahna za kolébku tzv. evropského jiu jitsu. S malou vyjímkou, kdy se s běžného a u nich normálního jiu jitsu vydělilo tzv. jujutsu (nebo taky tzv. rangers jujutsu), které bylo prezentováno a určeno pro ozbrojené složky. není to špatná věc, byl jsem několikrát na policejním tréninku, ale bylo to v podstatě normální běžné ju-jitsu, které se i zde cvičí. Jenže Němci jsou disciplinovanější, pořádnější atd. atd. takže to má i více hlavu a patu. Ale na druhou stranu je to i rigidnější.
Myslím, že je jasné, že studium a praxe jednotlivých částí oné směsi judo, karate a aikido vydá u každé z nich na celá život, pokud to "nešmrncneme" jen tak po povrchu. Pokud to budeme každé cvičit zvlášť, bude to vždy jen judo, karate a aikido. Pokud to budeme dávat do nějakého mixu, musíme se postarat o jakousi "kompatibilnost" a překrývání, což není vůbec lehké, protože mnohé prvky navzájem kombinovat, a tím jsem si zcela jist, vůbec nelze. Je tedy na instruktorech a Franz Strauss shihan z Rakouska, mi dokázal svým přístupem, že to možné lze. Ale je to věc jen a pouze kvality konkrétního instruktora. A tím vzniká styl jiu jitsu (ju-jitsu, atd.) v jeho rozmanitosti (a mixech) a související kvalitě od instruktora k instruktorovi. Včetně ČR.
Otázka judo a s tím souvisejícím "jiu jitsu" a zejména organizace Svaz judo v ČR je zcela specifická a ve světě nemá obdoby. Vždy to bude jen a pouze judo a tzv. sebeobrana judo ať si říká kdo chce co chce. Slova a skutky se zde nepřekrývají. Stačí se podívat na jednotlivé instruktory. Bohužel.

Chlape, moderniste to v pohode slysi, protoze rikaji, ze tradicni techniky upravuji k modernim potrebam. Jen magori rikaji, ze to vymysleli diky bozskemu vnuknuti Nase jujutsu vychazi z jujutsu, ktere uci Petras, ale je tam dost velkych uprav, abychom byli schopni stat proti boxerovi, zapasnikovi, atd. Nakonec i sam Petras uznal meho mistra a kamarada za sveho nejlepsiho zaka a smer, kterym se toto jujutsu ubira se mu velice libil.

Nevím nevím, jestli "modernisté" zrovna toto rádi slyší, protože modernizují už moderní, což v žádném případě nechci kritizovat, je to jen dobře, že se (s tím) zaplaťpánbu něco děje. Styl LP (L.Petráše) není vůbec tradiční, je to styl, o kterém jsem psal zde výše. Moderní mix, nic víc, nic míň. Nevyjadřuji se ke kvalitě, to musí posoudit zejména jeho žáci, ke kterým jsem nikdy nepatřil. A jsem na to hrdý. Jen bych rád podotkl, že nepovažuji nápravu něčich chyb, omylů a nedotažeností za modernizaci. To snad jen už to, co následuje.

Hm....Takhle se veřejně přiznat ke svým kořenů je nezvyklé, zvlášť když pan P. je velmi kontroverzní osobnost.RBR

Proč, když je to navíc pravda? Důležitější je, že s tím něco dělají. On je kontroverzní osobnost tím, jaký je člověk (a to si musí sám před sebou zodpovědět jen on), ne tím, co dělá (tedy v ju-jitsu).

Ale z jiného soudku - v ČR není koryu jujutsu jako takové (možná ve fragmentech jako součást jiných škol, a to i naší). Hakkoryu jujutsu je gendaibudo, nebo chcete-li gendairyu, stejně jako Yamaueryu, aikibudo a aikido, byť jsou ve stejné rodině s Daitoryu (koryu), ze kterého se vyvinuly . Je jen škoda, že v ČR koryu jujutsu opravdu nejsou, i když podle mého postřehu a názoru s vyjímkou Daitoryu jsou jiné koryu jujutsu docela na podívání docela nevzhledné. Je otázkou, čím to je, čím to je? Na tuto otázku se zřejmě s odpovědí ještě počkáme a můžeme dále spekulovat.

