Havos píše:graver píše:....na někoho, kdo v bezpečné vzdálenosti velké země vykřikuje něco o české malosti a připosranosti, ...
To s cim mam spatnou zkusenost je,ze lide se tu jen malokdy podivaji jeden druhemu do oci, nepozdravi se, neusmejou, nejsou k sobe ohleduplni, spiclujou se navzajem, zavidi si, cekaji uplatky, byrokracie primo vzorova, hrdost jedine pri hokeji (a to musime vyhravat) , policajti bez respektu, fales, lenost...
Před deseti lety bych si možná myslel něco podobného. Dnes to vidím jinak. Procestoval kousek světa, spolupracoval s lidmi z různých zemí, 4 roky pracoval pro Američana. Myslím, že dobrých a špatných vlastností najdeš v každém národě.
Lidé zmiňují jako negativní něco co vidí u jiného národa a jim to chybí (dalo by se řící skoro závist). Lidé touží po tom co jim chybí a neuvědomují si co mají. Vsadím se, že někdo z jiného národa by mohl tvrdit co Češi všechno mají. Někdo to vyjadřuje negativně, někdo pozitivně. To je dáno historií, kulturou, výchovou.
Dnes jsem celý den strávil jednáním s Portugalo-Francouzem a on mi sám od sebe řekl: Máte krásné ženy, to u nás není. Máte chytré lidi a vzdělaný národ. Jsou mnohem flexibilnější a naslouchají v porovnání se zkušeností s Němci (skoro opak lenosti; porovnej si kolik na práci jednoho Čecha připadá Němců, Italů, Francouzů, ©panělů atd.). Na základě spolupráce s českou firmou řekli lidé z jejich vývoje, který si může dovolit investovat 100 a více násobky toho co u nás běžná firma: Občas bych chtěl mít nápady jako konstruktéři v Česku.
Třeba jednou najdeš co jsi ztratil.
ad Úplatky: Jsou všude.
ad Byrokracie: ISO je všude. Teď na nás valí z Japonska a ze západu systémy six sigma, "continuous improvement" a jiné chujoviny.
ad Faleš: Ještě jsi neprohlédl podstatu "keep smiling" a společenské přetvářky?
No a nejzajímavější z pohledu psychologie mi přijde dívání se do očí.
Dá se to vysvětlit různě a stejnou věcí (ať už se dívat nebo nedívat) mohou lidé vyjadřovat úplně jiný postoj. Strach, neupřímnost, citlivost, ponoření se do sebe, nedostatek sebedůvěry. Nedíváš se do očí. Možná. Pokud někdo slyší celý život ty jsi skvělý, nejlepší, geniální, tak pravděpodobně nebude mít takový problém dívat se zpříma do očí a podobně. Ale otázkou je proč se druzí, třeba za velkou louží, dívají do očí. Je to upřímnost? Je to férovost? Je to srdečnost. Je to proto, že si hlídají svého protivníka?! Je to způsob ovlivňování? Jak reaguje? Co si asi myslí? Je pokořen? Vidí moji jedinečnost?
Ve zvířecí říši může být přímé dívání se do očí považováno za projev agresivity a útoku.
Co je pak správně? To musíš cítit, ne vidět.