severin píše:http://aikidozurnal.aikidocb.cz/texty/showtext.php?soubor=sotnak.txt
No.
Dovolil bych si reagovat na některé věty tohoto článečku.
Na prvním místě je důležité uvědomit si, že techniky aikido obvykle cvičíme proti stylizovaným a idealizovaným útokům. To cvičencům zjednodušuje studium obecných vzorců pohybu v aikido. Jak jsou cvičenci stále pokročilejší, rychlost a síla útoků by se měla zvyšovat, a cvičenci by se měli učit přizpůsobovat základní strategie pohybu v aikido širšímu okruhu útoků.
>Kámen úrazu cvičení aikido u nás je to, že ty stylizované a idealizované útoky se cvičí pořád. Na žádném tréninku, na žádné stáži nebo semináři (a to i na akcích pro cvičence od 1.danu výše) jsem nezažil útok "jak to ukeho zrovna napadne". Autor článku to sám tak trochu přiznává použitím výrazu "rychlost by se měla zvyšovat", a ne "rychlost se zvyšuje". Stručně - cvičí se stále stejné sračky, které fungují mezi aikidisty, ale nikoliv "venku". Jo, možná že jsou útoky rychlejší, ale je to dané tím, že pokročilý aikido-uke se do techniky toriho rychleji a správněji "našteluje" (aby se mu dobře padalo) a technika tak ve finále vypadá rychle, tvrdě a funkčně. Začátečníci tuto fintu neprohlídnou a spolu s idealizací zakladatele vesele a sebevědomě hopkají po cestě aiki, dokud jim někdo na zastávce trolejbusu nedá přes hubu a oni tento podvod prohlédnou, nebo po ní hopkají navždy, protože se díky své filozofii zdárně vyhýbají všem konfliktům a žijí v blažené nevědomosti až do smrti.
Mnoho technik aikido nelze efektivně cvičit bez průvodních aplikací atemi (úder vedený k útočníkovi s cílem usnadnit si provedení následující techniky). Kvůli bezpečnosti během cvičení je atemi často vynecháváno. Je ale důležité atemi pečlivě studovat a věnovat nějaký čas cvičení atemi, aby měl každý možnost jej v případě nutnosti efektivně použít.
>Další věc, která se v mnoha oddílech nekoná - procvičování a celkově vůbec používání atemi. Aikidisti se celé roky odvolávají na bezpečnost a nakonec to dopadá tak, že se jeden druhému bojí dát třeba obyčejnou facku. Je zajímavé, že v jiných bojových umění to jde, dát někomu atemi tak, aby to spolucvičitele nezranilo (ať Tori Ukemu nebo naopak), a přitom mu to nejen ukázalo slabé místo v obraně/útoku, ale taky trochu připomnělo realitu a poškádlilo jeho "nezasažitelné" ego. Atemi v aikido je tajuplné. Všichni o atemi slyšeli, ví jak je sakramentsky důležité, ale nikdo jej nepoužívá. A když už se někdo o atemi pokusí, pak je to jakési prázdné máchání dlaní deset centimetrů od útočníka, kterého to stejně nevzrušuje, protože už se těší, až skončí jeho role ukeho a až se bude moci ukázat jako tori.
Aikido se někdy při srovnávání s jinými bojovými uměními vyzvedává. Studenti aikido jsou často zvědaví, jak dobře by osoba cvičená v aikido obstála proti někomu srovnatelné velikosti a síly, který cvičí jiné bojové umění jako například karate, judo, ju jutsu nebo box. Je přirozené, že ten, kdo si vybral pro cvičení nějaké bojové umění, doufá, že toto bojové umění má efektivní bojové užití. Je ale také důležité uvědomit si, že zakladatel aikido Morihei Uešiba cíleně rozvíjel své bojové umění v něco jiného než nejvíce smrtící bojové umění na planetě, a může být dost dobře možné, že jiná bojová umění jsou pro boj efektivnější než aikido.
>Další typická fráze používaná aikidisty - my necvičíme smrtelné bojové umění, my cvičíme mírumilovné umění. Myslím si, že až na pár magorů nikdo z nás normálních lidí netouží po tom, aby cvičil "nejvíce smrtící bojové umění na planetě", ale aby cvičil něco, s čím v dnešní době plné agresivních pitomců účinně ubrání sebe, své blízké a podobně. Pokud nejste profesionální voják, agent FBI, CIA, AIDS, TELECOMU, vymahač dluhů nebo dvorní dodavatel mrtvol rusko-čínské mafie, jde vám hlavně o tu efektivitu obrany (vynechme debaty o lidech, kteří cvičí bojová umění pouze kvůli zdravému pohybu - to je jiná kategorie).
Nebudu to prodlužovat - tento článek mi nepřipadá nějak moc přesvědčivý, spíše jej řadím do kategorie klasických alibisticko-propagačních shitů aikiďáků, kterých jsem přečetl (a zezačátku děsně žral) stovky. Prostě řečeno - ztotožňuji se s většinou odpůrců aikido na tomto webu a nemyslím si, že by to psali lidé, kteří neví o čem mluví. Já osobně jsem cvičil aikido aktivně přes 8 let, vedl jsem i oddíl a vymetal všechny možné stáže a soustředění. Mimo to jsem cvičil 4 roky karate, něco přes rok kung-fu a momentálně se věnuji bujinkanu. Ani jedno z posledně výjmenovaných umění bych si za normálních okolností nedovolil povyšovat nad aikido, kdyby se alespoň trochu změnil systém cvičení. A aikiďáci nemusí chodit daleko - stačí se vrátit ke kořenům, které tak nějak vykradli - k daito-ryu a poučit se ze systému jejich cvičení (mohli by se poučit i z jiných japonských škol, ale daito-ryu je jim samozřejmě nejbližší). To by ovšem hombu dojo japan nesmělo být tak zatvrzele tvrdohlavé v propagaci vlastní verze vzniku a efektivnosti aikido.
A nyní na mě můžete kydat ty hnoje o tom, že jsem pravděpodobně nic nepochopil, a že jsem úplný debil. Asi máte pravdu