A jeste jedna vec - jak to jiz jinde poznamenal muj velky oblibenec Pavela (ten kluk zacina mit fakt sympaticke nazory , neexistuje fakticky nic jako tradicni ci moderni. Vezmu-li v uvahu, ze jujutsu stejne tak jako kazdy jiny bojovy system byl cvicen hlavne proto, aby pomohl svemu "majiteli" prezit, pak to, co se tu cvici, bud funguje na ulici nebo ne. A potom to bud je jujutsu nebo ne (aplikovatelne i na jine systemy). Nicmene takhle cernobile to neni a existuje "mekci" rozdeleni ktere jiz uznava, ze v moderni dobe je mozne cvicit BU i pro poteseni, zdravi, ci relaxaci. Problem vsak je, kdyz chces sroubovakem zatlouct hrebik. Jakz takz to pujde, ale kdyz se ucis se sroubovakem hlavne sroubovat, zatloukat hrebik ti nepujde tak prirozene. A tady je prave kamen urazu, o ktery se neustale preme. Vzdyt i superzabijacky military system muzes cvicit tak, ze to bude spise Matrix nez funkcni sebeobrana. A pak to nekdo rozumny prejmenuje na aerobic-superzabijacky-military-system a konflikt je na svete. Ale jako marketingovy trik to zabere

Tradiční je to, co obsahuje tradici, moderní je to, co obsahuje módu. Tradiční může být moderní a moderní může být tradiční. Ovšem toto překrytí je možné jen do určité míry. Záleží také na úhlu pohledu. Z phledu sebeobrany na tradici ani módě zřejmě nezáleží vůbec. Asi tak. Přežití je otázkou vůle a tak trochu štěstí. Technika ať už tradiční nebo mopderní v tom může napomoci, také však nemusí být žádná třeba. Při přežití jde přece o souhrn taktiky, strategie, psychiky, taktiky. Moderní může být sebemodernější, ale pokud se neučí kromě technik i ty ostatní části (které tam ale nemusí být zahrnuty), je na stejné úrovni jako stejně popsané tradiční, které může být sebetradičnější, ale pokud se zde neučí i ty ostatní součásti, které jsou v tradičních systémech zcela jistě zakódovány, tak ...

Prvni dan, jak to chapu ja, by mel umet improvizovat, perfektne rozumet principum, utoky by mely byt realisticke, mel by prokazat nejen technickou, ale psychickou zrucnost ovladnuti boje.

V tomto musím souhlasit s Ginem, otázka 1. danu je v ČR velmi přeceňována. Je to jen 1. stupeň (v překladu dan), kdy žák prošel všemi třídami (v překladu kyu). Toto přeceňování bylo otázkou období bez informací (do 1989) a krátce po něm (do cca 2000) ale jak se zdá střípky, a s tím související "honba za pásky", přetrvávají bohužel dodnes.

[patrik]

Jenže to je skoro všude stejný a korjú džúdžucu je rarita i v Japonsku

To bych si tak rezolutně tvrdit netroufal, řekl bych spíše, že je docela dost svázané s uměním meče a zřejmě je míň známé než např. zde na "západě", ale byl jsem docela překvapen, kolik lidí se mu tam věnuje.

Mno je to subjektivní hodnocení, ale ve srovnání s miliony kendistů, karatistů, džúdistů a aikidistů... a dódžó těchto disciplín na každé základní, střední nebo vysoké škole a policejní stanici

Ale jak píšu, je to subjektivní a rozhodně jich je víc, než tady.

Patrik

[RBR]

Makoto napsal:
Prvni dan, jak to chapu ja, by mel umet improvizovat, perfektne rozumet principum, utoky by mely byt realisticke, mel by prokazat nejen technickou, ale psychickou zrucnost ovladnuti boje.

