Nazdar...takže: Tradiční barmský box je starý více než tisíc let. Od svého vzniku prošel jen nepatrnými změnami. Povoleny jsou všechny druhy úderů a kopů (včetně úderu hlavou). V boji zblízka se smí používat i hodů. Boxeři bojují bosi; jejich pěsti jsou omotány pouze bavlněnými bandážemi.
V době obsazení Barmy Angličany byla existence barmského boxu ohrožena, neboť nácvik tohoto bojového umění a všechny zápasy byly zpočátku zakázány. Později se však turnajů účastnili dokonce i angličtí guvernéři!
Dnes jsou soutěže organizovány většinou během buddhistických svátků. Po sklizni rýže jsou např. zapalovány obrovské hranice. Boxeři přicházejí k ohni a zápasí na udusané zemi, v ringu ohraničeném provazy. Na rozdíl od příbuzných bojových sportů nejsou v barmském boxu známy váhové kategorie. Existují však čtyři výkonnostní třídy. Základem kritérií jednotlivých tříd jsou technická úroveň zápasníků a dosavadní úspěchy v soutěžích. Mladý boxer startuje na začátku své kariéry ve 4. třídě.
Dříve boxeři nosili trojcípý šátek (!oumčji). Tento zvyk (tak jako tetování na nohou) ale postupně zaniká. S tradičním barmským boxem je neodmyslitelně spjat zahajovací ceremoniál (kato pwe ) a orchestr , složený převážně z bicích nástrojů, který hraje během zápasu. Před každým zápasem boxeři provádějí za hudebního doprovodu svůj "boxerský tanec".
Na průběh zápasu dohlížejí dva ringoví a tři další rozhodčí. Zápas trvá tak dlouho, dokud jeden z boxerů není vyřazen k.o. nebo zraněním.
Při zápasu smějí být použity všechny druhy úderů pěstí a kopy nohou, údery loktem a kopy ko1eny. Povoleny jsou i údery hlavou a různé porazy/ hody. Zakázáno je pouze kousání, tahání za vlasy, údery vedené na genitálie, píchání prsty , údery hranou ruky a útok zezadu.
Trénink barmského boxu je obzvlášť tvrdý.
V Barmě existují různé druhy turnajů. Obyčejně začínají zápasy boxerů
nižších tříd. Nejdůležitější turnaje se konají v Rangúnu.
Při vlajkovém turnaji (lekhwei alam pwe) vítězové získávají vlajky různých barev. Každá vlajka je spojena s určitou prémií. "Tasche schou akaunschoum pwe" se účastní jen nejlepší boxeři z různých provincií. Vítěz tohoto turnaje, barmský šampion v boxu, obdrží čestný titul "šinschoum" a stane se slavným po celé zemi.
Nejslavnějším barmským boxerem byl "Mouju" (Hromová rána).Byl jmenován "králem boxerů", protože se dvanáct let aktivně účastnil soutěží a během let 1960 až 1972 neutrpěl jedinou porážku -což je s ohledem na barmská pravidla boje téměř nemožné.
Doufám, že to je vyčerpavající odpověď....
