andromeda píše:WT_Martin píše:BTW obdrzel jsem scenar + zakladni informace o filmovem studiu. Informace mam prectene, scenar teprve cist zacinam a kvuli praci se k nemu poradne dostanu asi az pristi tyden. Rad bych si ale par veci ujasnil.
Myslim si, ze napad je zajimavy, ale jsem hodne zvedav, jak dopadne jeho realizace. Prozatim me zaujaly tyto veci:
- Jmeno rezisera (Pavel Soilis) neznam - co uz natocil?
- Je konec unora, tedy cas, kdy by melo nataceni zacit a presto nejsou stale urcene vsechny hlavni role...?
- Dneska by se mel natacet propagacni videoklip k filmu Saman - bude nekde k dispozici (napriklad na strankach projektu) k volnemu stazeni? Docela by me zajimal.
Hlevní role byla svěřena Martinu Dejdarovi, jenomže po velmi odmítavých reakcích hlavně ze stran veřejnosti právě z bojových umění jsem se mu smutně omluvil a jeho obsazení zrušil. Hledám člověka s charismem mistra a hereckým nadáním - nevíte o někom ? Ale mám pocit, že toho pravého brzy objevím. Třeba na příštím castingu.
S "nagualkou" Sylvií Grau (léčitelka Pavla Mašková) bude rozhovor v časopise ASTRO tento čtvrtek a s hlavní hrdinkou Nelou Vonkovou (herečka, zpěvačka, modelka, zdravotní sestra a studentka boj. umění - u mně) - za 14 dní. Jinak je vše důležité obsazeno, mám radost z Ondry Vetchého, kterého toto téma opravdu hluboce zajímá a jeho dcera Veronika se možná objeví v tomto projektu - právě začala trénovat - zatím nezávazně.
S dalším obsazením si zatím nemusím dělat starosti - mám celkem výběr v databázi a stále dělám kamerové castingy a hledám zajímavé tváře - i bojovníky do menších rolí. Ty stačí obsadit pár dní před konkrétním natáčecím dnem.
Přidávám výnatek rozhovoru s režisérem Pavlem Soilisem :
A kdy přišel zlom ?
Asi tak v roce 1999. Měl jsem celkem vyděláno a mohl jsem si i pořídit domek, nebo dobrý byt - ale také jsem si mohl splnit svůj velký sen. A tak jsem si koupil profesionální kameru, střižnu, počítač,…… prostě jsem si nakoupil veškerou nejmodernější techniku, sednul jsem si s tím doma - a vůbec jsem nevěděl, co s tím ! Shodou okolností jsem potkal dobré lidi, kteří mě “vrátili do reálu”.
Říkal jsem : “já chci točit tohle a tohle” a oni na to “ty jsi se zbláznil ! umění ? .... tady …. a u nás ….. na to teď zapomeň ! Nejdřív musíš dělat silnou a tvrdou komerci a až si vyděláš, můžeš dělat umění !”
Co jsi tedy začal točit ?
Tak jsem začal s televizními dokumenty a pořady. Během půl roku mi přišla nabídka na jeden z nejlepších dokumentů, který jsem kdy dělal, a to je “Princess Cruisis”. Velká americká firma, která má nějakých osm až deset zaoceánských výletních lodí. Dělají luxustní plavby okolo světa, trvající 72 dní. Zajíždějí do těch nejlepších destinací. No a já jsem o tom dělal větší dokument, kterým jsem si i docela navrátil část investic. Do současnosti už mám na kontě cca 600 pořadů, z toho kolem tří set odvysílaných, především v kabelových televizích, plus reklamy a pod…, včetně animací a triků.
A kdy ses tedy dostal k “umění”, tedy k filmu ?
Já si nejřív myslel, že se přes veškerou práci na dokumentech a reklámách k opravdovému filmu dostanu tak ve pětačtyřiceti, padesáti letech. Ale najednou přišel jistý člověk, že by chtěl točit film. Trvalo mi rok, než jsem se dostal k tomu, přečíst si scénář. Nejdřív jsem jej odmítal, ale nakonec jsem řekl, že jo, že do toho půjdu. Ten člověk tedy sehnal štáb, začali jsme pracovat - a celé to hned začalo hrozně skřípat. Nemohl jsem být téměř s ničím spokojený a nakonec jsem už “na plac” chodil tak strašně nerad, že jsem od toho filmu odešel a dotyčnému organizátorovi jsem řekl, ať si to dodělá sám, že už o tom nestojím.
Ten film jsi ale nakonec natočil, jak to tedy bylo ?
Když jsem s tím “sekl”, začali za mnou chodit lidi od štábu i mí známí lidi od filmu a tlačili na mně, abych to dodělal, že je to dobré téma a tak dále. Navíc, je to téma o šikaně na škole a k tomu tématu mám i já dost blízko. Bohužel jsem jí na škole zažil osobně, vždy jsem byl spíš menší a drobnější. To téma “Barevného světa” mne lákalo osobně. Vzal jsem tedy téma osobně, sám jsem si přepsal a upravil scénář a začal hledat sponzory a sestavovat tým. První film byl velká škola. Dělal jsem dost chyb, už například ve výběru lidí, štábu a tak…. S technikou jsem problémy neměl, ale zase jsem se musel učit ve filmové režii, film je úplně jiný, než dokument, ve filmu máte herce, role, dialogy,…. stále se učím a doškoluji v režii, digitální technologii.
Ty točíš na filmový materiál, nebo na digitální nosič ?
Na digitální. Na počátku nedosahovala takových kvalit, jako ověřený filmový pás, nicméně dnes už je kvalita vyrovnaná a digitální technologie je technologie budoucnosti. Už je nás v této zemi víc, kdo točí na digitál. Je to mnohem levnější, nepotřebujete tolik světel, zázemí, kamery jsou lehčí, mobilnější, i střih, ozvučení a jiné věci jsou mnohem snazší a mají různé možnosti.
Co je tvým velkým filmařským snem ?
Jednoznačně televizní seriál. Moc rád bych jednou točil takové televizní seriály, jako uměl Jaroslav Dietl. To je mým snem.
Moc se těším na ©amana. Už ho mám v hlavě několik měsíců a jdu do toho. A já jsem nikdy nešel do ničeho, čemu bych nevěřil a co bych nedotáhl do konce. Pokud něco začneme, tak už to nepustíme. Neexistuje nejde, neexistuje nechci, nebo neumím. Neumím - to se dá naučit. Nechci - to je průšvih. Takže pokud to chci, tak výsledek musí být maximální. Ode mne i od všech ostatních.
Jak tě oslovuje téma ©amana ?
Velmi mne oslovují lidé, kteří se okolo ©amana pohybují, cítím jejich upřímnost a veliký zájem. Také je to pro mne, jako pro nového režiséra výzva - ©aman je náročný film a vůbec náročný projekt. Okusil jsem i bojová umění, věnuji se i tématice léčitelské, relaxační hudbě,…. téma šamana je mi blízké, rozumím tomu, rozumím si se Slávkem Polákem, producentem a autorem ….. až jsem si říkal “propána, kdo jiný by tohle měl točit, než já ?” J
)