V tomto musím souhlasit s Ginem, otázka 1. danu je v ČR velmi přeceňována. Je to jen 1. stupeň (v překladu dan), kdy žák prošel všemi třídami (v překladu kyu). Toto přeceňování bylo otázkou období bez informací (do 1989) a krátce po něm (do cca 2000) ale jak se zdá střípky, a s tím související "honba za pásky", přetrvávají bohužel dodnes.

Systém danů a kyu nemá smysl nějak rozebírat. Má své pozitivní i negativní stránky. Jeho největší slabinou je subjektivnost hodnocení. Být předváděné výkony přesně měřitelné jak např. v atletice, tak není co řešit. Každé BU nebo škola má jinou představu o tom co má být splněno, aby adept daný stupeň získal. Nelze se pak na toho dotyčného dívat přes jinou "stupnici".

RBR

[Gino]

Ale je to docela frustrujici videt maniky, kteri co pul roku skacou na dalsi pasek zatimco u Mateje to trva daleko dele....Je to spise muj mentalni problem videt tu degradaci hodnoticiho systemu

Tomuhle velice dobre rozumim. Take jsem se s tim osobne setkal a dodneska me to stve. Pred par lety jsem mel napr. 1.kyu na ktere jsem souhrne drel skoro 5 let a pak potkam nekoho, kdo na nej dela zkousky jiz po dvou letech. Tyka se to ale samozrejme tech tebou zminovanych pozadavku, ktere si muze kazda skola urcit svoje. Doufam, ze to neni v rozporu s tim, co jsem popsal pred chvili.

Podle nej by se prave cerny pasek uz nemel zaobirat jednotlivymi technikami, jinymi slovy zkouska by nemela vypadat tak, ze musi predvest konkretni techniku na konkretni utok, ale ze musi umet vyresit konkretni utok z ruznych pozic a ruznymi zpusoby.

Ted napisu neco, cimz se rozhodne nechci navazet do vasi skoly, jelikoz tu jako takovou respektuji. Ale... spis takova obecna myslenka. Ono, kdyz to tak vezmes... tim 1.Dan by mela ona "cesta" zacinat. Uciteli jsi prokazal svou oddanost a ze to myslis s jeho skolou vazne a teprve tehdy on zacne ti sverovat ta podstatna tajemstvi skryvajici se v pohybech a principech. Teprve tehdy, az znas ruzne zakladni pohyby, postoje, techniky, umis je alespon trochu uspesne aplikovat v pohybu, tak teprve tehdy prichazi to uceni, ktere nemuzes dat kazdemu. Prichazeji techniky, principy atp. Pokud ovsem behem doby toto ze systemu vypadne, pak nezbyde nic jineho, nez kopa lidi, kteri znaji jen to do 1.Dan a pak se musi zaobirat improvizaci a provadenim jiz naucenych technik z ruznych pozic atp. (jak jsi napsal).

Tedy misto toho uceni, ktere by melo zacit (ale nemuze, pac ho nikdo nezna) zacina neco uplne jineho a to improvizace a zdokonalovani, zrychlovani atp. - to samozrejme neni na skodu a je to potreba take a rozhodne to nevypovida nic o tom, jestli je nekdo vetsi stipac a jinej mensi. I clovek s 3.kyu si muze rict, ze umi dost, zamaka na tom a jednou z nej bude stipac (stejne ma kazdej clovek par tzv. osobnich technik, ktere uziva nejvice).

Jak rikam, do nikoho se nenavazim, jen se domnivam, ze tyhle postupne ztraty informaci ze systemu se udali jiz pred nami, deji se ted a budou se dit i dal a ze je to skoda.

[RBR]

Tomuhle velice dobre rozumim. Take jsem se s tim osobne setkal a dodneska me to stve. Pred par lety jsem mel napr. 1.kyu na ktere jsem souhrne drel skoro 5 let a pak potkam nekoho, kdo na nej dela zkousky jiz po dvou letech. Tyka se to ale samozrejme tech tebou zminovanych pozadavku, ktere si muze kazda skola urcit svoje. Doufam, ze to neni v rozporu s tim, co jsem popsal pred chvili.

