Gino píše:Tak jsem se podival a uz jen to rozdeleni na "sensei", "sempai" a "kohai" mi stacilo k tomu vedet, ze ten clovek toho asi o JPN systemech moc nevi...
Bez urazky, taky jsem o tom nemel ani paru, ale to jsem nemel DANy ze dvou jap.boj.umeni a nehonosil se tolika certifikaty. END
4Gino:
Je úžasné jak si po strohém zhlédnutí mé webové stránky usoudil, že nevím nic o bojových uměních aniž bys mě znal nebo alespoň o mě něco věděl. BRAVO! Dost dobře jsem taky nepochopil, co se ti nelíbí na rozdělení mého klubu na Sensei, Sempai a Kohai. Stejně jako na škole máš dělení na žák, učitel, profesor, ředitel... tak v japonských bojových umění můžeš DOJO rozdělit na:
Shihan - Mistr
Sensei - Učitel
Sempai - pokročilý cvičenec, starší žák (nemá to nic společného s věkem cvičence)
Kohai - začátečník, mladší cvičenec (nemá to nic společného s věkem cvičence)
Nevidím v tom žádný problém a ano, v našem klubu to tak je.
Co se týče mých certifikátů, tak taky nevím čemu se divíš. Zas tolik jich není a v bojových uměních je to stejný jako v jiných odvětvích. Když půjdeš žádat o práci, tak taky po Tobě všichni chtějí maturitní vysvědčení, vysokoškolský diplom... Ve většině škol bojových umění a to i mimo japonsko na stěnách vysí diplomy, certifikáty, předávací protokoly, kaligrafie, fotografie mistrů atd. Já nemám svou tělocvičnu, tak je mám na webu, který je taky zároveň jedinou veřejnou prezentací našeho klubu. I když většina z nás, co se zabýváme bojovými uměními víme, že certifikát nevypovídá nic o tom jestli dotyčný něco umí nebo ne, bez trenérské licence nemůžu někoho trénovat, bez určitého STV nemohu mít trenérskou licenci, zkušebního komisaře. Takže tyto certifikáty, které Tě tak iritují, ke své činnosti, protože vedu klub bojových umění, potřebuji a mít musím.
Zas na druhou stranu Ti za Tvůj, i když pro mě nepochopitelný příspěvek v této diskuzi děkuji, protože i díky tomu návštěvnost webových stránek našeho klubu stoupá. END
Jan Jukl