K tomuhle tématu už jsem se několikrát vyjadřoval na tomhle webu i jinde a osobně nepovažuji tuhle změnu za žádný průlom až na odstavec 3 u nutné obrany(i když opět poněkud nešťastný),to že v odstavci dva místo původního "zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku" popsali jednostlivé okolnosti, měřítka nepřiměřenosti, tak v podstatě vůbec nic nezměnily, protože tyhle měřítka se uplatňovali již předtím v praxi(jen tak opticky uspokojily laickou veřejnost volající po rozšíření nutné obrany), a dále se bude uplaťňovat i mnoho měřítek jiných o kterých zákonodárce mlčí. pokud to někoho zajímá tak vzhledem k tomu že nutná obrana a krajní nouze trestní odpovědnost zužují (tzn zbavují) tak je možné použít analogie, tzn. rozšířit výkladem uplatněné podmínky.
Už za starého trestního zákona platilo, že obrana
musí být učinnější a silnější než útok jinak by ho nebyla schopna odvrátit a za druhé že to
na rozdíl od krajní nouze nutná obrana nevyžaduje, aby bylo možno nebezpečí odvrátit jinak, tzn njesou nároky na to aby šlo případného vraha ukecat to jsou základní výkladová pravidla které je možné nalézt v odůvodněních soudu, učebnicích práva i komentářích.
Co se paragrafu 3 týče jde jen a pouze o speciální případ , který přesně popisuje, kdy se ještě považuje obrana za přiměřenou vzhledem způsobu útoku k osobě obránce , takže v podstatě by nemuselo jít opět o žádnou změnu, ale v tomhle konkrétním případě záleží kam se vrtne budoucí soudní praxe.
Snad jsem Vás moc nenudil a kdyby někdo měl nějaký dotaz, zkuste se zeptat třeba budu vědět