No zkoušky na 1.kyu jsou stále hodně o ovlivněné pohybovým nadáním. Pokud ten dotyčný byl "pohybový talent" a do toho přidal zarputilost a poctivý trénink, tak mohl to zvládnou za kratší dobu. Někde jsem četl, že Kanezawa udělal 1.dan za dva roky, ale až za dalších cca 15 let o něm řekli, že umí karate. Takže délka přípravy na žákovské stupně je hodně individuální, a je zbytečné si dělat těžkou hlavu z někoho, protože to zvládl rychleji (pokud nebylo zásadně manipulováno z kritérii).

RBR

[zm]

Systém danů a kyu nemá smysl nějak rozebírat. Má své pozitivní i negativní stránky. Jeho největší slabinou je subjektivnost hodnocení. Být předváděné výkony přesně měřitelné jak např. v atletice, tak není co řešit. Každé BU nebo škola má jinou představu o tom co má být splněno, aby adept daný stupeň získal. Nelze se pak na toho dotyčného dívat přes jinou "stupnici".
RBR

No já se domnívám, že právě systém tříd (kyu) a dan (stupňů) je velice užitečné rozebrat. Alespoň tady. Jsem přesvědčený, že právě subjektivita hodnocení je jeho největší předností. Opět se zde ukážou přednosti i slabiny nejen zkoušeného ale také zkoušejícího. Je v tom neustálá reflexe. Ono totiž záleží, jak to kdo vnímá a pojímá. A pokud mají být adepti zkoušek a tím i instruktor a potažmo i styl úspěšný v kriteriích, není zkouška jen otázkou zkoušeného. Je to stejný vztah jako učitel a žák. Pokud by měly být výkony všeobecně měřitelné, jako např. ve zmíněné atletice, nepůjde o bojové UMĚNÍ jako o umění ale o něco exaktního - měřitelného, co může změřit každý. Zkuste např. obrazy, sochy nebo písničky exaktně změřit. Vždyť ani žádné dvě bojové situace nejsou stejné, aby je bylo možné změřit a ani dokonce porovnat mezi sebou. Mám pocit, že do současné doby se opět tento systém přeceňuje. Ano systémy hodnocení zde byly, jsou a budou vždy (jedinou vyjímkou se kterou jsem se osobně setkal je Komei juku Muso Jikiden Eishin ryu iaijutsu - zde stupně výkonosti nejsou), v historii a u různých škol vypadaly ovšem různě (mluvím teď pouze o japonských bojových systémech). Systém kyu a dan založil Kano Jigoro a s jeho systémem barevných pásů měl (a do současnosti má) za úkol podpořit MASOVOU výuku bojového sportu judo. No a protože i ostatní bojová umění (a sporty) toužily po podobném uznání a prifitu jaké mělo judo, převzaly mimo jiné i tento systém. Má svá pozitiva i negativa, jak už bylo řečeno.
MŮJ názor na tuto otázku je - žák přijde do dojo - ryuha bojového umění - a začne se učit, jeho prvotním záměrem je (nebo by mělo být) naučit se a zvládnout první kroky a krůčky a pohyby, poté se přidává a přidává. Učitel, který vidí jeho úsilí jej postupně provádí podle jeho schopností a píle celou cestou a jeho snahu ohodnocuje nějakými diplomy, pásy apod. Mohou ale nemusí se provádět zkoušky. V našem dojo je zkouška formální záležitostí, protože instruktor zná své studenty, ale stresu spojený s VEŘEJNÝM předvedením spojeným se zkouškou studenti neujdou, už nejsou schovaní a v klidu v mase ostatních. Pás tedy není nějakým cílem, ale průvodcem studenta. Pás dané barvy by neměl studenta provázet déle, než je bezpodmínečně nutné, ale také ne kratší dobu, která neodpovídá jeho schopnostem (čas zde hraje tedy jen pomocnou roli), vždy pak dochází k disharmonii, kdy schopnosti neodpovídají pásu a naopak. Pak je někde něco špatně. Mým názorem a také názorem mého učitele je, že zkoušet má instruktor pouze své studenty, může si však k tomu přibrat hosty - poradce. V bojových UMĚNÍCH opravdu není možné exaktního měření. O to se postará až první zvládnutý/nezvládnutý konflikt. V našem dojo se mi podařilo (nevím jakým způsobem) tento nešvar zcela vymýtit, ať už se jedná o "honbu" za pásky potažmo za prvním černým pásem a pak odumření nebo druhý extrém - vyjádření typu, že pásky jsou na držení kalhot a u gi (kimona) tedy nedůležité a nepodstatné. Jenže fenomén zkoušek a tedy pásů, pokud je smysluplně začleněn v systému výuky a ověřen generacemi, má svůj význam pro, promiňte mi ten výraz, didaktiku výuky, jak pro studenta tak pro instruktora. Samozřejmě i ten nepráven vyzdvihovaný motivační efekt, který postupem doby a vlivem "západní" kultury neoprávněně převládl nad těmi ostatními významy, které nota bene ani většině lidí nejsou známy a když je někdo zmíní, tak reakce bývají typu - "no jo, to je pravda ale ..." - toto tedy v lepším případě. zkouška a pás jsou "pouhými" prostředky a průvodci cesty bojových umění, nic víc, nic míň. Ať si říká kdo chce, co chce. A pokud má tento systém i pozitivní stránky jak bylo řečeno, proč se lidé nezaměřují na tyto a otevřeně ve správný čas a na správném místě nekritizují ty, kteří se zabývají těmi negativními?

