Onion píše:Pokud můžu k té nepřerušené japonské linii. Tam vidím jeden problém a to je v Japoncích samotných. To co jim umožnilo aby ta umění přežila do dneška i v době střelných zbraní (nemá cenu tady vyjmenovávat všechny ty vlastnosti jako vztah k tradici, k učiteli etc.etc.) tak i mohlo a v některých případech působit kontraproduktivně. Zkostnatělost, nepřijímání nových věcí (můj mistr to tak nedělal etc.etc.)
Tohle mi nesedí... není žádná standardní škola meče... takže to ani nemohlo "zkostnatět". V průběhu staletí vznikaly stovky různých škol z těch předchozích. Fór je v tom, že ti, kdo vytvářeli nové techniky a školy měli dokončené "vzdělání" v těch předchozích, obvykle v nějaké z nich.
Většina z nich si ty techniky vyzkoušela. A právě to předávání bez úprav vede k přesnému přenosu. "Zkostnatělé" to je, protože to nebude fungovat na ulici proti bejzbolce... Ale už asi podesátý

Bylo to vymyšlený kvůli ulici šestnáctýho, sedmnáctýho, osmnáctýho století...
A ty nejstarší školy, jako je třeba Katori ©intó rjú z první půlky patnáctýho století nebo Kašima ©in rjú byly vymyšlený do velikých bitev...
Ale kdo z nás/Vás může říct, že někdy viděl nějakou takovou školu.
Tady nové školy (s JPN názvy) vytvářejí blbečci, které si techniky vytáhly z paty, v lepším případě z nějaké knížky a mají dost drzosti na to, vyřvávat, že ten jejich směr je tradiční a jediný správný... a taky, že je to nejlepší sebeobrana na dnešní ulici.
Onion píše:V Evropě platí to samé v opačném gardu. Tady bylo dlouhou dobu místo pověstného zlatého telete na oltáři postavena věda, pokrok, vývoj to se odráželo přesně naopak. Všechno staré bylo špatné, když máme bouchačky nepotřebujeme kordíky etc.etc. ve skutečnosti se domnívám, že ta situace se sice jinými cestami, ale takřka vyrovnala a dospěla do stejných stádií. Na obou stranách barikád jsou malé skupinky těch kteří umí i v bojové podobě a většina si jen tak hraje. Za tu hru dostává ale spoustu důležitého do života. Uznávám totiž, že i living history v podobě šermířské skupiny která studuje keltský či římský život obohacuje zůčastněné podobně jako škola kde se schází skupinka správných a skoro nefalšovaných samurajů
S tímhle souhlasím... a jedna informace. Nemyslete si, že v JPN je nějak majoritně vyznáváný "samurajský kult" nebo historie. Tam to dělaj taky jen nějaký blázni našeho typu. Hromadně se tam učí na základních a středních školách (kendó... džúdó) a o starých školách se tam taky ví prdlajs.
Onion píše:S tou nepřerušenou vývojovou linií bych to tolik nepřeceňoval. Pobýval jsem u člověka jehož přímá vývojová linie sahala až k legendárním samurajům o kterých si nadšenci japonských BU čtou a sní. Držel jsem v jeho zbrojnici velmi staré zbraně, dostal jsem darem od toho člověka také zbraň. Mohl bych s tím dělat hrozné reklamní tanečky, ale já toho člověka neberu, protože vyučuje něco jiného. Vyučuje takové věci aby se líbili, aby dobře vypadaly. Klidně to u kuchyňského stolu řekl na plnou hubu. Mám si takového člověka vážit? (přitom jeho osobní schopnosti byly opravdu na vynikající úrovni!!!) Proto se i na takové věci jako je přímá linie dívám skepticky. Nedá se to samozřejmě generalizovat, ale je to tak

Jaks napsal, nedá se to generazilovat... je to jak s tím švejkováním. Navíc, kdo Ti tohle řekne (přizná se), ten žádnou starou školu nedělá a nezná... Možná si kupuje tradiční oblečení a zbraně, používá nějaké názvy - exotické, je hrozitánsky tajemný, ale pravděpodobně je to lhář.
Jeden z těch typů, který tahaj z paty, řekl bych.
Popíšu Ti, jak to vypadá ve starých JPN školách, jak to znám já.
Přijdeš tam, protože ses dozvěděl, že něco takového existuje... chceš cvičit, oukej, můžeš začít. Učíš se základní pohyby, dodržuješ danou formu, přesný postup a techniky v předepsaném pořadí. Až Tvůj učitel uzná za vhodné, že ses dostatečně zlepšil, představí Ti nový pohyb... a dokud ho děláš blbě, budeš ho opakovat. On neimprovizuje, nevybírá ti pohyb, který myslí, že se naučíš líp... nešije Ti to na tělo, aby se Ti zalíbil, nebo aby ses to naučil dřív. Dodržuje formu, protože v momentě, kdy bude vyučovat takové věci, aby se líbily a dobře vypadaly, už to nemůže být stará forma. Takhle postupuješ dál a dál a někde po deseti, dvaceti letech budeš cvičit to, co je v té škole nejpůvodnější.
Staré formy "líbivost" nebo spíš eleganci obsahují i bez těch změn. Dodržování šisei (dobrá pozice těla) a věci jako kigurai (vznešenost) jsou prostě součástí toho všeho. I bez úprav.
Samozřejmě je tahle elegance jednou z částí celku (síla & jednoduchost - další složky)
To, že někdo vyučuje něco jiného, než je v té formě, aby se to líbilo může znamenat, že prostě to "původní" nezná.
Takovej člověk samozřejmě bude tvrdit, že lžu já

, a protože vystupuje na veřejných šou a vydává hromady "knížek" a brožur, nezbývá, než mu věřit

.
Patrik
P.S.
Stejně to chce spíš vidět... zažít.