Jendis píše:Rozdíl mezi "evropanem" a "japoncem".....v podstatě se technika shoduje,jde spíše o mentální přístup k boji....tam je rozdíl.
Technika je v podstatě úplně jiná

Evropská technika s holí (tak jak jí znám třeba z Bajaji

nebo Robina Hooda

) se možná podobá okinawskému karate/kobudo, ale od japonského bodžucu bude zřejmě na míle vzdálená.
Nejlíp by japonskou dlouhou hůl popsali ti, kteří jí cvičí (Katori ©intó rjú nebo třeba Takeuči rjú)... z dálky můžu říct, že není velký rozdíl při použití rokušaku bó (cca 180 cm hůl) v Katori ©intó rjú a kopí, nagitany nebo třeba meče...
V případě džó se dokonce mluví o tom, že džó má 360 čepelí a jeho techniky vycházejí z pohybů meče, dlouhé hole (rkšk bó

), kopí a naginaty... Z mé vlastní zkušenosti můžu říct, že držení džó, pozice ruky, odpovídá držení meče (obecně tenouči, konkrétně honte = kirite, gjakute = sakate = učite... to jsou základní "tvary" držení)... Mimoto je tu dodržováno správné kime

, bouchá se do jednoho místa a skoro vždycky koncem (džósaki) hole... Krom toho je tu zcela odlišný přístup k výuce...
Mám zkušenost i s krátkou holí tandžó (sutteki = stick), která je z devatenáctého století a její délka se pohybuje kolem 90 cm (spíš míň)... koncepce je stejná, jenom se nepoužívá úder oběma rukama... Takhle vypadá jedna kata Učida rjú tanžó (ale jse spíš blokovací - jediná)
http://www.furyu.com/onlinearticles/tanjo.html Zkusil jsem si i hanbó, Kukišin rjú s Quintinem Chambersem, ale tady hůl používá spíš možnost zadržet, škrtit nebo povalit partnera... to je zřejmě ta nejlepší hůl pro sebeobranu... a taky je to zřejmě ta hůl, kterou tu ve většině klubů cvičí s nálepkou "okinawské kobudó"... což je blábol.
Jendis píše:Konkrétně v šermu je pro japonce nemyslitelné jen tak řezat protivníka,spíše si počká na "čistý útok",kdy ho setne(pokud se pletu,opravte mne).
Pleteš

při nácviku zcela určitě, ale v boji šlo o život a ten si Japonec hlídal stejně jako Evropan. Uvědom si, že je práce byla sloužit pánovi, a kdyby ho kuchli moc brzo, kdo by pánovi posloužil... Viděls souboj v Rašómonovi? Kurosawa udělal (prý) nejlepší filmový souboj všech dob... a výsledek působí jako chaotická honička po lese... osekávání pařezů a mlácení kolem sebe... Kdo to nezná, bojuje tam lupič (Mifune) a samuraj...
Jendis píše:Evropan bude poskakovat,tady bodne,támhle řízne a snaží se soka oslabit,udolat.(Japonec klidně přijme svou smrt,evropan hledá možnost,jak se jí vyhnout).
viz výš... ale i ten Japonec bude poskakovat, támhle řízne a tady bodne... jedním sekem se vypořádá s nějakým tím rolníkem... když nemá zrovna ňákej ten dan v karate...
Starší formy kendžucu dokonce řežou ruce, sekají do slabin a nasekávájí hlavu napůl, protože je určený do bitvy... stejně jako ty evropský školy... Tady někdo vezme bokken, udělá nějakou protitechniku, co dobře vypadá a řekne, že to je kendžucu... (i když to je asi mimo téma).
Jendis píše:Co se týče evropského pojetí boje s holí,zdá se mi trošku chudší.....japonské(a koneckonců i čínské) pojetí tyče je rozmanitější....více větví(stylů) a nepřeberné množství technik.
To sedí... Japonce to bavilo, byla to jejich práce a měli s tím zkušenosti... a nebyli líný si to, co vymysleli ověřovat... Kdo chtěl dokázat, že jeho technika je nejlepší šel a vyzval nějakýho borce z jinýho týmu... a když mu dal pár přes držku, popsal, co udělal, jak to funguje a šel vymejšlet dál... A když umřel sešlostí věkem, ňákej jeho žák, kterej už tu techniku dávno uměl vymyslel nějakou novou... šel to zkusit na ňákym jiným sportovci a když to zase vyšlo, popsal techniku a přidal jí k té první... možná taky né, tu svojí techniku popsal jako lepší a založil novou školu...
...varianta druhá, že dostal kotel a umřel logicky znamenala, že ta technika nebyla v poho a dostatečná, a tak nová škola nevznikla...
varianta třetí... technika sice dobrá nebyla, její tvůrce dostal kotel, ale neumřel a tak na chvíli zalez do ňákýho kostela a za rok, za dva vylez a tvrdil, že umí něco novýho... a už nikoho nevyzýval...
No a teď si vem, kolik stovek let tohle fungovalo a kolik lidí mělo (i dnes má) potřebu tvrdit, že jejich technika je něco extra...
Díky tomu se tyhle věci můžeme učit, nadávat si do ignorantů a tvrdit, že právě ten náš styl je ten nejlepší...
Jendis píše:Tady se taky možná pletu,ale evropských mistrů evropské hole moc není(jestli vůbec-já nikoho neznám)-materiálů taky moc není-to se ale odvíjí od historie.
souhlas... ty, kteří by tu být mohli se pravděpodobně učí a učili z obrázků v nějakých manuálech, nebo spíš s maleb a obrazů... protože tady se to nepředávalo z generace na generaci....
Pravda ale také je, že i japonské školy se ztráceli a (někdy v 19. století) znovu objevovali... Některé původní japonská školy objevují borci ze ®ižkova a Severních Čech
Nicméně mnoho jap. škol se předává (z učitele na žáka) bez přerušení linie... Jak je to v Číně nevím.
Jendis píše:V japonsku byla hůl(nejen) zbraní nižších vrstev-viz zákaz nošení meče(tady by mohl něco napsat Patrik,pořípadě Pickard

)
Nesouhlas... je to příliš zjednodušující konstatování...
Hůl byla zbraní samurajů, ale nebyla moc oblíbená (Draeger jestli se nepletu)... V případě džó šlo o zbraň určenou osobním strážcům, nižších samurajů najímaných zřejmě na nějakou jednorázovou práci... v podstatě šlo o to, že taková hůl umí chlapa položit, ale nemusí úplně umřít

aspoň ne hned
Další varianta byla hůl, která vznikla zkrácením jiné zbraně (kopí nebo naginata)...
Ta hůl pro nižší vrstvy/ rolníky... to je jednak o Okinawě, ale jak jsem nedávno našel že existuje jedna samurajsko-rolnická škola Asajama Ičiden rjú heihó, která má sice bódžucu, ale vedle kendžucu, kamadžucu.... etc. Samurajsko - rolnická protože pochází z umění goši, samurajů obdělávajících půdu...
Běžný rolník sice používal ke své obraně nějaké ty hole, ale vzhlwedem k množství volného času, který měl, nebyl schopen něco vymýšlet nebo systematicky předávat...
Jendis píše:V evropě se spíše rozvíjeli zbraně střelné.....
V JPN taky, ale měly jiný význam... Bó & džó se taky nepoužívalo v bitvách, takže se tyto dva typy zbraní nijak zvlášť nevylučovaly...
Patrik