Ono, kdyz to tak vezmes... tim 1.Dan by mela ona "cesta" zacinat. Uciteli jsi prokazal svou oddanost a ze to myslis s jeho skolou vazne a teprve tehdy on zacne ti sverovat ta podstatna tajemstvi skryvajici se v pohybech a principech. Teprve tehdy, az znas ruzne zakladni pohyby, postoje, techniky, umis je alespon trochu uspesne aplikovat v pohybu, tak teprve tehdy prichazi to uceni, ktere nemuzes dat kazdemu. Prichazeji techniky, principy atp. Pokud ovsem behem doby toto ze systemu vypadne, pak nezbyde nic jineho, nez kopa lidi, kteri znaji jen to do 1.Dan a pak se musi zaobirat improvizaci a provadenim jiz naucenych technik z ruznych pozic atp. (jak jsi napsal).
Tedy misto toho uceni, ktere by melo zacit (ale nemuze, pac ho nikdo nezna) zacina neco uplne jineho a to improvizace a zdokonalovani, zrychlovani atp. - to samozrejme neni na skodu a je to potreba take a rozhodne to nevypovida nic o tom, jestli je nekdo vetsi stipac a jinej mensi. I clovek s 3.kyu si muze rict, ze umi dost, zamaka na tom a jednou z nej bude stipac (stejne ma kazdej clovek par tzv. osobnich technik, ktere uziva nejvice).
Jak rikam, do nikoho se nenavazim, jen se domnivam, ze tyhle postupne ztraty informaci ze systemu se udali jiz pred nami, deji se ted a budou se dit i dal a ze je to skoda.

Ano Gino, uhodil jsi hřebíčkem o hlavičku. je to bohužel přesně tak, ale jen u systémů přrávě těch, které tady už byly zmiňovány - směr judo, karate a aikido, tam při velkém množství technik se lidé mrcasí zbytečně dlouho u žákovských tříd, místo toho, aby už pracovali na zkvalitňování bojových dispozic - načasování, rychlost, plynulost sekvencí atd. A když se konečně tímto prokoušou (je to také tím, že na každé kyu mají jiné - nové techniky, takže jsou vlastně věční začátečníci), tak mají pocit, že znají úplně všechno a přitom stzojí na úplném začátku nečeho, co jim nikdo z daného stylu nemůže dát, protože pro samé učení nových technik a opakování-zdokonalování už zapomenutých na to úprostě už není čas, chuť a vlastně ani invence. pak takový člověk znechuceně odchází a ohlíží se po dnes tak moderním "upgradu" původního stylu. Je mnoho takových, jsou mezi námi, viď ?

[Gino]

zm - chtel jsem hlavne nastinit to, ze kdyz neco v systemu neni (casem se to vinou lidi ztratilo), tak se to samozrejme nemuze vyucovat a musi se to nahrazovat necim jinym.

Tedy "v systemu to neni" myslim tak, ze "kdyz to neumi muj ucitel, nemuze to naucit ani me". Nejvetsi prusvih zacina tehdy, kdyz to chybi v cele linii, tedy ze ani ucitel meho ucitele to neumi... to uz pak vazne nejde delat nic jineho, nez se zamerit na pribirani jinych veci a technik, ci principu od jinud. Bohuzel.

Jednoduse - nemyslim si, ze 1.Danem uz clovek neceho velkeho dosahl a muze se zamerit uz jen a pouze na tu improvizaci a zdokonalovani. Proto jsem daval jako priklad treba dzodo (patrik), kde po cca 4 ci 5 letech pravidelneho cviceni (coz ZHRUBA odpovida dobe dostani se jinde na 1.Dan) rozhodne nikdo nemuze rict, ze uz to ma v malicku, natoz aby si otevrel vlastni skolu. Stejne jako v pripade karate (pucmaz), je to proste nemyslitelne.

Naproti tomu zde si zaklada dojo kazdej hejl s jeste zakovskym stupnem. I takovy jsou/byli mezi nami No, ale to uz bychom se dostali uplne nekam jinam.

[Makoto]

zm - chtel jsem hlavne nastinit to, ze kdyz neco v systemu neni (casem se to vinou lidi ztratilo), tak se to samozrejme nemuze vyucovat a musi se to nahrazovat necim jinym.

Tedy "v systemu to neni" myslim tak, ze "kdyz to neumi muj ucitel, nemuze to naucit ani me". Nejvetsi prusvih zacina tehdy, kdyz to chybi v cele linii, tedy ze ani ucitel meho ucitele to neumi... to uz pak vazne nejde delat nic jineho, nez se zamerit na pribirani jinych veci a technik, ci principu od jinud. Bohuzel.

Tome, ja jsem presvedceny, ze tohle neni zalezitost pouze soucasnosti, ale prirozeny a historicky aspekt. Proste bud to ucitel nevele, nebo to (zatim) predat nechtel a nez se nadal, lezel 5 stop pod zemi...
Prave proto si myslim, ze styl se musi aktualizovat, doplnovat, menit, aby prezil. To preci neni bible, desatero, ale "zivy organismus", ktery reaguje na nove postupy, zbrane, apod. Najit odvahu a zmenit to, protoze uz je to zkratka prekonane...viz bjj, tam uz Gracie bjj neni tak neporazitelne v porovnani s dalsimi styly, ktere ale y GBJJ vzesly. A to se mi prave na bjj libi. Nikdo to nekritizuje, ze uz to neni bjj, kdyz se neco zmeni. proto treba argument zakladatele tohoto vlakna, ze nechce delat jj, protoze to je mix, je nesmysl, ninjutsu je take mix....

[graver]

4Gino: 4-5 let na 1. kyu/dan? To mi přijde v kterémkoliv BU buď jako mimo realitu nebo jako naprostá degradace těch stupňů . Samozřejmě záleží na osobních schopnostech, ale...

[RBR]

......A když se konečně tímto prokoušou (je to také tím, že na každé kyu mají jiné - nové techniky, takže jsou vlastně věční začátečníci), tak mají pocit, že znají úplně všechno a přitom stzojí na úplném začátku nečeho, co jim nikdo z daného stylu nemůže dát, protože pro samé učení nových technik a opakování-zdokonalování už zapomenutých na to úprostě už není čas, chuť a vlastně ani invence.

Tady se neshodneme. Kolik si složil zkoušek v karate? Asi jich moc nebylo. Nemohu mluvit za všechny školy a druhy karate, ale princip je zhruba všude stejný. Zdaleka není pravdou, že na každé kyu se adept učí nové jiné techniky. To by jsem opravdu nedělali nic jiného. Počet používaných technik nijak zvlášť dramaticky nenarůstá. Člověk neustále používá pár základních technik a postojů. Co narůstá jsou kombinace, ale ty tvoříš pořád jen ze základních technik, když se občas objeví tzv. "nová" tak je to spíš zpestření nudného drilu. Jeden příklad za všechny mae-geri. Na 8 kyu se kope samostatně ze zadní nohy, na 7. pořád to samé, 6kyu až 1.dan kombinace-nejdříve mae-geri z přední nohy potom ze zadní. Takže zkoušky nejsou o kvantitě, ale kvalitě. Tato kombinace v podání adepta na 1.dan musí splňovat podstatně náročnější kritéria na provedení než na 6.kyu. V tom je celé tajemství zkoušek, aspoň a nás.
Někde to může být i jinak.

RBR

[Picard]

4Gino: 4-5 let na 1. kyu/dan? To mi přijde v kterémkoliv BU buď jako mimo realitu nebo jako naprostá degradace těch stupňů . Samozřejmě záleží na osobních schopnostech, ale...

Dostavame se teda docela off topic, ale gravere kolik prosimte tech BU jsi delal, ze muzes rict je to je degradace?

Podle me je dost nesmysl to tahle srovnavat. Jsou ruzna japonska BU (a to system kju a danu pouzivaji i ne-japonska), ruzne organizace a dokonce i zvyklosti a taky zpusoby zkousek a udileni tech stupnu. Tak logicky to proste nebude vsude stejne. Proto mi tohle tvrzeni o degradaci prijde dost mimo a nepodlozene.

Napriklad v Kendo nebo Iaido je to docela normani ze pokud clovek cvici a snazi se tak za 3 - 5 let ten prvni dan ziska (a jde to i driv, znam par takovych). Neni v tom zadna magie ani mysterium. Teda nemyslim, ze by to bylo nejak degradujici takhle samo o sobe.

[jeikob]

velmi zajímavá diskuse ,hodně jsem se dozveděl tímto děkuju. no přidám pár postřehů někoho z venčí . tak co mne zaujalo a to delší dobu ty diskuse kolem stupnů .kontraverzní téma.no v klasickém karate odíle za komančů ve věku starších žáků tak bílej pásek nám dali po půl roce a žlutej po roce. důvod motivace abychom měli jako děti barevnej.ale na zelenej už sem musel čekat dva roky .první zkoušku jsem neudělal neuměl jsem ushiro geri a komisaři se nelíbila kata. tak že asi dan pokud bych u toho zustal bych získal za sedm či osm let?
Ale chtěl jsem napsat něco k těm starým japonským školám.Necvičil jsem,ale zajímá mne to a občas na to koukám. zrovna nedávno jsem koukal na ten bujinkan .Nemůžu si pomoct přijde mi to archaické a často nerealistické. hodně technik proti meči a to proti vysokým nápřahům,či ze sedu ze seizi a vůbec technikám ,který asi používal ten samuraj či ninja.bojím se pokud nějaký šilenec vás napadne katanou tak bude mávat okolo sebe jak šílenej. ale hlavně stačí se podívat co zabavěj po demonstaci třeba v janově teleskopy,boxery,nože,a ruzný kratký klacky obitý hřebikama,jo a spreje. a ti lidi s tím nezacházej podle nějakých naučených technik. totiž přijde mi že utočník dělá to co obránce očekavá.a obrance to eliminuje příliš složitě a sofistikovaně.jo vypadá to hezky. ale musí to asi být sakra naročný na načasovaní. no na druhou stranu viděl jsem dokument o japonské policii a ti cvičili kendo.tak věřím že jim se to muže hodit proti radikálním studentům. no jak vlastně vypadají v jiu jitsu ty techniky uderů? atemi dá se to vidět někde

[patrik]

4Gino: 4-5 let na 1. kyu/dan? To mi přijde v kterémkoliv BU buď jako mimo realitu nebo jako naprostá degradace těch stupňů . Samozřejmě záleží na osobních schopnostech, ale...

Jak píše Picard, tak já potvrzuju 3 - 5 let je úplně normální. Je to standardně dlouhá doba. Ano záleží na jednotlivci (já lama třeba v kendó dělal 1. kjú po 7 letech a šodan nebudu dělat nikdy), ale hned degradace a mimo realitu a dokonce ne dan, ale ikkjú. A dokonce v kterémkoliv BU... uf

Myslím, že tohle je právě jeden z důsledků toho mýtizování a nepochopení "šodanu" jako prvního stupně. Je to docela přirozené, těch X let zpátky, kdy nebyla příležitost cvičit, nebyli tu učitelé, nebylo lze možné cestovat za vzděláním, ale dneska

Bez útoku, ale kolik let by měl člověk, prosím, cvičit, aby mohl složit šodan? Hele a co potom, kolik let (dekád?) než se dostanu třeba k 3. danu... ?

Patrik

[graver]

gravere kolik prosimte tech BU jsi delal, ze muzes rict je to je degradace?.

Jen jedno - karate. Jen můj názor - nepřu se. Možná se chybně domnívám, že stejnojmenné stupně mají v jiných BU srovnatelný obsah. Prostě nemám s čím srovnat.

[Picard]

Možná se chybně domnívám, že stejnojmenné stupně mají v jiných BU srovnatelný obsah.

Ja prave myslim, ze moc nemaji. Nebo nevidim jediny duvod proc by mely. To by ty organizace jednotlivych BU musely spolu nejak spolupracovat (pri sestavovani komisi, pravidel pro zkousky atd.), nebo tak neco.

Prave proto je dobre znat a mit moznost na zaklade znalosti vynaset soudy a komentare. Podobne nepodlozene vyroky o cemkoliv jsou ale bohuzel tady na bu.cz jiz smutnou tradici.

[graver]

Bez útoku, ale kolik let by měl člověk, prosím, cvičit, aby mohl složit šodan? Hele a co potom, kolik let (dekád?) než se dostanu třeba k 3. danu... ?
Patrik

Asi tolik jak psa jeikob, ale on to nemyslel vážně
Jak říkám, nemám rozhled a vidím jen karate a to ještě jen lidi kolem sebe, takže tu degradaci beru zpět jako příliš silný termín, když jste mi otevřeli oči. Co já +/- znám, tak velmi zhruba kyu=rok, kdo je dobrý a moc ho to bere, může půlročně, my začínáme na 9. kyu, takže těch 5 let minimum, dany pak jdou asi pomaleji (spekulace). Ale v jiných BU je zase míň stupňů (judo 5?), tak to je o něčem jiným. Taky jsem někde viděl prav idla s minimálními odstupy termínů zkoušek na jednotlivé STV v karate - tam byl začátek víc nahuštěný, ale nevím, pro koho to platilo. Mě to moc nebere a hypoteticky bych stejně skončil u STV, na kterém je ushiro...

[graver]

4Picard - kaju se Já mám fakt malý rozhled, ale férově říkám, že je to jen můj humble názor, který si nechám rád opravit - nevydávám to za galaktickou pravdu, na které chci žít a zemřít. S tou degradací jsem myslel případy, kdy frekvence "páskování" neodpovídá reálným zkušenostem a dovednostem (což může být i můj případ) - prostě zkušební komisař uznal techniky a kata za vyhovující, tak to dal - nedělám si iluze o tom, co to říká o mém karate.
V žádném případě neútočím na nikoho, kdo má třeba 1. dan za 4 roky - tak to nechápejte.
Jinak ve velmi malém počtu případů jsem srovnávat mohl a tam ta stejnolehlost občas fakt nebyla.

[jeikob]

ushiro geri byl zelený pásek:) těžký kop. co si pamatuju človek musel zacvičit kihon,katu a řízené kumite.

[graver]

ushiro geri byl zelený pásek:).

Hm, tak jsem dojel . Pravá noha nevydrží a i kdyby, tak to pošlu tak na kotník...

[jeikob]

ushiro geri byl zelený pásek:).

Hm, tak jsem dojel . Pravá noha nevydrží a i kdyby, tak to pošlu tak na kotník...

měl jsem u něj problém z rovnováhou. ale na druhou stranu švihový z otočky to mi problém nědělalo. navíc oni ho chtěli ze zenkutsu jak z učebnice